Přítomní členové: Petr, Proky, Dušan, Kuba, Vítek, oba Václavové, dvě Evy

Kde: Prokyho chalupa v Doubicích, Šluknovský výběžek

Kdy: 5. a 6. červnece 2007

Není jednoduché vylíčit obraz šestnácté schůze Infospolku. Vždyť jen pro mnohé její ,,nej“ a atmosféru spíše setkání než obvyklé schůze. Setkání se stalo mezi všemi dosavadními infospolkovými sešlostmi prvním co do doby trvání, kvantitu i kvalitu příspěvků, výtečného prostředí v němž se odehrálo a nakonec je jistě vnímáno též jako silný impuls naší další činnosti do budoucna. Ponechme však superlativy a nevyjádřitelné dojmy stranou, nechť si naleznou v paměti účastníků svojí cestu k zasloužené mýtizaci. Postavme zde schématicky záznam setkání samotného a věřme, že případně poslouží jako základ k uchování vzpomínky na doubické události července roku 2007 dostatečně a jakkoliv.

Čtvrtek dne 5. července

Den, kdy to vše mělo propuknout ovšem nijak slibně nezačínal. Drsné podhorské poměry Šluknovského výběžku, kam se účastníci setkání během dne začali sjíždět, ještě více podtrhovalo nevlídné počasí, které věrno tradici raněletních monzumů, již druhý týden zužovalo české země. Petr, jenž se propracoval na pomyslný český sever jako první nočními spoji z Brna, může odpřísahnout, že v Rumburku zažil kolem sedmé ranní dokonce dešťové přeháňky se sněhem, ač metereologický jev, v létě jistě na pováženou, nemohl trvat více než deset vteřin. O to větší příslib pohody se zdál naplňován seznáním s prostředím chalupy, příjemně a věcně zařízené, oživované postupně během líného odpoledne Kubou a Dušanem přijevších od Prahy a Václavem cestujícím z jeho rodných Orlických hor. Proky, náš hostitel, byl již přítomen.

Setkání jsme otevřeli až k šesté odpoledne, kdy Petr dosavadní návštěvníky uvítal a zahájil program svým příspěvkem. Výstižně a s odpovádajícím zápalem je představena problematika, jíž se Petr zabývá ve své absolventské práci, jinými slovy, židovská tématika se vrátila s plným nasazením zpět do pléna Infospolku. Petr přednesl své závěry o proměnách přístupu české veřejnosti k Židům po skončení války do procesu se Slánským, ve světle své teoretické koncepce o doplňování politiky, ideologie a smýšlení v takzvaném Sedlákově komunikačně-percepčním trianglu. První přednášející téma atraktivně uvedl, demonstroval a zakončil v souvislosti se svým osobním zážitkem, kdy byl napaden v brněnském pohostinství u Čápa po svém příjezdu ze sionistické domoviny klasickým antisemitou.

Diskuse, jež se následně rozproudila a točila zvláště kolem role a působení předsudků vůči skupinám považovaným ve společnosti za kulturně cizí (v současné české zvláště Romové), byla též čekáním na příjezd žateckého Václava. Když konečně dorazil – v doprovodu dvou nespolkových však nadevše vítaných Ev – otevřel záhy druhý bod večera: představení své jarní cesty do saharského státu Mauretánie. Jelikož je Vašek studentem zahraniční politiky a člověkem šikovným, zasvěceně podaným způsobem jsme se dozvěděli mnoho zajímavého zdaleka nejen turistické povahy – zvláště zaujaly a četné dotazy vzbudilo jeho vjití ve styk se třemi prezidentskými kandidáty a jeho (optimistické) politicko-společenské vize budoucnosti jedné z nejchudších zemí světa. Podobnou měrou ovšem zaujal též nejdelší vlak na světě svážející v těchto končinách k moři železnou rudu a realita skautské mafie ve třetím světě.

Tečkou ve čtvrtečním pásmu autoreferátů se již v pokročilých večerních hodinách stalo přehrátí Kubových filmových ukázek, jež musel vytvořit k ukončení svého prvního ročníku: jejich vtipné a nápadité provedení vzbudilo patřičnou pozornost a stalo se příjemným zpestřením. Hodinu před půlnocí jsme se již nacházeli v místním klubu Továrna, sympaticky upraveném interiéru jednou výrobního prostoru, jež tak akorát pojmul reviavlovou kapelu a asi čtyřicítku hostí bojujících rozjařeně za zvuků retra proti svému střednímu věku. Zvuky to nebyly zlé, rock jako Deep Purple či Rolling Stones. Avšak na koncert to nebylo a náladu patřičnou k paření jsme již sotva mohli navodit. Nehledě ke skutečnosti, že například žatecký Václav v prostorách WC opět raději vstupoval do kontaktů alespoň s místními politickými špičkami (devótní starosta), Kuba již neměl chuť na páté nealkoholické pivo dne a Petr dojížděl na paralenech, jimiž se snažil zahnat svůj děsivý sněhový zážitek z rumburského rána. Den jsem příjemně zakončili kolem třetí ráno geografickou exibicí (zeměpisný had na čtyři?) a Proky vykoupáním v rybníce.

Pátek dne 6. července

Do druhé dne jsme se probodili kolem deváté hodiny, alespoň někteří z nás, což není důležité jako to, že jsme se operativně rozhodli pro procházku do areálů národního parku České Švýcarsko přiléhajících k obci. Několik kilometrů protáhlo návrat do čtvrté hodiny odpolední. Procházka, z níž se stal výlet, ovšem stála za to, jak vzhledem k přírodním krásám, tak co se rekreační stránky týče. K dalšímu programu jsme přistoupili po vydatné večeři k šesté hodině odpolední, kdy nám představil Proky teze své diplomky, v níž si odpovídá na přemnohé otázky související s problematikou demokratizace v islámském světě.

Zásadním bodem celého setkání Infospolku se stalo projednávání skutečností spojených s jeho budoucí činností, pro něž zdomácnělo označení ,,future agenda“. Vítek shrnul své postřehy z dosavadní činnosti a předložil nějaké návrhy, Petr to samé. Se zájmem jsme podiskutovali o jednotlivých možnostech návrhů a pokusili je konkretizovat. Výsledkem je zefektivnění činnosti Infospolku a jeho dalšího směřování především prostřednictvím takzvaných ,,řízených fór“. Jejich podstata spočívá v administraci a důvěrnictví každého člena nad jedním či více tématickými oblastmi, jež budeme sledovat a diskutovat jak on-line, tak formou rekapitulací na schůzích. Důvěrník aktivuje téma fóra pokud možno invenčně a ze zpětnou (teoretickou) reflexí, při čemž bere ohled na možnosti účasti ostatních - ty též vhodně povzbuzuje či využívá k rozvoji svého téma. Důvěrník se též dostává dle svých možností k shrnutí, zhodnocení a dalšímu vymezení tématu na schůzi, pro níž se zároveň stává garantem, tj. sestavuje a moderuje její další program, ručí za občerstvení atp. Řízená fóra si mají členové zvolit do konce měsíce července.

Plni optimismu jsme uzavřeli záležitost v pozdních večerních hodinách. To nás však neodradilo od dalších dvou představení témat absolventských prací. Promluvil orlický Vašek a Dušan. Téma pronikání makropolitických a ideologických skutečností do nižších až nejnižších struktur aparátu komunistické strany v letech 1948 – 1952 a skutečnosti spojené s vysíláním BBC ve válečné Británii si zcela získaly pro zasvěcený a živý přednes pozornost zúčastněných. Padlo též mnoho otázek a ohlas, který referáty vzbudily, se stal dobrou tečkou za organizovaným programem setkání. Potom snad ještě někdo popíjel, ale vzhledem k neúprosně se valícímu času nemohl postupně se rozpadající společnost udržet... šli jsme spát.

Ráno jsme se rozešli.

Tak to byla šestnáctá schůze jež se tolik líbila. V živé paměti události dokonce náš hostitel na našich stránkách poznamenal:

Neboj Proky, však se Ti tam zase jednou vrátíme.