Jan Maloch Napsal Jakub Daníček    Čtvrtek, 11 leden 2007 Jeden z významných průkopníků daguerrotypie v Českých zemích Jan Maloch byl především malíř a entomolog. Daguerrotypií si zpočátku přivydělával a v pozdějším životě ji opustil úplně. I za dob kdy provozoval vlastní ateliér dával, dle rodinné tradice, přednost sběru motýlů v Krči před zákazníky, kteří marně čekali na sejmutí. Narodil se 11. června 1825 ve Slaném v rodině postříhače sukna. Již od dětství se zajímal o malířství a entomologii. Po té co nastoupil roku 1839 do přípravky na malířskou akademii propukla u něj vášeň pro malbu, kresbu a přírodu naplno. Převážně se zajímal o motýli a shromáždil kolem sebe skupinu lepidopterologů. Měnili spolu motýli a jezdili na výlety do přírody. Maloch si z těchto společenských nebo vlastivědných zájezdů vozil písemné i kresebné záznamy. Z roku 1846 se zachoval jeden takový deník s kresbami tvrzí a hradů, z nichž některé vydal jako rytiny u známého vydavatele Medaua. Po té co se mezi léty 1846 a 7 vyučil ve Vídni Daguerrotypii, kterou zpočátku bral především jako doplňkovou výdělečnou činnost vedle malby a kresby, založil si v Praze ve Spálené ulici čp. 88 malířský a daguerrotypický ateliér. Nejstarší Malochovi daguerrotypie pochází z revolučního roku 1948, kdy byl také v průběhu bojů jakožto praporčík studentské gardy postřelen. Mezi dochované daguerrtypie patří autoportrét s rodiči a sourozenci, dále také portréty svých přátel z řad umělců jako např. J. Mánesa, S. Pinkase, B. Havránka a dalších. Také se mu na základě jeho poznámek o daguerrotypovaných osobnostech připisuje portrét Boženy Neměcové (asi 1854), jež se stal předlouho mnoha pozdějších vyobrazení Roku 1851 si bere za manželku Karolinu Hebrovou a přihlašuje fotografickou živnost ve Spálené ulici. Zde daguerrotypoval např . jednoho z prvních slavistů Pavla Jozefa Šafaříka a jeho syna významného chemika Vojtěcha Šafaříka. Maloch měl v těchto letech jakéhosi společníka Zillegera, což dokládá stereodaguerrotypie Anny Fingerhutové-Náprstkové, signovaná Maloch-Zilleger. Jedná se o jedinou stereodaguerrotypii pocházející z dílny českého autora. Vzhledem k tomu že jeho ateliér neprosperoval, nastoupil Maloch od roku 1863 v daguerrotypickém ateliéru u Františka Fridricha a pořídil pro něho řadu místopisných snímků. Spolu s fotografováním se nepřestával věnovat entomologii. Je nápadné že lokality zběru motýlů nápadně souhlasí s náměty vizitek signovaných F. Fridrichem: Frankfurt nad Mohanem, Karlovy Vary, Teplice. Fridrich měl s Malochem jistě dobrý vztah, neboť mu přenechala v roce 1874 svůj ateliér i s archivem v rodinném domě v Michalské ulici č.p. 17. Po sedmi letech samostatné práce (i když nejsou známe žádné snímky signované Jan Maloch - Michalská ulice) předal ateliér svému synovi Karlovi, který se začal titulovat jako fotograf krajin. Tak se mohl Jan Maloch opět věnovat svým zálibám malířství a entomologii. Maloval především církevní náměty a také restauroval pro obchodníka s obrazy N. Lehmanna. V oblasti lepideptorologie se stal světově uznávaným odborníkem. V roce 1890 měl ve sbírce 4169 exemplářů mikrolepidopterií. Zemřel 15. ledna 1911 v Praze. Práce Jana Malocha, po Wilhelmu Hronovi nejpočetněji zachované, patří k mimořádně kvalitním.Nalezneme zde především portréty nebo vyobrazení osobností v neutrálním prostředí a bez dekorativních prvků. Z dochovaných deníkových záznamů a několika daguerrotypií ale víme, že rovněž daguerrotypoval Prahu. Jedním z dochovaných snímků je daguerrotypie skupiny domů na Karlově náměstí. Svojí prací významně ovlivnil následujíci generaci místopisných fotografů. Především pak F. Fridricha a jeho vydávání vizitek s přírodní tématikou.