zápis (patrně) 28. schůze Infospolku, která proběhla v sobotu a neděli
27. a 28. června 2009
ve složení
osmi účastníků (David, Dušan, Martin, Martin W., Petr, Proky, Vašek a Vítek +
jeho pes)
Uvedení, návrh a diskusi o programu schůze lze dohledat na následující adrese:
http://www.infospolek.cz/component/option,com_simpleboard/Itemid,39/func,view/id,3013/catid,19/
Dnes suše,
avšak věcně k průběhu (ač přeci jen, alespoň občas, z pohledu přítomného psa).
Setkání spočívalo ve dvou oblastech, tzv. osobně-studijních referátech
(den první, sobota) a výletu
za hostem do Dolní Poustevny (den druhý,
neděle). K uskutečnění programu jsme se sešli s předstihem předchozí
den, v pátek.
Den první,
sobota:
Blok tzv. studijně-osobních referátů zahájil David.
Předmětem své řeči učinil náš host z Brna představení své disertační práce o
asanaci sídel v pohraničí po skončení druhé světové války
v souvislosti s
širšími politickými událostmi a pohyby. Vzhledem ke zvolené formě a la ,,příběh
doktoranda“ a zájem ostatních o jimi seznané důsledky demolicí v konkrétní
krajině, Davidův příspěvek zaujal.
Tak snadné to neměl Martin, který převzal
následující hodinový prostor pro jednotlivé referáty.
Naše
hospodářsko-historická kapacita se uvedla zeširoka o společném projektu s
Vítkem, aby se následně vrátil k uvedenému povídání o statistických metodách.
Odpovědí mu byl nejen usnuvší pes, avšak též snaha ostatních o pochopení, jak
věrohodněji využit kvantifikace při výkladu historické minulosti.
Martin W. nás zasvětil do právní historie, a to v
podobě, v jaké se vyvinula v hranicích českých zemí a dovinula do
současnosti. Pes spí dále, avšak s ohledem na minimální až žádné znalosti
přísedících (očividně) o jednom z nejzajímavějších úhlů, pod kterým je možné
minulost nahlédnout, jsme jistě obohaceni. Doufejme, že nás Martin W. bude při následujících
infosletech informovat o výběru a zpracování konkrétního téma z této
oblasti – pokud se pro něj rozhodne.
Pes nepochybně zbystřil ve chvíli, kdy se slova
ujal Petr, tj. autor tohoto zápisu, já: tedy, obecně, nejdříve jsem shrnul své
dosavadní zkušenosti s makro- a mikro-historickým přístupem k historické
skutečnosti, jíž jsem se věnoval ve své absolventské práci. Snažil jsem se
přítomným zdůraznit,
že tyto přístupy neřešily rozpor vyplývající z této
skutečnosti. Tím jsem nabídl úvahu o novém přístupu, kterým bych společenskou
skutečnost v minulost nahlédl věrohodněji, ze středu jejích dobových obyvatel
samotných. Klíčem k takovému pojetí je předpoklad o motivaci jednání a smýšlení lidí jako jejich
snahy získat konzistentní rozpoložení (konsonanci) vzhledem k okolnímu světu.
Proky oživil svůj zájem vrátit se k aktivnímu
studiu a věnovat se v rámci něj jevu autorit v současné české společnosti. Pan
pes mu jistě jako my všichni ostatní přeje mnoho odvahy k takovému kroku
a
štěstí k jeho uskutečnění. Dále nám řečník přiblížil svojí práci zahraničního
redaktora v rozhlase. Především na základě ukázky jeho konkrétní reportáže se
rozproudila vždy živá diskuse o nastolování
a podání témat prostřednictvím
médií. Pes se v tom vyznej.
Dušan pohovořil o projektu, na jehož plnění se
podílel se svými kolegy při jejich historickém studiu.
Na přednášejícího
připadl konkrétní úkol doložit obraz skutečností spojených s mnichovskou krizí
roku 1938 ve vybraném britském tisku. Dušan následně proti dotazům obhájil
výběr tématu a pramenných zdrojů k jeho dokumentaci. Příspěvek oživilo doplnění
o jeho zkušenost se studiem těchto zdrojů
v Británii. Psovi psí život.
Vítek se psem za zády předložil své dosavadní
poznatky o narativním a sémiotickém rozboru textu
jako vyprávění, a to k
poznání společenské reality v minulosti, zvláště s odkazem na teorii
P. Ricoeura
a R. Barthese. Ohlas ostatních vzbudila zvláště možnost využití
tohoto pohledu k výkladu konkrétních historických skutečností, jimiž se Vítek
zaobírá při svém studiu, tj. vztahy mezi komunistickým hnutím
a jeho
následovníky z řad osob židovského původu.
Václav
pak blok studijně-osobních referátů ukončil a uzavřel jeho asi desetihodinové
trvání.
Téma posledního řečníka znělo KSČ, od dějin strany k dějinám straníků.
Poslední příspěvek představoval především soubor postřehů o prolínání jednání
členů KSČ na přelomu 40. a 50. let,
zvláště vzhledem k jejich disciplinizaci
uskutečňované v rámci jejich stranické organizace.
Ostatně, Václav se nám
později, mimo program, přiznal k touze obrátit svůj zájem směrem ke studiu
dobového výrazu zdraví. K jakému duhu jde psí sádlo?
Sobotu
jsme zakončili v pohostinství tisíce a jedné věci aneb U nasvícené kuny (pes závidí) a zpět v zasedací místnosti,
jíž jsme pro tentokrát proměnili v památník právě zesnulého civilizačního
idolu (nejmenujeme, aby případní badatelé nad tímto zápisem o strukturách a směřováních spolkové činnosti v nultých letech 21. století zvedli svá sybersilikonová hýždě a poctivě si dohledali, o koho šlo).
Den druhý,
neděle:
V neděli jsme v počtu omezeném o Davida, Martina a
Vítka vyrazili vozem do Dolní Poustevny,
kde jsme se setkali po předchozí
domluvě s paní Lampovou. Náš host nás provedl obcí do jejího středu,
při čemž se jal
zodpovídat naše dotazy, volně se vztahující k tomuto zajímavému místu.
Sotva
jsme však mohli očekávat, že se tak náhle seznámíme s prostředím a zázemím
loutkového divadla.
Paní Lampová je však jistě jedním ze zdejších tvůrců
společenského ruchu a vzhledem k tomu,
že zde má divadlo v tomto ohledu dobrou
tradici, ocitli jsme se na správném místě. Obdobně pohodlně nám posloužila
imitace mexické restaurace, kam jsme se sesedli k volně vedené debatě. Zde nás
paní Lampová zaujala vylíčením své stěžejní práce, jíž vykonává jako
představitelka občanského sdružení
ve prospěch začlenění řekněme duševně
nestandardních jedinců do širší společnosti. Nevěděli jsme,
jak mnoho je Šluknovský
výběžek zatížen četnými objekty pro tzv. choromyslné, kde jsou často
institucionalizovány osoby schopné asistovaného či plného života v běžném
životě. Náš host nám představil četné problematické záležitosti související s
touto skutečností a dostali jsme se též
k obecnější diskusi o možnostech
systémové změny současné situace. Nevynechali jsme při tom otázku možností
politických aktivit na místní a celostátní úrovní, a to vzhledem k poptávce ze
strany zdejšího obyvatelstva a nabídce hodnot a idejí politickou stranou
zelených. Tématem hodným zaznamenání
jsou možnosti založení existence ve
zdejším regionu, o což projevuje zájem plná třetina pravidelného členstva
Infospolku. Až na ty pracovní možnosti vyzněla věc optimisticky. Kvůli místním
lidem,
kteří projevují zájem o společenské dění kolem sebe, se sem jistě
vrátíme za rok o to více.
Ostatně, paní Lampová nám v tomto ohledu poskytla
několik zajímavých typů. Prozatím jsme si zpestřili svoji představu o regionu
cestou zpět přes Šluknov, Rumburk a Krásnou Lípu, večer následně dokumentem
Poustevna, Das ist Paradies (děkujeme za kopii paní Lampové). Diváci potvrdí,
že vhodně zapadl též dobový film o osidlování Sudet českými a slovenskými
osídlenci po skončení války,
aneb pohraniční eastern Ves v pohraničí.
Díky za Vaší účast a věřím, že se všichni budeme
moci setkat, i s dalšími lidmi, za rok znovu!
|
