Třetí doubický Infoslet

aneb zápis (patrně) 28. schůze Infospolku, která proběhla v sobotu a neděli 27. a 28. června 2009

ve složení osmi účastníků (David, Dušan, Martin, Martin W., Petr, Proky, Vašek a Vítek + jeho pes)

Uvedení, návrh a diskusi o programu schůze lze dohledat rozkliknutím tohoto odkazu:

http://www.infospolek.cz/component/option,com_simpleboard/Itemid,39/func,view/id,3013/catid,19/

Dnes suše, avšak věcně k průběhu (ač přeci jen alespoň občas z pohledu přítomného psa). Setkání spočívalo ve dvou oblastech, tzv. osobně-studijních referátech (den první, sobota) a výletu za hostem do Dolní Poustevny (den druhý, neděle). K uskutečnění programu jsme se sešli na místě předchozího dne, v pátek.

Den první, sobota:

Blok tzv. studijně-osobních referátů zahájil David. Předmětem své řeči učinil náš host z Brna představení své disertační práce o asanaci sídel v pohraničí po skončení druhé světové války v souvislosti s širšími politickými událostmi a pohyby. Vzhledem ke zvolené formě a la ,,příběh doktoranda“ a zájem ostatních o jimi seznané důsledky demolicí v konkrétní krajině, Davidův příspěvek zaujal.

Tak snadné to neměl Martin, který převzal následující hodinový prostor pro jednotlivé referáty. Naše hospodářsko-historická kapacita se uvedla zeširoka o společném projektu s Vítkem, aby se následně vrátil k uvedenému povídání o statistických metodách. Odpovědí mu byl nejen usnuvší pes, avšak též snaha ostatních o pochopení, jak věrohodněji využit kvantifikace při výkladu historické minulosti.

Martin W. nás zasvětil do právní historie, a to v podobě, v jaké se vyvinula v hranicích českých zemí a dovinula do současnosti. Pes spí dále, avšak s ohledem na minimální až žádné znalosti přísedících (očividně) o jednom z nejzajímavějších úhlů pod kterým je možné minulost nahlédnout, jsme jistě obohaceni. Doufejme, že nás Martin W. bude při následujících infosletech informovat o výběru a zpracování konkrétního téma z této oblasti – pokud se pro něj rozhodne.

Pes nepochybně zbystřil ve chvíli, kdy se slova ujal Petr, tj. autor tohoto zápisu, já: tedy, obecně, nejdříve jsem shrnul své dosavadní zkušenosti s makro- a mikro-historickým přístupem k historické skutečnosti, jíž jsem se věnoval ve své absolventské práci. Snažil jsem se přítomným zdůraznit, že tyto přístupy neřešily rozpor vyplývající z této skutečnosti. Tím jsem nabídl úvahu o novém přístupu, kterým bych společenskou skutečnost v minulost nahlédl věrohodněji, ze středu jejích dobových obyvatel samotných. Klíčem k takovému pojetí je předpoklad o motivaci jednání lidí jako jejich snahy získat konzistence vzhledem k okolnímu světu.    

Proky oživil svůj zájem vrátit se k aktivnímu studiu a věnovat se v rámci něj jevu autorit v současné české společnosti. Pan pes mu jistě jako my všichni ostatní přeje mnoho odvahy k takovému kroku a štěstí k jeho uskutečnění. Dále nám řečník přiblížil svojí práci zahraničního redaktora v rozhlase. Především na základě ukázky jeho konkrétní reportáže se rozproudila vždy živá diskuse o nastolování a podání témat prostřednictvím médií. Pes se v tom vyznej.

Dušan pohovořil o projektu, na jehož plnění se podílel se svými kolegy při jejich historickém studiu. Na přednášejícího připadl konkrétní úkol doložit obraz skutečností spojených s mnichovskou krizí roku 1938 ve vybraném britském tisku. Dušan následně proti dotazům obhájil výběr tématu a pramenných zdrojů k jeho dokumentaci. Příspěvek oživilo doplnění o jeho zkušenost se studiem těchto zdrojů v Británii. Psovi psí život.

Vítek se psem za zády předložil své dosavadní poznatky o narativním a sémiotickém rozboru textu jako vyprávění, a to k poznání společenské reality v minulosti, zvláště s odkazem na teorii P. Ricoeura a R. Barthse. Ohlas ostatních vzbudila zvláště možnost využití tohoto pohledu k výkladu konkrétních historických skutečností, jimiž se Vítek zaobírá při svém studiu, tj. vztahy mezi komunistickým hnutím a jeho následovníky z řad osob židovského původu.

Václav po blok studijně-osobních referátů ukončil a uzavřel jeho asi desetihodinové trvání. Téma posledního řečníka znělo KSČ, od dějin strany k dějinám straníků. Poslední příspěvek představoval především soubor postřehů o prolínání jednání členů KSČ na přelomu 40. a 50. let, zvláště vzhledem k jejich disciplinizaci uskutečňované v rámci jejich stranické organizace. Ostatně, Václav se nám později, mimo program, přiznal k touze obrátit svůj zájem směrem ke studiu dobového výrazu zdraví. K jakému duhu jde psí sádlo?

Sobotu jsme zakončili v pohostinství tisíce a jedné věci a zpět v zasedací místnosti, jíž jsem pro tentokrát proměnili v památník právě zesnulého civilizačního idolu.

Den druhý, neděle:

V neděli jsme v počtu omezeném o Davida, Martina a Vítka vyrazili vozem do Dolní Poustevny, kde jsme se setkali po předchozí domluvě s paní Lampovou. Náš host nás provedl do středu obce, při čemž se jal zodpovídat naše dotazy, volně se stahující k tomuto zajímavému místu. Sotva jsme však mohli očekávat, že se tak náhle seznámíme s prostředím a zázemím loutkového divadla. Paní Lampová je však jistě jedním ze zdejších tvůrců společenského ruchu a vzhledem k tomu, že zde má divadlo v tomto ohledu dobrou tradici, ocitli jsme se na správném místě. Obdobně pohodlně nám posloužila imitace mexické restaurace, kam jsme se sedli k volně vedené debatě. Zde nás paní Lampová zaujala vylíčením své stěžejní práce, jíž vykonává jako představitelka občanského sdružení ve prospěch začlenění řekněme duševně nestandardních osob do širší společnosti. Nevěděli jsme, jak mnoho je Šluknovský výběžek zatížen četnými objekty pro tzv. choromyslné, kde jsou často institucionalizovány osoby schopné asistovaného či plného života v běžném životě. Náš host nám představil četné problematické záležitosti související s touto skutečností a dostali jsme se též k obecnější diskusi o možnostech systémové změny současné situace. Nevynechali jsme při tom otázku možností politických aktivit na místní a celostátní úrovní, a to vzhledem k poptávce ze strany zdejšího obyvatelstva a nabídce hodnot a idejí politickou stranou zelených. Tématem hodným zaznamenání jsou možnosti založení existence ve zdejším regionu, o což projevuje zájem plná třetina pravidelného členstva Infospolku. Až na ty pracovní možnosti vyzněla věc optimisticky. Kvůli místním lidem, kteří projevují zájem o společenské dění kolem sebe, se sem jistě vrátíme za rok o to více. Ostatně, paní Lampová nám v tomto ohledu poskytla několik zajímavých typů. Prozatím jsme si zpestřili svůj obraz regionu cestou zpět přes Šluknov, Rumburk a Krásnou Lípu, a večerem dokumentem Poustevna, Das ist Paradies. Diváci potvrdí, že vhodně zapadl též dobový film o osidlování Sudet českými a slovenskými osídlenci po skončení války, Ves v pohraničí.