Je jen málo lidí o kterých lze říci, že svým jednáním zásadním způsobem změnili běh dějin. Winston Churchill je nepochybně jedním z nich. Říká se, že skutečné osobnosti rozdělují lidi. Churchill rozhodně osobností byl, možná tou největší jakou 20. století mělo. Člověk nenáviděný, vzbuzující svým chováním odpor i pohrdání, ale zároveň mnohými obdivovaný, osobnost na kterou snad ani nelze nahlížet bez pocitu jistých sympatií.

Winston Leonard Spencer Churchill se narodil v roce 1874. Dětství neměl zrovna radostné, neboť rodiče o něj po vzoru anglické vyšší třídy nejevili valný zájem. Škola byla pro Winstona (jak později sám vzpomínal) spíše černou můrou, byl podprůměrným studentem snad ve všech oborech krom angličtiny a literartury. Otec Randolph, tvůrce tzv. „toryovské demokracie“ a významná osobnost britské politiky 80. let 19. století, byl do konce svého života přesvědčen o jeho naprosté neschopnosti.

Při snaze o uvedení do tématiky 2. světové války narážím již od začátku na problém odlišnosti svého tématu. Zatímco třeba nacionalismus a jiné –ismy lze snad docela dobře uvést nástinem vzniku daného fenoménu, jeho vývoje a chápání v běhu doby, s tématem 2.světové války takto příliš pracovat nejde. Nerad bych se omezil na základoškolské pojednání, ve kterém se zvídavý posluchač dozví že válka začala 1. září 1939, trvala šest let, jak probíhala a jak skončila.

Nicméně i ve zcela základních faktech je mnoho nejasností a možných způsobů výkladů. Ve svém úvodu bych se proto mohl zmínit alespoň základně o těch, které nás zaujali již na zasedání naší věhlasné společnosti.

Radikální levice, komunismus, socialismus. Kolikrát jsme již tyto pojmy slyšeli ve vztahu s židovstvím, kolik stran novin, pamfletů, časopisů a jiných tiskovin bylo za poslední století potištěno slovy jako “židobolševik”, “židovský socialismus” apod.. Těžko počítat, i když počin by to nebyl nezajímavý. Ovšem spíše než o kvantitu a vypočítávání všemožných podob a tvarů lexikální fantazie novinářů a pisálků všech kategorií, mi jde více o obsah vyjádřeného, o specifický fenomén, jakým se stal vztah Židů a socialismu.