Infospolek ___________ Infospolek ___________ Infospolek
TSMF-Forum  


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Následující > Konec >>
Historiografie a literární věda - 30/10/2007 13:01 Myslím, že se hodí přeci jen ještě přidat jednu kategorii hist. výzkumu a to toho, který je tak či onak inspirován literární vědou, resp. její metodologií. Zároveň bych zde očekával i čistě literárněvědné práce, které mohou (mají) něco říci historikům. Ostatně leccos se už na tomto webu v tomto směru zmínilo.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Re:Historiografie a literární věda - 30/10/2007 13:10 Nejsem si úplně jist, zda už to zde nebylo zmíněno, ale pro jistotu:
Řepa, M., Poetika českého dějepisectví, Host:Brno, 2006-
četl to někdo ? Na http://www.aluze.cz/2007_01/13_Recenze_Repa.php je dost ostrá kritika knihy.
Aluze (web. podoba- www.aluze.cz), se kterou jsem se zatím setkal jen zpovzdálí, vypadá jako dost zajímavý časopis, kde mimo jiné najdete i recenze a stati k některým literárněvědným pracím/problémům.
Webový rozcestník ke stránkám zabývající se touto (a příbuznou) problematikou, který budu dále zkoumat a podám zprávu- http://kotrla.com/frogman/?c=3
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Re:Historiografie a literární věda - 30/10/2007 18:14 Vítku, rozcestník určitě prozkoumej a informuj o jeho struktuře a vůbec užitečnosti + zadej do databáze odkazů - tak nějak intuitivně dle Tebe, aby základ pro budoucí efektivnější on-line práci v této oblasti. O které si ale myslím, že jsi ji klidně mohl nechat prostor v monitoringu pro malé či jiné než velké dějiny, to tedy sory.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Re:Historiografie a literární věda - 13/11/2007 19:11 Je to tak měsíc co vyšly Dějiny české literatury, 1945 - 1948, první díl ze zamýšleného čtyřdílného kompendia pokrývajícího českou literaturu po druhé světové válce. Monstrózní a dlouhodobý projekt, ale o kvalitě soudit nemohu. Viděl jsem, vypadá dosti hutně však čtivě, mnohé obrazové přílohy, včetně kocoura Jiřího Weila.

  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Historiografie a literární věda- Bond a major Zema - 29/11/2007 21:53 Vyšlo nově: BÍLEK, A. Petr (ed.), James Bond a Major Zeman, Paseka, Praha 2007

-sémiotické studie vzešlé z doktorandského semináře lit. vědy FFUK pod Bílkovým vedením. Jak editor píše, jsou zde vidět vlivy Vl. Macury a R. Barthese (Mytologie- ostatně kniha, která také vyšla nedávno v českém překladu). V úvodu : "Veškeré příspěvky ve sborníku...představují interpretační pohledy mladých badatelů, kteří analyzují jeden či druhý seriál v duchu zadání, tj. se zřetelem na koexistenci narativních a ideologických diskurzů, ale bez předem ustanovených hodnotících soudů." (a to lze ?!) ....zatím jsem na začátku, pokud to bude tak zajímavé, jak jsem slyšel, podám ještě reference.

Ten Ong (Technologizace slova), kterého jste tady chlapci četli mi přišel pěkný, dost pěkný, zvláště některé jeho části. K němu a k tématům podobný se doufám opět brzy dostaneme.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Re:Historiografie a literární věda- Bond a major Z - 30/11/2007 13:30 Vítku díky, za anotaci, tento (nejen) Bílkův počin mi unikl. Hned to také zkouknu.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Jiří Suk mezi literární vědou a historiografií - 12/12/2007 20:17 Jiří Suk píše do Respektu na historika zajímavé sloupky. Domnívám se, že je to jeden z nejtalentovanějších badatelů české scény, který umí použít i nehistoriografickou literaturu. Leč, každý máme své limity. Suk je ukázal v posledním Respektu (50/2007, s. 59), kdy volně rozjímal nad dílem anglického spisovatele polského původu J. Conrada Srdce temnoty. Cožpak o to, novela je také dle mě vynikající, zarazilo mě cosi jiného. Hovoří tam o smyslu Srdce temnoty, obecně jakékoliv knihy, a o jeho dokonalém překroucení. To ovšem Suk zamrzl, kdesi v první pol. 20. století, kdy se věřilo, že kniha má jeden smysl, který je kdesi nad/za ní, a literární vědec jej odhaluje. Mezi tím ale přišla třebas kostnická škola nebo new historism a tyto představy dokonale smetla. Zjednodušeně řečeno: 1. Kniha má symslů nekonečně mnoho, čtenář je zde pánem 2. Každá doba ji dává smysl jiný, dle právě převládajícího diskurzu.

Sukovi to jistě odpustíme, ale horší by mohlo být, kdyby takto uvažoval i nad archiváliemi. Dějiny kdesi nad/za existují a historik je odhaluje.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Re:Jiří Suk mezi literární vědou a historiografií - 14/12/2007 17:19 Souhlasím s kladným hodnocením Sukových komentářů v Respektu a mohu potvrdit, že i osobně a naživo je to jímavá perzóna. Historická publicistika čerpající z mnoha oboru je ideál, historie podávána z pohledu sociologie, antropologie či literární vědy a to sama nejužitečnějším způsobem, totiž k širší (duchovně založené) veřejnosti. O množství smyslů zakletých v literatuře stejně jako ve všem jiném nutno souhlasit, však on ten mezioborové nahlížení není nic jednoduché. Vzhledem k věku odpouštíme.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Re:Jiří Suk mezi literární vědou a historiografií - 14/12/2007 17:42 Podle malůvky v Respektu patří Suk mezi střední generaci; a v historiografii vlastně nejmladší generaci.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Re:Jiří Suk mezi literární vědou a historiografií - 14/12/2007 17:51 Ty jo, tak to jsem si ho patrně s někým zaměnil, ono taky šlo o takové to seznamenování již v pokročilých hodinách po jedné konferenci a v hospodě. Jsou někde k disposici jeho bio-data, medailon?

Jinak k té popularizaci. Předevčírem jsem hovořil s Adrianem a říkal, že teď dávají docela slušný prostor historii na ČT, nějaký program Historický obzor či co. Šéfuje tomu prý vhodně jakýsi Kučera, snad z MF. Wissen Sie etwas nicht? Jinak v pondělí večer tam bude hájit svá stanoviska s nějakými dvěma dalšími typy.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Re:Jiří Suk mezi literární vědou a historiografií - 14/12/2007 19:11 Viděl jsem, částečně, už dva díly. Jeden byl o vztahu Č-S a rozdělení Československa; druhý o 50. letech (Pernes, Jirásek, Žáček)
Na to, že to je v TV, tak to skutečně jde, jako popularizace dobré. Tuším, že to běhá v pondělí nědky v 22.00 na ČT2.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Re:Jiří Suk mezi literární vědou a historiografií - 16/12/2007 10:29 oni jsou 2: Historický klub a Historie.cs (jeden z nich na ČT24, myslím ten druhý)......něco z toho také moderoval Petr Brod. Viděl jsem spíše pár kousků a příliš mne nezaujaly.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Dějiny literatury: Pomůcka pro soudobáře - 22/12/2007 13:54 Do konce roku 2007 stihlo nakladatelství Academia (které pod novým vedením vydává čím dál tím zajímavější a zásadnější tituly-srov. třebas Canettiho Masu a moc) vydat dva ze čtyř dílů tolik potřebného kompendia: Dějiny české literatury 1945-1989. Celý projekt vede Pavel Janoušek. První díl pokrývá léta 1945-1948 a druhý je dotažen do roku 1958.

Už při prvním, zběžném prolistování je případný čtenář mile překvapen. Nejen to, že ke každému výtisku je přiloženo CD se zásadními, ale i méně známými projevy o kulturní politice nebo s autorskými čteními (Jan Drda-Projev na Staromáku 21. 2. 1948; Jar. Seifert přednáší báseň Hora Říp; Václav Řezáč čte z románu Nástup; Vítěžslav Nezval recituje poemu Stalin). Zdůraznit bych chtěl zásadní posun v koncepic takovýchto dějin. Vedle tradičních pasáží o poezii, próze, dramatu nejsou v knihách odbyty ani společenské souvislosti (kap. literární život) nebo myšlení o literatuře. Nejvíce jsem ale nadšen z toho, že větší prostor snad poprvé v takovémto typu práce dostala populární literatura (detektivky, špionážní romány,humoristické texty, dobrodružná literatura, dívčí román). Navíc tuto kapitolu redigoval Pavel Janáček, autor zásadní knihy o vývoji české popliteratury a braku za protektorátu, až do začátku 50. let (Literární brak: operace vyloučení, operace nahrazení-kniha pro historiky tohoto období takřka nezbytná).
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Re:Dějiny literatury: Pomůcka pro soudobáře - 23/12/2007 23:50 Co mi poslední dobou připadalo v tomto ohledu zajímavé byla kniha Ivana Wernische - Zapadlo slunce za dnem, který nebyl / Zapomenutí, opomíjení a opovrhovaní. Z jiné historie české literatury (léta 1850-1940) (Petrov, 2000), kde básník vytahuje na světlo různé pozapomenuté a zcela zapomenuté tváře české poezie. Někdy jde o takořka lidové tvořitele, někdy o lidi, kteří občas něco publikovali, ale v každém případě je to takový "background" tvorby, která se nám vykládá od základních škol jako ta důležitá a hodna pozornosti.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Re:Dějiny literatury: Pomůcka pro soudobáře - 24/12/2007 00:15
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Poezie a moc - 19/01/2008 15:16 V recenzi Michala Topora (Tvar 1/2008, s. 20) na knihu Jana Wiendla: Vizionáři a vyznavači. K otázce sepětí řádu umění a života v české poezii první poloviny 20. století, Praha 2007, se můžeme setkat s informací snad zajímavou pro soudobáře. Závěrečná část recenzované knihy se totiž zabývá postojem české poezie k fenoménu Němce a němectví v letech 1945-46. Řada básnických textů prý souzněla s ideou vysídlení německého etnika. Hle, poezie ve výkonu moci. Možná i rozšiřující četba pro Adriana.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Fingerland-biblické příběhy - 27/01/2008 19:37 Nevím, jestli jste to zaregistrovali, ale v Kavárně vycházely poslední asi měsíc a půl osobité interpretace velkých biblických příběhů od Jana Fingerlanda.
Já jsem stihl 3 z nich: potopu, babylonskou věž a Sodomu/Gomoru.
Jan Fingerland je vynikající odborník na blízkovýchodní současnost, ale je velmi erudovaný i v religionistice. Pokud jste jej - pánové žido-historici - ještě nezreflektovali, určitě tak učiňte. Donedávna tuším působil na ČRo6, v současnosti by ale měl být v Jeruzalémě na nějakém institutu.
Píše čtivě, esejisticky, avšak zasvěcený jest. V uvedených textech se snaží nahlížet slavná biblická story ve vícero diskursech, tzn. netáže se debilně "mohlo se to stát?", ale "co by to mohlo znamenat pro nás - tehdy, včera, dnes...?".
Fingerland publikuje v periodikách poměrně často. Mj. napsal podle mě dost trefnou recenzi na Čejkovy knihy o Izraeli, Palestině a judaismu.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Doleželův útok na postmoderní barbary - 25/03/2008 11:57
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Doleželův útok na postmoderní barbary - 25/03/2008 11:57 Nakladatelství Academia si vymyslelo novou edici "Možné světy" . Edici řídí P. Bílek, T. Kubíček a L. Doležel. Poslednímu z nich právě vyšla kniha "Fikce a historie v období postmoderny" (Academia 2008), chystají se knihy od zbylých dvou šéfů edice (tedy asi vůbec důvod její existence) a dalších autorů zabývající se teorií možných světů (fikčních světů, plurality světů, atp.) ...

Publikace L. Doležela vychází z literární teorie, respektive té její větve, která se snaží vymezit proti "radikálním postmodernistům" a nesouhlasí s jejich ztotožněním fikčního a historického narativu. Kniha ovšem oslovuje přímo i HG diskurz - tomu se nelze dnes, v době přímého ovlivnění části historiografie literární vědou, divit. Co nám ale Doležel proti nájezdům "postmoderních radikálů" nabízí ?
Nemohu si pomoci, ale myslím že sečteno a podtrženo vůbec nic. Proti prolnutí "fikčního a historického světa" namítá jejich autonomií ....Historický text se na rozdíl od fikčního pohybuje v "pravdivostním hodnocení": “Zatímco fikční poiesis konstruuje možný svět, který neexistoval před aktem psaní, historická noesis užívá psaní k tomu, aby konstruovala světy – modely minulosti, které existovaly před aktem psaní.“ (s. 50).
V jeho námitkách můžeme pokračovat:
a)Doležel přiznává, že každý historický svět je subjektivní konstrukt ...“Avšak historik profesionál je připravován k tomu, aby podrobil své osobní postoje nadosobním poznávacím úkolům.“ ...jeho výsledky jsou pak předloženy společenské komunikaci a „přísně testovány“ (s. 42)
-b) fikčních světů je neomezeně (jsou omezeny jen představivostí) „Naproti tomu světy historické jsou omezeny na světy fyzicky možné“... v mytologiích jsou nadpřirozené bytosti, v hist. světě nemůže být přítomen božský činitel „Lidské dějiny jsou dějinami přirozených činitelů.“...to platí přinejmenším pro plně sekularizované akcidentální dějiny od Voltaira. (s. 42)
c) výběr postav: historický svět musí obsahovat pouze hist. doložené aktéry, ty „musí být nositeli historicky doložených vlastností“ ....jejich charakter, dobové začlenění, místní začlenění, akce, komunikace nejsou vytvořeny svobodnou představivostí , „nýbrž jsou zrekonstruovány z evidence, která je historikovi k dospozici“( s. 44)
d)neúplnost, která má u fikce a historického světa jinou podobu. Dá se shrnout banálním: fikce si může dělat „mezery“ ve vyprávění jakékoliv, hist. práce se musí odrazit od kvality, dostupnosti, známosti, atp. pramenů a historikovy „kognitivní strategie“(rozsah výzkumu a zvolená struktura textu, kterou musí umět obhájit) ( s. 46 an)

Člověku by se chtělo říci... a co dál ? Argumenty, které jsem samozřejmě neuvedl ve své úplnosti, se mi zdají vágní, s většinou námitek proti autonomii hist. textu (a to ani těm, které přímo cituje) se autor vyrovnává velmi povrchně a - v zásadě - nenabízí nic nového. Za barevností slov se povětšinou odkrývají pouze stará "řešení".
Doležel si bere na paškál Derridu, Whita, a jiné, ale většinou se spokojuje s velmi zkratkovitými hodnoceními, někdy i poměrně emotivními, a hlubší kritikou a důvodem jejich "nepoužitelnosti" se příliš nezabývá. Jedno z mála pozitiv, které jim přiznává, bylo vyprovokování diskuze, ke které v 80. letech v USA došlo. Historiografická obec se díky "postmoderní výzvě" začala více zabývat filosofií vědy a vlastními metodami. Vydání knihy v českém prostředí se mi zdá jako špatný pokus o kontrarevoluci tam, kde se ještě revoluce nedostala ke slovu.
Je to první kniha zabývající se teorií možných světů, která se mi dostala do ruky. K dalšímu objevování v tomto směru mě to rozhodně neinspirovalo.
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
Re:Doleželův útok na postmoderní barbary - 25/03/2008 18:00 Lubomír Doležel, literární vědec začínající jako většina jeho kolegů jako strukturalista po srpnové okupaci odešel do Kanady a je profesorem na univerzitě v Torontu. Od 90. let se skutečně zaměřuje na teorie možných a fikčních světů (vedle např. R. Ronenové: Možné světy v teorii literatury. Host 2007 nebo jeho žáka Bohumila Fořta). V češtině od Doležela k této teorii vyšla, dnes už docela proslavená Heterocosmica: Fikce a možné světy. Praha 2003. Mimochodem v době vydání doležel, díky Fořtovi, přednášel jeden semestr na FF MU. Přednášky jsem poctivě navštěvoval a byly, když nic jiného, tak podnětné, nové cestičky naznačující.
Jinak možné či fikční světy jsou nosnou koncepcí pro literární vědce, kteří hledají alternativi k pozitivismu či strukturalismu a postmoderně, zároveň však pro HG diskurs máme metodologie asi opravdu podnětnější: New historicism.

Rozdílné znaky mezi fikčními a nefikčními texty neboli mezi fikčním a faktuálním vyprávěním řešil třebas i Gérard Genette: Fikce a vyprávění. Praha 2007. Esenciální rozdíl ve výstavbě faktuálního textu oproti fikčnímu spatřuje v rozdílném vztahu mezi autorem, vypravěčem a postavami. Ve faktuálním textu totiž na sebe autor bere plnou zodpovědnost za narativní tvrzení, čímž vylučuje ze hry vypravěče, a tím vnáší do textu nárok na pravdivostní hodnotu. Ovšem takto striktně obě skupiny textů odlišovat dle Genetta stejně nelze, neboť nesmíme zapomínat na faktor vzájemného spolupůsobení fikčního a faktuálního světa skrzu výpůjčky a výměny svých diskurzivních postupů. A díky tomu se pole, v němž operuje naratologie, pragmaticky přibližuje každodennímu životu. (srov. rec. na uvedenou knihu Tvar 6/2008, s. 20)
  | | Správce zakázal anonymní příspěvky.
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Následující > Konec >>