Petr
|
Re:Křik z Mosky masáží ruského ega? - 12/03/2009 18:47
Jasná věc, Proky, nestavěl jsem zde Slouka jako optimální pobídku k zaujetí určitého postoje k věci, ale jako stručné a jasné vyjádření řekněme pragmatického pohledu, či snad pohledu menšího zla. Každopádně nutno též uznat, že s tím obratem masáž ruského ega to vystihl + jistě to osobně nepovažuji za nic hodnotově kaldného, byť by mělo být autentické (Máša) a zamířené jakkoliv dovnitř ruslečnosti. Vyvážené a kritické komentování věci vítám. Dohledal bys on-line odkaz na nějakou esej Viktora Jerofejeva?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Proky
|
Re:Křik z Mosky masáží ruského ega? - 13/03/2009 16:45
http://www.respekt.cz/autori.php?fIDAUTORA=3561&fIDROCNIKU=2008
Dají se tam přepínat roky. Akorát potřebuješ mít předplacený Respekt, jinak je archiv zamčený. Můžu ale poskytnout několik z nich na papíře.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Teorie partyzána a ještě Rusko - 16/03/2009 19:06
V roce 2008 vyšly poprvé v českém překladu přednášky německého teoretika práva a státu Carla Schmitta věnované konceptu partyzánství v evropské civilizaci. Byly vydány pod jednoduchým názvem Teorie partyzána. Tato útlá knížka shrnuje několik Schmittových přednášek z počátku 60. let, které tento myslitel, jež byl zapleten-obdobně jako Heidegger-s nacistickým režimem, pronesl ve Španělsku.
Schmitt vymezuje základní znaky pojmů partyzán a partyzánská válka (např. neregulérnost, politická angažovanost, mobilita, svázanost s lokálním prostředím, postavení mimo právo, zákon a čest anebo zarámovanost partyzánství někým třetím, který dodává partyzánům materiální, ideologickou i legitimizační podporu) a rovněž stručně sleduje chronologii partyzánství zejména v Evropě, od 20. století pak do značné míry i mimo ni (Mao, Indočína, Alžír).
Podle Schmitta se v moderní době poprvé setkáváme s výše vymezeným partyzánem v protinapoleonském boji gueril ve Šapnělsku (1808-13), od nichž se podobný způsobe boje snažili celkem neúspěšně převzít Prusové, kdežto naopak při Ruském tažení hrálo toto významnou roli. Ostatně o Rusku/SSSR se v knize můžeme dočíst i na jiných místech. Tak například v roce 1949 při podepisování nových Ženevských konvencí byly i díky propartyzánskému SSSR rozostřeny hranice mezi vojákem-dobrovolníkem-partyzánem, a to ve prospěch posledně jmenovaných.
Celá kniha je pak zajímavým příspěvkem k současném dění na nejrůznějších žhavých, konflikních místech našeho plochého světa, neboť dle Schmitta získaly válečné akce po roce 1945 partyzánský charakter. Ti, kteří disponovali atomovkami se je totiž báli použít a ti, kdo je neměli mohli na těchto skrupulích stavět.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Teorie partyzána a ještě Rusko - 17/03/2009 09:59
Zajímalo by mě zda Schmitt navazuje též na středověkou a starší tradici - z výuky starších evropských dějin jsem měl vždy pocit, že feudální systém bylo de facto neustálá partyzánská válka: boj proti momentální vrchnosti různých lokálních řekněme subjektů pro všemožné zájmy, které postupně eliminovaly až technické možnosti okamžitého a drtícího nasazení moci z centra. jen takové malé ohlédnutí, hm. Vaškovi děkuji za tip na téma, kterému však tradice určitě nechybí.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Teorie partyzána a ještě Rusko - 17/03/2009 10:21
No člověče Petře, ty jsi radikálnější než Marx s tou permanentní válkou - takhle bych to určitě nestavěl. Dějiny feudalismu určitě nejsou dějinami "válek proti vrchnosti".
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Teorie partyzána a ještě Rusko - 17/03/2009 10:37
Mluvím o svém dojmu, ne jaké byly určitě dějiny feudalismu, tj. ne jako o pernamentní válce proti vrchnosti - právě, válka, v tom pravém slova smyslu je konvenční, velká věc... myslím ale princip partyzánství jako dobový charakter uplatnění různých zájmů v prostředí bez či oslabené centrální moci, snad pernamentní zbojničina partýzánského typu, dávám nově do pranice.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Teorie partyzána a ještě Rusko - 17/03/2009 17:21
Schmitt to takto, Petře, nevidí. Přestože připouští, že jakési boje mimo normy, respektive do určité míry v rámci jím vymezeného partyzánství, existovaly i dříve než během napoleonským válek, kterými svůj výklad začíná.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Teorie partyzána a ještě Rusko - 18/03/2009 15:05
Jasné, díky. Takže první echt partyzáni byly prostě španělští odbojníci proti Napolenovi. Kdo by to byl býval řekl... tím myslím, nenapadá mě jejich motivace. vševědoucí Wikipedie v AJ zná pouze Partyzanskou kolonii, obec v Polsku, ale rozkecá se zeširoka při hesle guerilla - což znamená ve Španělštině ,,malá válka" a původ pojmu se skutečně stahuje k napoleonově invazi na Pyrenejský polostrov. Po stručném shrnutí užití partyzánství dříve ale jako první konkrétní historický příklad uvádí povstání ve Vendée.
http://en.wikipedia.org/wiki/Guerilla
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Socperspektiva muslimských menšin v záp. Evropě - 30/03/2009 00:01
Myslím, že v kavárně na IDnes je k přečtení nadprůměrný článek Škola dnes mladé lidi nezdravě selektuje, upozorňuje německý sociolog Wilhelm Heitmeyer. Jde o podle mě vyrovnanou a hlubokou socilogickou analýzu, která rekonstruuje zdroje a motivy jednání a smýšlení muslimských menšín v západoevropských státech, vzhledem k tamním ekomicko-právním integračním poměrům. Žádná nová teze zde není, pro laika a zájemce je to však myslím zdařilé intro do této perspektivity tohoto tématu, na pět minut.
http://zpravy.idnes.cz/skola-dnes-mlade-lidi-nezdrave-selektuje-upozornuje-nemecky-sociolog-wilhelm-
heitmeyer-g62-/kavarna.asp?c=A090327_160718_kavarna_bos
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Dušan
|
Mezinárodní tribunál a kosovští albánci - 11/04/2009 13:31
Zaznamenali jste nedávnou kauzu? Poměrně zajímavý příspěvek k našemu poslednímu brněnskému zasedání o Kosovu. Škoda, že jsme se nedotkli zrovna role mezinárodního tribunálu při posuzování válečných zločinů v bývalé Jugoslávii... Mohlo by to být docela zajímavé od někoho kdo do toho trochu vidí.
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/166055-mezinarodni-tribunal-znicil-dukazy-o-zabijeni-srbu-
kosovskymi-albanci.html
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Ještě po sto miliontý padesátý osmí k sv. zemi... - 30/05/2009 22:02
Šéf Hamasu: Nejsme proti Západu. Jsme proti těm, kdo jsou proti nám
http://zpravy.idnes.cz/sef-hamasu-nejsme-proti-zapadu-jsme-proti-tem-kdo-jsou-proti-nam-pwy-/
kavarna.asp?c=A090528_165343_kavarna_bos
bez komentáře, s pochopením
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Proky
|
Srbská tragédie, půda a krev - 09/06/2011 16:55
V souvislosti s vydáním Mladiče do Haagu analyzuje Matyáš Zrno v Orientaci 4/6 podstatu jugoslávských válek 90. let a roli Srbska. Upozorňuje, navzdory revizionistům kteří vidí hlavní podíl Srbů na masakrech jako západní konstrukt, na určitý rozdíl v tom masovém vraždění u jednotlivých stran (mimochodem nedávno jsem viděl statistiku a udivilo mne, že většinu z asi 100 tisíc obětí války netvořili civilisté, ale vojáci).
Zatímco Chorvati a Bosňáci podle Zrna páchali ukrutnosti hlavně v reakci na srbskou expanzi a při vyhánění Srbů, cílem řady srbských velitelů atd. bylo skutečné vyhlazení těch druhých. To prý dokazuje z hlediska války iracionální zabíjení zajatců (viz. Srebrenica). Podle Zrna vyrostla tato zhoubná vůle z poblouzněného pocitu výjimečnosti, ohrožení, křivdy ("spodní proudy srbské mentality"). Miloševič tyto pocity umně využil a národní inteligence v čele se spisovatelem Dobricou Čosicem jim dodala punc rozumnosti. V nejtemnějších devadesátých letech tento historický sebeklam Srbů dospěl do stádia "kretenizace" společnosti. V parlamentu zasedali největší mafiáni a vrazi, balkánský rock vytlačil tzv. turbofolk a na pultech trafik dominovaly astrologické časopisy, různí proroci a telepaté, potvrzující vyvolenost srbského národa, bratrství s Moskvou a úpadek Západu...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Proky
|
Nový světový řád - 07/07/2011 23:37
Pozoruhodné schéma současného světa, zohledňující více kulturní a další méně tradiční podmínky na úkor ideologií, jsem našel ve starším Newsweeku (4. říjen 2010):
1) Nová Hansa (Německo, Nizozemí, Skandinávie),
2) Hraniční území (Belgie, Česko, Estonsko, Maďarsko, Island, Irsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Velká Británie!),
3) Olivové republiky (Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Itálie, Kosovo, Makedonie, Černá Hora, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko),
4) Městské státy (Londýn, Paříž, Singapur, Tel Aviv),
5) Severoamerická aliance (USA, Kanada),
6) Liberalistas (Chile, Kolumbie, Kostarika, Mexiko, Peru),
7) Bolívariánské republiky (Argentina, Bolívie, Kuba, Ekvádor, Nikaragua, Venezuela),
8) "Sami-stojící" (Brazílie, Francie, Větší Indie, Japonsko, Jižní Korea, Švýcarsko),
9) Ruská říše (Arménie, Bělorusko, Moldávie, Rusko, Ukrajina),
10) Divoký východ (Afghánistán, Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Pákistán, Tádžikistán),
11) Iranistan (Bahrajn, Gaza, Írán, Irák, Libanon, Sýrie),
12) Širší Arábie (Egypt, Jordánsko, Kuvajt, Palestina-Západní Břeh, Saúdská Arábie, SAE, Jemen),
13) Noví Otomané (Turecko, Turkmenistán, Uzbekistán),
14) Jiho-africké impérium (Botswana, Lesotho, Namíbie, JAR, Swazijsko, Zimbabwe),
15) Subsaharská Afrika (19 zemí včetně Súdánu, Nigérie či Zambie),
16) Maghrebský pás (Alžír, Libye, Mauritánie, Maroko, Tunis),
17) Království středu (Čína, Hong-Kong, Tajwan),
18) Kaučukový pás (Kambodža, Indonésie, Laos, Malajsie, Filipíny, Thajsko, Vietnam),
19) Štastné země (Austrálie, Nový Zéland)
Je to jistě k zamyšlení. Nabízí se otázka, zda to celé nepůsobí trochu eurocentricky. Poetická terminologie tu zaujme.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Nový světový řád - 08/07/2011 07:49
Líbí se mi oddělení některých měst od států, jako např. Londýn, méně Tel Aviv - jejich globální úloha a podoba je vskutku jiná liga než zbytek země. Londýn je třeba považován za alfa city, tj. nejvíc nejdůležitější na světě, jediné s New Yorkem.
Názvy jsou to každopádně pěkné, na jména současných českých kapel však nemají.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Nový světový řád - 04/08/2011 18:40
Přátelé, potřeboval bych pomoci s formulací a doplněním následujícího nanejvýše choulostivého tvrzení pro moji teorii vyklidnění. Jde mi mj. o to, co dát za ty tři vykřičníky...
Mezi základní potřeby člověka patří i afiliace, to je touha člověka vyhledávat a navazovat kontakty a vztahy s jinými lidmi. Nejvýše přitom může cenit partnerské vztahy a citů rozeznávaných jako různé druhy lásky, a v nichž hledí uspokojit nejen ??? , ale i své sexuální touhy a potřebu něhy.
Díky za příp. pomoc!
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Nový světový řád - 04/08/2011 18:52
Celé to souvětí je jakési vyšinuté: může cenit ... může si cenit?; druhy lásky, a v nichž ... jinou spojku
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Jivid
|
Re:Nový světový řád - 05/08/2011 08:12
Nejvýše si přitom lze cenit partnerských vztahů a citů rozeznávaných jako různé druhy lásky, které mohou sloužit nejen k naplnění ???, ale i sexuální touhy a potřeby něhy.
Skromný návrh, třeba tak? Náhradu za otazníky si ale už vymysli, nevím přesně, co máš na mysli.
[Ale když slyším "potřeby něhy", tak první, co mě napadne, je: Ohohohóhóó, muchomůrky bílé...; myslím, že věta lépe funguje bez posledních třech slov]
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Nový světový řád - 05/08/2011 09:57
Díky moc za pomoc. ,,Potřeba něhy" je vskutku přes, ale současná poptávka po tom, co má být v tzv. odborném diskursu je přinejmenším suchá a tecnicistní... ale to je diskutabilní, jinde že.
Zkusil bych to takto, bez těch druhů lásek, které taky zněly divně:
Nejvýše přitom cení přátelské, rodinné a partnerské vztahy, neboť mohou naplnit jeho potřebu porozumění a dát smysl jeho kolektivní (sociální) existenci,stejně jako mu zajistit ochranu (bezpečí) a uspokojit jeho sexuální touhy.
Místo sexuálních tužeb by bylo možné dát ještě biologické či něco, ale to odosobnění aj až!
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Studená válka poněkud jinak než bývá v učebnicích - 26/10/2011 16:23
V roce 2009 se v Praze uskutečnila mezinárodní hvězdná konference o studené válce.
Nedávno některé tamější rozšířené příspěvky otiskly tematicky Soudobé dějiny (1-2/2011).
V úvodním článku konferenci shrnul Vít Smetana, vyzdvihl úroveň setkání a posteskl si nad úrovní české hg, která ve většině směrů stojí v tomto oboru mimo či za aktuálním děním. (Ostatně půjčit si, byť i prezenčně, některou z citovaných nejnovějších knih o studené válce je v Brně zhola nemožno; o překladech do češtiny nemluvě, pokud je něco přeloženo, tak třebas od R. Pipese - jestřába v americké prezidentské administrativě).
Články jsou skutečně objevné a svěží, doporučuji vřele všechny, zejména pak D. Hollowaye - Jaderné zbraně a studená válka a T. Blantona - Ronald Reagan, G. H.
W. Bush a revoluce roku 1989. Třebas Blanton dobře dokládá, že USA (nová Bushova administrativa) v roce 1989 dění ve východní Evropě brzdily, než aby ji "osvobozovaly", anebo že Reaganova administrativa SSSR neuzbrojila hvězdnými válkami či jinak, ale že šlo o politiku smířlivosti a odhazování předsudků.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Studená válka poněkud jinak než bývá v učebnicích - 26/10/2011 17:24
Děkuji za tip. Bohužel, nedostal jsem se ještě ani k Vítkově a Martinově baťovině v ĎASu, byť to bude zřejmě jen takové intro jejich výzkumu. Každopádně jsem se ale už přesvědčil, že koncepčně pojaté články o geo-politických tématech má smysl číst, pro teo-meto inspiraci i vůbec, ve věčném episťáku.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
