Dušan
|
Re:Tělo a národ - 18/01/2010 13:53
K té první části: tato teorie ovšem předpokládá stav, kdy vím, ba co víc, kdy jsem neoblomě přesvědčen že vím, co je můj způsob být člověkem. K tomu vědomí se dostávám jak? Odnikud mi asi nespadne. Není pak problém tak trochu v tom, že člověk dosti dlouho, mnohdy spíš celý život hledá to, co je to být sám sebou. Chápu-li autenticitu jako snahu o to žít život co nejvíce odpovídající mému ideovému světu.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Tělo a národ - 18/01/2010 21:13
To právě ne, nevím jak je dobré žít, nicméně to dobré, to morální, již v ideálním případě neodvozuji z nějakého metafyzického bytí, z nějakého boha, ale právě jen sám ze sebe, toto odvození, samotný proces vztahování se sám k sobě, je obrat, který byl posledně naznačen. Jenomže to je samozřejmě osvícenský projekt, který jaksi stále nevychází, a který se problematizuje jako základ kolektivní identity - v neustálém hledání toho, co je ještě možné ztratit, abych to byl autentický já a zároveň co musím přijmout, abych byl členem společnosti (což se dá docela dobře i obrátit).
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Dušan
|
Re:Tělo a národ - 20/01/2010 00:52
Mluví se zde tedy o jakéši lidské přirozenosti, či předurčenosti, kterou má člověk od kolébky až do hrobu? Něco na způsob té tradiční osvícenské vize, že člověk je tvor z principu dobrý, jen se mu nesmí bránit. Pouze s tím rozdílem, že tato vrozená přirozenost se mění individuum od individua?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Tělo a národ - 22/01/2010 10:19
Od autenticity k přirozenosti a pak k předurčenosti, to je příliš mnoho pojmů, které spolu souvisí jen v určitých konstalacích (např. rasové teorie), ale nejde o nich takhle dohormady mluvit jen tak ... nešlo tedy, jak jsem říkal, o nějakou normativnost, tedy o to jestli je člověk dobrý či špatný, ale o to, odkud normu - mravnost odvozuje.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Jivid
|
Rozhovor.sk - 31/10/2010 23:45
Vcelku zajímavý rozhovor se slovenským historikem Romanem Holcem o 28.10., Svatoplukovi, Masarykovi a tak všelijak podobně. Místy trochu mnohomluvný a co do postojů odhadnutelný, ovšem pár dobrých postřehů se tam najde. Zaujala mě třeba myšlenka ČSR jako jakéhosi pro Čechy i Slováky oboustranně výhodného (a vlastně jakoby utilitárního) katalyzátoru na přečkání 20. století.
http://spravy.pravda.sk/ceskoslovensko-si-nesie-v-sebe-kazdy-z-nas-fi6-/sk_domace.asp?
c=A101029_165319_sk_domace_p29
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Rozhovor.sk - 02/11/2010 19:14
Díky za odkaz... zní to zajímavě a čtichtivě!
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Jivid
|
Re:Rozhovor.sk - 02/11/2010 21:37
Ale v zásadě je to spíš kratochvíle, to je třeba říct.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Letní škola - paměť a historie - 10/05/2011 09:23
V létě pořádá historický spolek "letní školu interdisciplinárních přístupů" - téma paměť a historie. Jukněte do přiloženého pdf a zvažte účast. Je už sice po termínu (moje chyba), ale myslím, že by se tam dalještě propašovat nějaký váš případný příspěvek. Snad to bude ale zajímavé i pro "pasivní" účastníky ...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Letní škola - paměť a historie - 10/05/2011 17:27
Kdy a kde to bude, Vítku? S tou pamětizací se teď roztrhl u nás pytel.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Letní škola - paměť a historie - 10/05/2011 18:17
Díky, Vítku, za tip. Já bych měl zájem tematicky a rád si procvičím i umění prezentace. Konečně jsem totiž formuloval své závěry o každodennosti jako kontextu pro dějepisné poznání kde čeho. Tak bych mohl přispět snad srozumitelně k panelu jedna, paměť a čas.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Letní škola - paměť a historie - 11/05/2011 09:20
bude se to konat v Praze, termín je v té pozvánce - 26.-28.8. Zjistím, jaké jsou ještě možnosti aktivně vystoupit, zda-li to je již uzavřené atp. (Vašku, ty bys měl případně také zájem?)
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Letní škola - paměť a historie - 11/05/2011 13:00
Vítku, já nikoliv, jednak nemám vlastně s čím, jednak je ve škole přípravný týden, v němž se absence příšliš nepřipouští (reparáty a tak).
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Reifikace a esencionalizace identity - 19/06/2011 08:44
Z výpiskové zahrádky:
Ve shrnutí klasického dělení koncepcí identit na silné a slabé dle Brubackera a Coopera (2000), jsem narazil na docela dobré pojmenování tendence vnucovat lidem identitu, tj. konstruujeme něco, co ve skutečnosti fyzicky neexistuje. Pokud bychom pojem identita považovali za hotovou ,,věc“, pojem bychom reifikovali (proměnili na věc) a esencializovali (proměnili bychom označení projevů osoby za podstatu).
VÝROST, Jozef – SLAMĚNÍK, Ivan (eds): Sociální psychologie; 2., přepracované a rozšíření vydání. Praha 2008, s. 111
Hádám, že je to docela pěkná dialektika a lekce z logiky + důležité pro zhodnocení, jam moc lidé byli třeba Češi nebo Němci v r. 1938 či 1945. Z některých současných pozic, kt. jsou kritické k silným identitám pro výše naznačené důvody reifikace a jeho politických zdrojů, je příslušnost lidí k té či oné národnosti snižována. Na druhou stranu ale nelze ignorovat, že předpoklady silné (tradované) identity (patřit k Č nebo N) byly dobově velmi silné a staly se příkazem kolektivního zařazení tam či onam vzhledem k pol.událostem.
Určitě asi bude nejvhodnější usilovat o syntézu jak silné tak měkké koncepce identit, resp. jak moc se lidé ztotožnili s nár.identitami jen ,,na oko", oficiálně a jak (mnoho) vnitřně, opravdově.
Co je jenom ve vědomí člověka a neexistuje fyzicky (přijmi nár.identitu!), se přece jenom stává reálným, tedy ve smyslu prakticky působícím (mám identitu). V tomto ohledu jsou inspirující Freudovy postřehy o povaze svědectví jeho pacientů, tedy že jsme zpočátku ovšem na pochybách, jde-li o skutečnost, nebo o fantazie (...) I v nich je něco svým způsobem skutečného /eine Art Realität/; zůstává fakt /eine Tatsache/, že si nemocný takové fantazie vytvořil, a tento fakt má pro jeho neurózu význam sotva menší, než kdyby byl obsah těchto fantazií skutečně prožil. Těmto fantaziím je nutno připsat psychickou realitu na rozdíl od reality materiální, a pomalu se učíme chápat, že ve světě neuróz je psychycká realita rozhodující.
COHNOVÁ: Co dělá fikci fikcí, s.78.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Letní škola - paměť. Program - 26/06/2011 12:36
Odkaz na program letní školy -http://www.lsip.cz/panely/ target="_blank"> http://www.lsip.cz/panely/
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Letní škola - paměť. Program - 26/06/2011 13:02
No, jsem na to zvědavý a zůstávám otevřen. Názvy přednášek mi zní spíše jako ideologické proklamace než nástřely interdisciplinarity.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Politika romské paměti - 22/04/2012 10:12
"Rádi bychom tentokrát v pravidelném večeru Kritického klubu otevřeli několik vnitřně provázaných témat. Hostů se budeme ptát na vzájemný vztah českých (národních) dějin k paměti a historii českých Romů. Půjde nám jak o politiku romské paměti a identity, tak o problémy spojené s didaktikou, tj. jak (ne)učit romské dějiny. V propojení témat, vědeckých diskurzů, pohledu lidí, kteří spoluutvářejí romskou paměť, a samozřejmě v kritickém přístupu k vytčenému poli vidíme ideál večera.
Některé z otázek, které během večera zazní: Mají Romové Dějiny a kde a kdo je dnes píše? Lze mluvit o historii českých Romů a jak na to? Opírají se psané dějiny o existující kolektivní paměti českých Romů? Učí se romské dějiny na základních a středních školách? Pokud ano, jak? Jaké máme instituce romských dějin a kolektivní paměti (muzea, nevládní organizace, občanská sdružení atd.)? Jakou romskou identitu pomáhají utvářet? Z jakých zdrojů jsou tyto instituce financovány, potažmo kdo a jakým způsobem podporuje výuku romských dějin a uchovávání kolektivních pamětí?
Účast zatím přislíbili: Saša Uhlová (romistka, publicistka, lidskoprávní aktivistka), Jana Poláková (ředitelka Muzea romské kultury), Jaroslav Pinkas (ÚSTR)."
čas: 19.30
místo: klub K4, Celetná 20, Praha1
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Politika romské paměti - 23/04/2012 16:45
To by mě velmi zajímalo, škoda protentokrát, že nejsem v Praze. Byl bych rád za jakékoliv reference z tohoto setkání na následné inf. romské schůzi květnové.
Kupříkladu takřka celá naše prima je vulgárně anticiganistická. Po několika hodinách urputných diskuzí jsem některé snad přiměl k reflexi současného stavu a živobytí našich Romů. Leč nedělám si iluze: navrch mají stále žáci s názory o teroru Romů vůči Neromům a hlasy po znevolnění, vysídlení či vyhlazení R.
Omlouvám se za následnou vulgarizaci, ale vrcholem mého pedagogického umu je, že hodiny dějepisu začínáme takovýmto konstatováním: Všichni lidé se rodí rovni... načež zprvu se ozývalo v odpovědi---i cigáni?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Politika romské paměti - 23/04/2012 19:36
Na akci se pokusím dovalit, díky za představení.
Anticikánismus hýbe mohutně již školou základní a soucítím s Vaškem jako učitel - již jsem byl ve své snaze o diferenciovanější pohled prostě označen za toho, co ,,se snaží hájit cigány". Zároveň jsem ale právě nyní učinil dobrou zkušenost nakousávat téma z obecnější roviny, od toho, co jsou to předsudky. Ukazuje se, že děti (potažmo rodiče a většina lidí) diskusi a reflexi tématu totiž považují nikoliv za takovouto a přínosnou, ale automaticky se brání veškerým výzvám k hlubšímu pohledu na postavení Romů v české společnosti, neboť je shledávají pol. zájmem idealistů a těch, co mají údajně byznys v neziskovkách a lidských právech, pro což přece nemohou mít zájem na pravdě jich, obyčejných lidi + užívají na ně zákeřnou zbraň, když je apriorně shazují rasistickou nálepkou a lpěním na politické korektnosti.
Je to podle mě takový vrchol stavu veřejné debaty v tuzemsku, kdy nejde o diskusi, ale černobílé vymezování vlastního hodnotového sebepojetí. Popravdě, v mnoha ohledech tento postoj chápu, byť s ním nesouhlasím - zvláště když vidím standardizované kampaně proti diskriminaci placené z Bruselu a vládou: nejdou totiž dále než za deklarace rovnosti, bez reflexe a diskuse tématu, čímž tento stav nepochopení prohlubují.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Politika romské paměti - zpráva z diskuze - 30/04/2012 11:29
Diskuze se vzhledem k hostům točila hlavně kolem didaktiky. Tj. co to znamená učit romské dějiny, jaké možnosti má dnes učitel, který chce téma řešit. Trochu se to cyklilo kolem "teze", že vše záleží na přístupu jednotlivých pedagogů, což je sice určitě pravda, ale je to taková ta pravda, která je trochu k ničemu. Docela pěkné poznámky (zvl. od Saši Uhlové) padly i ze zkušenosti "soužití", vymezování se vůči gadžům právě na základě vnímání odlišného příběhu dějin/paměti ("když jste tu lezli po stromech, my jsme v Indii stavěli chrámy"); někol poznámek zaznělo i k odlišnému způsobu pamatování v romských rodinách; k potřebě pracovat s jinými dějinnými "milníky" atp. - bohužel tadle rovina se pak v diskuzi nepodařila zobecnit. Nedostali jsme se ani k odlišným politikám paměti Romů, které by se zde daly identifikovat.
Pokoušel jsem se to vyhrotit poukazem k "narativu útlaku", který je patrný v autoritativních textech (první a jediná komplexní pomůcka pro pedagogy II. stupně ZŠ o romských dějinách, lze stáhnout zde: http://www.romanovodori.cz/ucebnice/). Tenhle text je podle mého docela pěknou ukázkou budování etnocentrické identity - při čtení se mi promítaly na pozadí prohlášení různých českých nacionalistů; autoři líčí romské dějiny jako souvislé kontinuum represe ze strany "většiny" či státu. Určitým vrcholem dějin se pak stává "autoemancipační proces", který je "zvaršen", když Mezinárodní unii Romů přijímá do svých řad OSN. Symbolické je i to, že celá kniha je zarámována úvodem o nutnosti multikulti, o potřebě se učit z "odlišného pohledu" Romů na dějiny, atd. - prostě zjevnej legitimizační diskurs, kterej pak doprovází dost odlišně konstruovaný cíl. Poláková i Uhlová se ale shodly na tom, že si myslí, že todle je na ústupu, a že to nemá ani oporu v nějaké současné potávce českých Romů. No, upřímně, samozřejmě že to může být výjimka, ale vzhledem k tomu, kolik institucí za tou knihou stojí (od financí mšmt, EU, po Romeu ...), se mi nezdá, že by se to dalo tak lehce smést ze stolu. Navíc jistě by nebylo divu, kdyby právě v dnešní situaci sílila mezi českými Romy poptávka po "pevné", etnické, národní, aj. identitě. Todle je směr, který by mne dále velmi zajímal.Podobně jako větší záběr na jednotlivé české instituce (od památníků přes muzea po rozhlas aj), které se na utváření romské identity podílí - a právě na odlišné (?) politiky identity. Tudle stránku nebyl ve čtvrtek schopný reflektovat nikdo ze zúčastněných. Shodli jsme se na tom, že by bylo záhodno udělat setkání č. 2 a sezvat více antropology jako Hirt a spol (Plzeň), Yasar A . Ghosh (Praha) aj. Přesto přese všechno to byla diskuze zajímavá ...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Politika romské paměti - zpráva z diskuze - 30/04/2012 14:22
Diskuse č. 2 bych se rád zúčastnil.
Politika kolektivní identity jako legitimizačního rámce, řízlá hutně vikmizací, to si, myslím, je lehce srozumitelná a vnitřně ztotožnitelná strategie (narativ, diskurz) pro (jak státní, tak ,,romské" či lidsko-právní) organizace a instituce, které mají zájem na soc.(kult.) pozvednutí romského etnika. Souhlasil bych, že je to obecně již na ústupu (či jak to říci), a to v souvislosti s erozí koncepce multikulturalismu. Rozhodně to nepomáhá vidět postavení Romů ve společnosti jako dvousměrnou ulici (viz můj předchozí příspěvek).
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
