Petr
|
Re:Reflexe izr-palest. konfliktu - Shlomo Sand - 14/01/2011 14:14
Já to nečtu. Jednak bych na to neměl čas, jednak se mi tyhle dekonstrukce národních mýtů zdají hodně prvoplánovitý a tudíž nezajímavé pro můj širší radostně-vědní záběr dějepisectví a dějezpytu. Zůstávám v této věci obeznámen všeobecně a po četbě odpovídající knihy Baumanovy.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
K výstavě - 14/02/2011 21:32
Navštívil jsem Musaion, toť Národopisné muzeum NM. Výstava Nové pověsti české aneb jak to bylo s kulturou v době nedávné. Dosti male a nedodělané, řekl bych. Několik vitrín o subkultuře dětské, vojáků zákl. Služby, trampů a pankáčů, 80. léta. Téma je přitom nastřeleno skvěle, mohl to být BIG.
http://www.nm.cz/vystava-detail.php?f_id=371
Srovnejte alespoň významový tranzit dětského pořekadla, a který jsem zachytil exkluzivně pro Infospolek:
Prší prší, jen se leje,
Vinnetou se z o okna směje,
Old Shatterhand za chatou,
Líbá Nšoči nahatou.
Prší prší, jen se leje,
Harry Potter z okna blije,
Hermiona za rohem,
líbá se tam s Malfoyem.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Vítkov, další výstavy - 15/02/2011 20:00
Během noeticky výživného týdne jsem navštívil poprvé též útroby pamatníku na Vítkově. Docela dosti zajímavé místo, tedy asi jako připomínka komemorace ve starém velkolepém před-postmoderním stylu. Orientální sýkorce to evokovalo Čínu a stranu tamní jedinou, do vysvětlování hodnot ušlechtilejších autorů zdejších (legionáři) se mi nechtělo, nevěděl jsem.
Vy ano? Byly jste tam? Co říkáte stále expozici?
O výstavě přechodné, o letech šedesátých, zase až příště.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Jivid
|
Re:K výstavě - 15/02/2011 21:28
S výstavami je kříž. Případů, kdy se objeví skvělé/skvěle definované téma, ovšem návštěva přinese zklamání, bylo a bude fůra. Teď jako čerstvý muzejní pracovník zjišťuju, že to fakt není taková sranda. Realita je taková, že na kvalitní výstavu potřebujete bezmála milion (dá se to udělat i levněji, ale jsou to spíš výjimky), min. dva tři do tématu stejně zažrané spolupracovníky (na kvalitních projektech pracují desítky lidí) a hlavně záštitu ve vedení. Není to nereálné: jenom v těchto dnech je po Česku dobře pět výborných výstav, ale prostě se tohle všecko musí sejít.
Nejsou Nové pověsti jen doplňkový produkt k paralelním Starým pověstem v NM?
V Památníčku jsem přišel s námětem a jen, co jsem jej sdělil na vyšších místech, polilo mě z něj horko. Ale zajímalo by mě, co byste na to řekli:
Literatura 50. let na Moravě (Památníček ani větší radius mít nemůže). Může být pojatá a la Dějiny nové moderny od Papouška, čili chronologicky literární produkce jakožto svého druhu total history. Anebo by se to muselo rozpadat do dílčích tematických oddílů. Možných okruhů ale v takovém případě může být vcelku libovolně mnoho, namátkou:
- na M. fungovaly dvě regionální nakladatelství (brněnský Blok a ostravský Profil) a kdo nepublikoval v Čs. spisovateli, často leccos protlačil v těchto. I nabízí se otázky, co a proč to zrovna bylo.
- ideová dimenze, recepce socrealu a literární kritika, koexistence různých estetických kánonů
- dobově obvyklá literární topoi (třeba mír nebo traktor)
- institucionální dimenze: Svaz, literární časopisy
- dětská literatura
- samizdatová aj. neoficiální literatura
- .....
No, koncepce zatím veškerá žádná, ale vzhledem k výše řečené provozní realitě na mě z toho jde už teď ouzko. Ale budu opravdu rád za každý připodotek.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:K výstavě-50.l éta na Moravě - 15/02/2011 22:02
Připodoteky: - moravský katolicismus; Rovnost; folklorismus.
Jiří,zmiňuješ pět výborných výstav, mohl bys být prosím konkrétní?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Jivid
|
Re:K výstavě-50.l éta na Moravě - 15/02/2011 22:10
Dobré připodoteky! Myslím, že vás s tím budu otravovat častěji.
Výstavy se týkají starších období, ale vlastně už nevím, jestli se mi líbí proto, že jsou dobré pro návštěvníky, anebo proto, že obdivuju, jak to zvládli zmanagovat (deformace):
Škréta v NG (neviděl jsem, soudím dle prezentací)
Král, který létal v Ostravském muzeu (o Lucemburcích)
Olomoucké baroko v Arcidiecézním muzeu Ol.
Královský sňatek (neviděl jsem, soudím dle referencí)
Aha, tak jsou čtyři.
Neviděls, Vašku, 100 let Domu umění? Stojí to zato?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:K výstavě-50.l éta na Moravě - 16/02/2011 09:58
Zatím jsem 100 let DUMB neviděl. Měl jsem naplánovánu i komentovanou prohlídku, leč vstoupila do toho choroba.
Díky za tipy na výstavy; o Škrétovi a olomouckém baroku jsem slyšel a mám je v jakémsi druhém návštěvním plánu.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:K výstavě-50.l éta na Moravě - 20/02/2011 09:26
Výstavy jsou velká věc a obor. Mohou být i docela pop a reprezentativní, jak soudím dle výstavy královský sňatek, na níž se tvořila na Staromáku fronta značná.
Docela ale chápu, že není snadné dobrou výstavu udělat, stojí to peníze apod. + omezené české publikum počtem. K realizaci skvělých záměrů bych proto byl mírný. Mrzí mě ale, že takové záměry jsou podány tak skvěle a velkolepě (grantový speak), ale zdůraznit tak omezenost praktického výsledku. Příklad: ,,Zlatá? šedesátá. Vzpomínky a realita” na Vítkově. Skvělý záměr! Demytizace na základě konfrontace skutečnosti (realita) a obrazu o ní (vzpomínky) – až na to, že na výstavě s jedinou vzpomínkou, tj. idealizující konstrukcí obrazu šedesátek nesetkáte. Všechno jsou to předměty kažodenního užití a jejich kritický popis a la sociální dějiny.
Nejlepší muzeum za poslední rok a inspirace pro trvalou expozici - muzeum DDR v Berlíně.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:K výstavě-50.l éta na Moravě - 21/02/2011 01:21
Po letech otevřeli technické muzeum - jestli se někdo přidá na staré luxy, žehličky a různé mašinky, tak se přihlaste ... půjdu asi příští týden.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:K výstavě-50.l éta na Moravě - 22/02/2011 14:06
Na tech.muzeum si myslím... nuže pojďme dohromady. Ostatní? Poblíž bydlí i dobrý nepasterizovaný Bernard.
Co ta výstava o Literatura 50. let na Moravě? Jak moc je to realizovatelný závěr? Má to co sdělit širší veřejnosti, zaujmout ji?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Postoje veřejnosti k režimu (ČR) - 24/02/2011 18:13
Jelikož je toto fórum o záležitostech spojených s mocí, dovolím si zde vložit něco mých výpisků z knihy Lukáše Linka Zrazení snu? Struktura a dynamika postojů k politickému režimu a jeho institucím a jejich důsledky (2010).
Zaujalo mě jako laika jeho čtyři dimenze postojů k pol.režimu, které v negativním znění označuje:
1) nelegitimita režimu - demokratický režim je správný či nejlepší možný
2) institucionální odcizení - ,,míra toho, nakolik jsou lidé přesvědčeni o tom, že politické instituce reagují na jejich požadavky“
3) individuální odcizení - ,,míra toho, nakolik jedinec považuje politiku za věc, která se ho týká, a nakolik je ochoten a schopen se jí účastnit“
4) politické odcizení - ,,hodnocení nespokojenosti a nedůvěry k politickým institucím; tato dimenze je nejvíce založena na hodnocení výkonnosti politické a ekonomické sféry“
(14)
Vzhledem k těmto dimenzím analyzuje postoje české veřejnosti k polistopadovému režimu.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Postoje veřejnosti k režimu (ČR) - 25/02/2011 10:17
A k čemu dospívá? zní to zajímavě. Autora vůbec neznám.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Postoje veřejnosti k režimu (ČR) - 26/02/2011 13:45
Na autorovi nesejde. Jednoduše sociolog. Já si to dohledal proto, abych se něco dozvěděl o úchopech postojů veřejnosti a jejich mínění, kt. hodlám studovat v minulosti. On jinak nedospívá k žádným závratnostem - míra odcizení od režimu je zhruba od r.1997 v ČR narůstá (kde jsou ty časy co se o politice vášnivě diskutovala na rodinných srazech?), ale v institucionální rovině. Většina lidí si myslí, že žádný alternativní režim, kt. by byl lepší neexistuje. Ale je to zajímavý. Něco se zde přece jen s kolektivní myslí děje a mrzí mě, že na tyhle sociologická ohlédnutí nemám kdy.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
dubnový ĎAS - 31/03/2011 20:04
V dubnovém ĎASu (4/2011) je též recenze na výstavu Zlatá šedesátá, která je podle mě velmi trefnou kritikou.
V časopise též vyšel plnotučný text Daniely Bartákové o skutečnosti (Zločin urážky lidskosti) a obrazech arménské genocidy (část Reflexe v Československu). Též vypovídající fotky.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
marxismus, teorie, publicistika - 24/04/2011 13:23
Patrně už tady jméno "Socialistický kruh" padlo. Web této iniciativy, která se krom jiného snaží u nás rehabilitovat a propagovat (neo)marxistickou teorii myslím stojí za pozornost a občasné navštívení ...
Mimo jiné jsou tam teď články M. Hausera (z více populárních:)o postmoderním omezování přístupu k slasti (lacanovské téma)
http://www.sok.bz/index.php?option=com_content&task=view&id=454&Itemid=28
či (více diskursivně filosofických:) pojetí těla u neomarxistů, Marxe a Feuerbacha:
http://www.sok.bz/index.php?option=com_content&task=view&id=450&Itemid=28.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Liberalismus a Legitimita ve vých. Evropě - 13/05/2011 13:41
Liberal Democracy, Authoritarian Pasts and the Legacy of 1989 - Comparative workshop on recent history of political and social thought in East Central Europe.
Ke komu se nedostala pozvánka jukněte na přílohu - některé příspěvky mne názvem upoutali, z autorů znám ale málokoho.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Liberalismus a Legitimita ve vých. Evropě - 14/05/2011 07:40
Liberalism is dead.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Ještě k Petrově každodennosti v ĎaSu - 22/08/2011 09:13
18.2.2012 - Zde byly moje původní teo řeči o každodennosti jako dějepisné kategorii. Už jsem to hodně předělal a nabídl k publikování pro SD, takže to zde bylo irelvantní.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Ještě k Petrově každodennosti v ĎaSu - 22/08/2011 13:27
Mně se libí tato pasáž: Je to každodennost, v níž a pro niž napíná tyto významy mj. do nadčasových příběhů, aby se prostřednictvím nich identifikoval a dal smysl svému života jako celku. Je to ovšem zase každodennost, co prověřuje denně takovou identitu a smysl člověka a v níž je nucen ji přehodnocovat.
Ten text jsem zřejmě v nějaké předchozí podobě korigoval, není-liž pravda? Chtělo by to přečíst toho Bachtina, to je zřejmě alfa každodennostního bádání. Jinak si dovolím otázku, je třeba psát/referovat o věcech, které jsou samozřejmé (např. že důležitou náplní každodennosti je práce...)?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Ještě k Petrově každodennosti v ĎaSu - 22/08/2011 16:15
Ano, Vašku, to je ten korigovaný text, ale na základě Tvé dobré rady dosti pročištěn + doplněn touto definicí/parafrází.
K Tvé otázce - je to i není zbytečné, záleží na kontextu. Pokud chci zdůraznit, že člověk své dalekosáhlé lineární metanarativy vytváří v každodennosti, tj. vzhledem k dalším, nejen osmyslňujícím potřebám, tak to má význam. Jako aby vyniklo, že může mít hlad, má málo času kvůli práci jinde, nemusí se soustředit apod. - neboť to tu potřebu metanarativu spoluzakládá a formuje je, ba?
To je můj nynější, průběžný názor, otevřen dalším komentářům a poznatkům další četby:
Zatím čekám v NKP na tuto knihu:
Gary Saul Morson: Bakhtin, Essays and Dialogues on His Work.
Je jediná dostupná absenčně a namlouvám si, že nechat se nejdříve někým jiným poučit, co vlastně psal, o čem, jak, je taky cesta.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
