Václav_K
|
Psychologie komunismu - 18/10/2011 14:38
Díky za upozornění na Psychologii komunismu, nevěděl jsem o ní; zkusím též přečíst.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Ještě k výkladu kominulosti - 18/10/2011 14:44
Mám pocit, že termín neonormalizace se šíří zejména mezi mladšími třicátníky, tady i zčásti naší generací, která nebyla po Listopadu dosti stará na to v rámci volné ruky trhu zbohatnout a ani dosti mladá, aby z ní byla normalizací přímo nazasažená tzv. me-generace.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Jivid
|
Re:Ještě k výkladu kominulosti - 18/10/2011 23:00
Jeden z mnoha textů, které lze o fenoménu neonormalizace nalézt, je např. tento:
http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/n/neonormalizace/
neonormalizace.html
Vybral jsem jej zejm. pro jeho názornost a tezovitost. Osobně nejsem vůbec rád, když dochází k míchání pojmů, byť s rozlišovacími znaménky typu "neo". Normalizace 70./80. let je svou povahou fenomén značně odlišný od současnosti, což ostatně (abychom byli spravedliví) zpravidla neuniká ani autorům textů, jako je ten citovaný. Označováním současné reality pojmem "neonormalizace" se ale dle mého tito autoři dopouštějí neméně mocenského aktu, jako kritizovaní normalizátoři. Jednoduše řečeno: Zdá se mi, že mě ten pojem někam popostrkává a to se mi právě moc nelíbí. Všimněme si také, jak se z původně metaforického označení stává v jistých kruzích terminus technicus, i to o něčem svědčí.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
martinw
|
Re:Štrougalovy paměti - 21/10/2011 11:29
Rovnez jsem se dostal o prazdninach ke Strougalovym pametem a zprvu to na me delalo dojem marketingove bubliny, tedy ze Lubomir Strougal si chce ke staru trochu prilepsit. Pameti nejsou prilis obsahle a vskutku dost obecne, jak jiz receno. Misty se mi zdalo, jako by to psal jeste pred Listopadem jako oficialni pameti tehdejska. Asi je to jen tim jazykem, tim soudruzskym newspeakem, jehoz se ocividne Strougal nevzdal ani v dobe dnesni. To se vsak koneckoncu neda od nej ani prilis ocekavat. Nekolik zajimavych mist tam vskutku je, v tom jsem s Vaskem zajedno. Pokud si dobre vzpominam, byly tam i nektere pikanterie z mezinarodnich setkani, napr. s predstaviteli zapadniho Nemecka. Strougal se tam tusim vyznava ze svych pomerne pratelskych styku s nimi.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Ismizace přístupu k věcem jako textu - 31/10/2011 18:19
Díky za podnětné komentáře k neonormalizaci. A zůstávám zvědavý, jakých dalších pamětí se dočkáme.
Ještě banální poznámka či spíše triviální doplnění k Pullmannovy a čtení normalizace, totiž že sémantické přístupy k výkladu (historické) reality nejsou vše. V textu, který nyní zkouším pročítat po večerech (GARDINER, Michael E.: Critiques of Everday Life. London–New York 2000.), autor vykládá názory těch vědců o každodennosti, která má nejblíže k filozofii a odmítají jí pojímat mechanicky - jen jako časo-prostor v němž se odehrává sociální interakce atak. a v němž se někteří komentátoři omezují jen na, promiňte za zjednodušení, sémantický přístup. To podle Gardinera kritizoval již v r.1985 jistý Callinicos, a to jako ,,textualizmus” (Klaus by z něj měl radost), a kterým myslí:
a reduction of complex social practices to the workings of language or discourse, and they repudiate a politics of the sign, or transgression for its own sake, so long as these are detached from a wider vision of social transformation and the full realization of human possibilities.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Ismizace přístupu k věcem jako textu - 01/11/2011 17:37
Je to tak, ve své dizertaci jsem se tomu snažil vyhnout prostřednictvím rekonstrukcí praktik, ale kdoví, kde jsem uvízl. Sémantický přístup také mně přijde jako redukce, textualismus, který ovšem skýtá zajímavé pole pro efektní i v rámci možností efektivní výsledky - studie vypadají koherentně. Je to docela zřejmé, pokud pracuji s texty/prameny, svým způsobem nejjednodušší je pak jejich analýza a interpretace z hlediska literární teorie (jak je to udělán). V tom literárním vědcům závidím, že mohou zůstat v rámci strukturalismu v textu.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Psychologie komunismu - 08/11/2011 20:48
Stran Psychologie komunismu od Jindřicha Kabáta. Petr Zídek knihu sjíždí v Orientaci LN (5. listopadu). Je to prý značně neodborná sbírka klišé. Zídka si vážím.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Alternativy pop music za normalizace v SD - 18/02/2012 21:01
Poslední Soudobé dějiny (3/2011) jsou tematicky zaměřené hlavně na alternativy populární hudby za normalizace v Československu, tudíž jaksi navazují na naši kunštátskou muzikologickou schůzi.
Články jsou nestejné úrovně, ty slabší (zejména Vaněk) jsou metodicky plytké, vzpomínkové, dojmologické, ani ne hg, ani ne muzikologické (Vaněk, duchovní otec čísla, navíc dodal takový ten papalášský úvod do tématu - nanicovaté čtení). Vlastně nic nového nepřidávají k známému a kvalitnímu TV serdiálu Bigbít, z něhož i začasté citují. Dobrý je článek Buggeho a Houdy.
Celkově se texty nesou v revizionistickém duchu, tj. diktatura měla své meze a ani státní bezpečnost nebyla všemocná. Nu, nic nového pod sluncem.
Jsem velmi nedočkav konfrontovat výše uvedené texty se syntézou o hudbě 20. století: Zbývá jen hluk. Naslouchání dvacátému století (Alex Ross, orig. 2007, česky 2011). Znáte? Prý to má být kvalitní.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Alternativy pop music za normalizace v SD - 19/02/2012 17:14
Měl jsem v ruce a listoval, a tušil jsem. Díky za shrnutí. Ve své současné snaze objevit něco zajímavého z pera české(ho) orální(ho) historika/čky jsem zatím uspěl 1X. A je to tato studie: Dana GABL'ASOVÁ, „Tenkrát se to takhle neříkalo, komunistický režim ...“: Lingvistická analýza životopisných rozhovorov, in: Miroslav Vaněk (ed.), Obyčejní lidé...?!: Pohled do života tzv. mlčící většiny. Životopisná vyprávění příslušníků dělnických profesí a inteligence, 1. sv, Praha: Academia, 2009, s. 97-132. Tu tímto velmi doporučuji, není to možná objevné, co se týká závěrů, ale pěkný příklad reflexivní vědy v oboru orál. historie.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Alternativy pop music za normalizace v SD - 19/02/2012 17:41
Na Gablasovou se mrknu určitě, bo hledám něco příkladného a la lingv./sémant. analýza rozhvorů dlouhou. Díky.
Ukazuje se, že Vaněk je asi lepší progátor orální historie, než by v ní vynikl akademicky on sám. Ale spíše dojem, z mezinárodní konference orál.historie v Pze před nějakou dobou.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Jivid
|
Re:Alternativy pop music za normalizace v SD - 24/02/2012 08:17
Opožděný dík Vaškovi - hlavně za upozornění na knihu Zbývá jen hluk, zatím jsem o ní neměl potuchy a přeci jen mé muzikologické srdénko i po těch letech nad titulem zaplésalo. Kniha je dost chválená, viz odkazy na recenze zde: http://www.dokoran.cz/index.php?p=book.php&id=601
Což však ještě nemusí mnoho znamenat, trochu zaráží, jak všichni vyzvedávají autorovo vypravěčské umění (osobně bych byl radši za formu řekněme esejisticko kritickou), no uvidíme.
Kontruji upozorněním na tuzemskou produkci (ovšem rovněž neviděnou, nečtenou - ach ten čas poslední dobou...):
http://www.nm.cz/publikace/ne-publikace-detail.php?id=82
Mírně odpudivá obálka a u vidění titulu maně se vkrádající otázka, zda-li dílko obstojí v konkurenci s Knapíkovým Průvodcem (čerstvě navrženým na Magnesii). A propos, jak se vám Průvodce líbí?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Alternativy pop music za normalizace v SD - 24/02/2012 10:20
K druhému Jiřího odkazu: s tématem subkultur stojí hodně diskutovaná kniha Kmeny: http://www.kosmas.cz/knihy/166322/kmeny/;
Knapíkův Průvodce: jsem nedotčen;
Ke Zbývá jen hluk je taky dobrá webová pomůcka http://www.therestisnoise.com/2007/01/book-audiofiles.html, jež obsahuje ukázky z děl zmiňovaných v knize a krátké uvedení do věci i další webové hyperlinky. Supr.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Jivid
|
Re:Alternativy pop music za normalizace v SD - 24/02/2012 10:39
Stránky The Rest is Noise: fakt dobrý !!! (ochutnávka provedena na kapitole 9).
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Zbývá jen hluk - 25/02/2012 15:06
Jiří, mohl bys případně knihu Zbývá jen hluk komentovat, neboť já jsem zcela laikem, takže poučené slovo by přišlo vhod.
Mohu knížku i zapůjčit.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Jivid
|
Re:Zbývá jen hluk - 26/02/2012 09:54
Vašku, to bych jistě mohl a rád, byť zajisté s alibisticko omluvnými předpodoteky, že expertní reflexe nejsem mocen a myslím, že i výraz "poučený" dost přehání. Ale rád se pokusím a knihu si za tím oučelem rovněž rád zapůjčím, mohu-li. Díky!
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Dále k Pullmannově pojetí diktatury KSČ - 01/03/2012 19:20
Se vyjádřil v březnovém ĎASu (2012; Totalita, teror a ,,normalita“ společnosti. Poznámky k článku Michala Pullmanna v DaS 12/2011: 14 a 15) Karel Hrubý z Basileje (neznám, Vy ano?) - a nikoliv jednostranně, aby jeho pojetí normalizace vynesl či se vůči němu vymezil a zcela jej zpochybnil. Jeho vyjádření k Pullmannovi (konkrétně jeho článku v ĎASu z prosince m.r.) bych nazval třebas jako ,,kritické doplnění revize předlistopadového režimu v ČS, a to upřesněním klíčových pojmů“.
Tákže, něco výpisků, dovolíte-li:
Hrubý:
Pullmann fajn, revize oslabuje zjednodušený obraz ,,komunistického panství“ + určitě to nebylo divadlo a la pasivní a jednotná společnost ovládaná do posledka ,,principály“ (model loutkového divadla)
X
lidé neměli šanci ovlivnit ,,rozhodným způsobem záměr centra (…), nebo uplatnit nekonformní názory, chování a vkus, (…). (s. 15)
! problém s Pullmannovým pojetím po linii (podle Hrubého) ,,není teror (během normalizace) = (normalizace) není totalita“
aneb staré známé výhrady proti P. Jakože relativizátorovi normalizace?
Hrubý: Pullmann přeceňuje roli teroru jako ,,totalitního charakteru režimu“ X teror je jen jedním ze znaků takového režimu, nikoliv mu výhradně vlastní (může být i v jiných režimech) a nemusí být vždy přítomný:
,,Zaměňuje při tom formální stránku struktury moci s metodou jejího uplatňování. Totalita je určení typu koncentrace moci, teror je určení metody použití násilí a její intenzity proti opozičním silám, které legitimitu této koncentrace popírají nebo ohrožují“. (s. 14)
= ,,Nepřítomnost či oslabení teroru v jiných obdobích totalitního režimu /myšleno než 50. v ČS/ však jeho totalitní charakter ještě nevyvrací“.
Hrubého východiska: různá pojetí totalitarismu X všechny mají společný základní znak totality: ,,monopol moci v oblasti politické, ekonomické a ideologické je spojen v jedněch rukou (v jednom mocenském centru)“ (s. 14)
= KSČ vytvořila a řídila totalitní strukturu (totalitu) do posledních dnů svého mocenského monopolu, byť preferovalo před násilím ,,stabilizaci pomocí vzájemného přizpůsobení
Závěr + moje hledisko
Hrubý je dobrým a erudovaným doplněním revize antikomunistického pojetí diktatury KSČ v ČS
X
lehký rozpor?
Hrubý jde z pozic objekt k subjektu – nejdříve studovat mocenskou strukturu, až následně v jejím rámci ,,lze sondovat, jak společnost na opatření, linii a metody (diferenciovaně) reagovala. V jaké míře a jakým způsobem se s nimi ztotožňovala nebo je naopak odmítala, brzdila, případně se jejich nepříjemnostem ,,důsledně“ vyhýbala.“ (s. 14)
X
Hrubý reflektuje a tematizuje jako užitečnou Pullmannovu kategorii ,,intence“, tj. pojmu, co má pomoci vysvětlit vztah subjektu ke světu aneb jak to lidé viděli sami, nejen na pol., soc. A kult. strukturách, ,,na zaměření lidí k dění a situaci, na směru a kvalitě jejich zájmu, vnímání a hodnocení přítomnosti a jejich perspektiv.“ (s. 15)
zde s Pullmannem vůbec nepolemizuje, jenom to v podkapitole ,,Intence“ dále rozebírá, co to je + ještě dříve na jiném místě sám vyzdvihuje, co mě obzvláště potěšilo:
,,V obou časových úsecích /míněno před a po 68 – pozn. Já/ byl ovšem každodenní život prostoupen i bezčasovými lidskými potřebami a pohnutkami, které nebyly vždy nutně spojeny se ,, socialismem“. Lidé se starali o své živobytí, o své rodiny a jejich zabezpečení, zažívali osobní radosti, chovali své naděje, snažili se naplňovat své životní sny. Jedni s pomocí nového uspořádání, jiní v zápasu s omezeními, které jim toto uspořádání přinášelo.“ (s. 15)
hůůůůůůůů
X
kriticky se už ale Hrubý vymezuje vůči Pullmannově pojetí ,,normality každodenního života“ bo ,,Pojem normality vyžaduje teoretického vyjasnění. Byla normalita každodenního života kategorií návykovou (žít v souladu se základními životními potřebami v mezích výchovou dosažené socializace), anebo kategorií intervenční (například ideologickými směrnicemi, tj. normou vyžadovanou státní mocí); je normalita závazná pro celou společnost, či je charakteru skupinového (jiná pro straníky, jiná pro nestraníky – a tady zase jiná pro ,,neutrály“ a jiná pro třídně nebo politicky ,,podezřelé“)? Anebo se liší podle věku: jiná pro dospělé, jiná pro mladistvé? Anebo je tím míněn jen statistický průměr množiny chování jednotlivců -
– ale naproti tomu: není normální právě to, že se myšlení, hodnocení a chování jednotlivců od sebe liší?" (s. 15)
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:K přehledu o KSČ - 08/03/2012 17:53
Zavětřil, vedle Sommerovi recenze je kniha rovněž anotována v posledních SD, těch hudebních (tuším 3/2011).
Kniha bude zřejmě těžko dostupná, ani nevím, bude-li mi ještě kdy k potřebě. Z mého pohledu je škoda, že nevyšla dříva, ušetřila by mi velké množství práce s dis. a patrně by zabránila některým možným nepřesnostem.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
