Petr
|
Prostor kolem člověka:paměť míst, jejich poznávání - 16/09/2007 15:09
Toto fórum nabízí prostor pro zaznamenávání a komentáře knižních a jiných tipů, případně jejich diskusi, a to přijde-li na nahlédnutí reality vezdejší a nás obklopující pod úhlem jejího prostorového uspořádání a výrazu... genius loci, prostor jako technické a socilní sítě, prostorové (mentální) horizonty člověka apod., toť klíčová slova, tento úhel pohledu upřesňující.
Aneb jak uvedeno s Dušanem Tomáškem v jeho knize o zakulisí, režii a vlivu první československé vlády po skončení války (vlády košické):
,,Tak, jako je ovzduší kolem nás přeplněno neviditelnými vlnami rozhlasových a televizních vysílačů, které prostým uchem neslyšíme a okem nevidíme, tak je ovzduší kolem vlád, parlamentů, politických stran a hnutí i ekonomických a dalších center přeplněno neviditelným ,vlněním‘ nejrůznějších zájmů, vlivů, potřeb, přání, záměrů, konkurenčních snah“.
(Vláda emigrantů, 2009, s. 9)
Toto fórum je věnováno konkrétním projevům a výrazu prosotorového ovzduší a klimatu kolem nás v nejobecnější rovině.
Do začátku přejímám nějaké odkazy z fóra tématické cestování:
Bergman, P. - Burian, M. - Jeřábková, M. (ed.): Broumovsko – interpretace kulturního a historického dědictví ns Broumovsku. Broumov 2003.
Cílek, V.: Krajiny vnitřní a vnější. Praha 2002.
Hadač, R.: Lidé a krajina. Praha 1982.
Hájek, P. (ed.): Krajina zevnitř. Praha 2002.
Hájek, T. - Jech, K. (ed.): Téma pro 21. století. Kulturní krajina aneb Proč jí chránit? Praha 2000.
Kol. autorů: O kraji ztracené paměti. Nové Hrady 2001.
Lapka, M.: Rolník a krajina. Praha 2000.
Lipský, Z.: Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Praha 1998.
Ortová, J.: Kapitoly z kulturní ekologie. Praha 1999.
Piňos, P.: Oživení Broumovska. Broumov 2000.
Genius loci. Krajina, místo architektura
Co teze enviromentalisty Klause Edera o institucionalizaci přírody (Die Vergesellschaftlichung der Natur)?
A diplomky.
SPALOVÁ, Barbora: Žitý prostor obyvatel česko-německého pohraničí. Praha: FF UK, 2000.
(Diskurz o krajině. Estetický, etnocentrický a egoistický přístup ke krajině. Existenciální hodnoty krajiny. Krajina a žitý prostor. Historický vývoj Krompašska. Korelace komunikačního a identifikačního prostoru. Historická zkušenost respondentů v mentálních mapách).
hnutí Antikomplex, jež stojí například za projektem ,,Zmizelé Sudety“:
http://www.antikomplex.cz
A nově na upozornění Vaška dle všeho velké dílo Simona Schama Krajina a paměť
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Prostor kolem člověka:paměť míst, jejich poznáv - 23/09/2007 14:30
Antikomplex vydal další knihu svou podstatou myslím nejlépe zapadající sem. Jde v podstatě o napůl řízené vzpomínání svědků - Němců, Židů, Čechů, kteří se v různých dobách (1938 až léta normalizační) museli vyrovnávat s nuceným stěhováním ze svých původních domovů v českém pohraničí (případně reflektují stěhování těch druhých). Měl jsem v ruce, prolistoval, kousek přečetl a vypadá to docela zajímavě:
Antikomplex a kol., Sudetské osudy, nakl. Český Les, 2007.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Pro Prokyho - 27/10/2007 12:08
Snad si Proky povšimnul, že Respekt doporučuje na čtrnáctidenní cestu do Maroka a konkrétně na cestu vlakem z Fezu knihu ,,Sluneční loterie".
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Proky
|
Re:Prostor kolem člověka:paměť míst, jejich poznávání - 15/11/2007 01:41
rád bych upozornil na článek Olgy Nešporové (1976) "Tak krátké bylo tvoje žití", který vyšel v Kavárně 3. listopadu 2007. Pojednává o specifickém fenoménu, který od 90. let zaznamenal boom v rozličných průmyslových státech - totiž o pomníčcích, jež pozůstalí spontánně zakládají na místě úmrtí způsobených autonehodou většinou mladých lidí (20-30 let). To se týká v hojné míře i Česka, kde podle autorky jde o činnost zpravidla nelegální, ale vesměs tolerovanou. O. Nešporová mne nezaujala kvalitou textu poprvé. Zde je pozoruhodné především elegantní propojení "tvrdých" sociologických dat a informací stimulujících interpretaci (kvalitativní data). Příkladem první kategorie je výčet zemí z hlediska počtu zemřelých na silnicích, příkladem druhé konkrétní podoby jednotlivých pomíčků (nejčastěji přítomné předměty, ze kterých jsou komponovány)...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Prostor kolem člověka:paměť míst, jejich poznáv - 15/11/2007 12:37
Článek Nešporové jsem četl a musím s Prokym souhlasit. Snad jen dodám, resp. připomenu, že vedle pomníčků, které mohou mimo jiné i varovat před rychlou jízdou, by mohly být kolem silnic umístěny figuríny, které symbolizují mrtvé na daném úseku (jako je ve Francii) nebo zpomalovací vyvýšené pásy a radary. (s těmi se setkáte v každé, i hodně zapadlé vísce na brazilském venkově). V Brazílii jsem ještě několikrát viděl informační tabule s texty: na tomot úseku už např. 567 dní nedošlo ke smrtelné nehodě.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Proky
|
Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 10/12/2007 01:36
Dovoluji si upozornit na excelentní článek Přívětivé Tokio od Davida Mervarta, dokroranda z tamní univerzity.
Respekt číslo 47 (2007)
Je to vskutku pronikavé, ale neagresivní zamyšlení nad otázkou, proč je Tokio přes svou velikost a ne zrovna výjimečnou krásu naprosto ojedinělou megalopolí, ve kterém nevznikají slumy, kriminalita je nízká a i bezdomovci jsou zde "lidé". Tokio líčí jako dobře fungující sociální organismus (onen smír, resp. solidarita i kontrola), obrovskou vesnici s křivolakými uličkami a existujícími sousedskými vztahy. Mervartova úvaha je pochopitelně konstruktem, ale zasvěceným a "dost dobře možným". Příčiny daného stavu nachází v tradici a kultuře, jak obecně východoasijské (komunitarismus), tak typicky místní - rodinné klany (mafie) postavily dráhu, nádraží a návaznou infrastrukturu včetně bydlení. Lidé se dopravují vlaky, nakupují v centru v obrovských nádražních komplexech a vlaky je zavezou až "domů". Tokio není organismus pro auta.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 10/12/2007 09:42
Proky, díky za připomenutí tohoto článku v Respektu. Už jsem málem zapomněl, že mi některé jeho pasáže daly docela vážný podnět k zamyšlení. A sice: Mervart to sice celkem čtenáři dobře zvládá zaobalovat, ale přece z celého článku nakonec jako druhá, spodní linka vyvstává ještě jeden obraz Tokia. Tokia slunečního města, kde vše má svůj řád, kde vše totálně funguje. Campanella a spol. by měly radost, vždyť i bezdomovci jsou znormalizovaní. Mervart ani nezastírá, že jedinec zde musí přesně dodržovat všechny kolektivní rituály a řády. Tokio totalitní.
Japonci jsou velmi milí v zahraničí. Jedna známá jela navštívit svou nejlepší kamarádku do Kjóta a prý to bylo otřesné. V domácnosti ji vůbec nerflektovali, nebavili se s ní, nevěděla co se v daný okamžik má dělat; nezapadala do předem daných pravidelných struktur.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 10/12/2007 17:29
Článek jsem též četl a též mě zaujal a aby ne, je to skutečně ideální obraz městského soužití, zvláště ti houmlesáci a vlaci zastuvující na sekundu a metr přesně. Stejně tak ovšem působí jako věčný problém cena, jíž se za to platí, institucionalizace a normativita ad absurdum. Že to ji již ,,přes" podle mě dokládá to,. na co poukazuje Vašek, totiž neschopnost Japonců komunikovat rovnoceně s jinými kulturami. Vašek mohl klidně vzpomenout též film Ztraceno v překladu. Opravil bych ho ovšem co se týče zmínky, že Japonci jsou přátelští v cizině. Nesouhlasím, Japonci nejsou v cizině ničím, podle mé poměrně velké zkušenosti se i mladí z nich nejvíce uzavírají před ostatními turisty (v hostelu), nemají zájem proniknout mezi domorodce, poznat místní zvyky apod.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 10/12/2007 17:35
Mně byli sdělovány zkušenosti jiné; Japonci ale zejména Japonky byli, monžá shodou okolností nejlepšími kamarádkami třech Češek-nezávisle na sobě; z nichž právě jedna udělala tu chybu a odjela do Japonska...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 10/12/2007 17:45
Je fakt, že jsem měl v Jeruzálemě letmý flirt s jednou Japonkou, ale obecně moje námitka platí, zvláště ve srovnání s Korejci. Japonce by jste nenašli třeba jako dobrovolníky v kibucech, vyhledávají luxusní hotely a stravují se pokud možno v japonských restauracích. Taková ta klasická turistika a la přijeli jsme do skanzeno, nafotíme si zvířatka a zpět domů. Ale jasné že snažit se charakterizovat národní mentality na začátku 21. století přináší jistá rizika ba otázky nad smyslem takového činění vůbec. Film jste někdo viděl?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 10/12/2007 18:11
To, že Japonci někam přijedou a nafotí, si myslíš ty a vlastně i já, díky převládajícímu diskurzu o Japoncích. Koneckonců, oni stejně fotí jen kvůli tomu diskurzu, že se to od nich očekává...
Na druhou stranu je fakt, že jejich kultura je natolik silná a natolik odlišná, že si ji udržují i za hranicemi-furt nás zvali na nějaké suši. Zároveň si myslím, že v zahraničí se chovají jinak, ostatně to možná každý, než doma.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 10/12/2007 18:38
S tím focením je to dobrý příklad oněch imagined communities - je fakt, že je to naše sociálně utvořená představa, pořád to ovšem nemění nic na tom, že Japonci jak blázni skutečně fotí, ať už pro naplnění této představy či nikoliv. Dokládá to právě zkušenost, zkušenost imagined real communities.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Dušan
|
Re:Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 11/12/2007 02:01
Jen drobnou poznámku. Myslím, že klasický turismus nám o chování Japonců příliš nenapoví a na to snad Vašek ani nenarážel. Ostatně velká část skupinového japonského turismu je prý organizována jejich zaměstnavateli, firmami a jedná se tak vlastně o onu zmíněnou normativnost a až totalitní řád dotažený ad absurdum.
Co si pamatuji ze svých erasmovských zážitků, byli Japonci většinou až extrémě společensky aktivní (ale možná jim jen nikdo neřekl, že se těch akcí nemusí povinně účastnit :) )velmi milí a především extrémě, ale opravdu extrémě slušní. Tím se výzaně lišili i od jiných regionálních zástupců jako Tchawanců či Singapůřanů.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re: Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 11/12/2007 11:21
také jen jednu poznámku na okraj: v nedávno v kinech uvedeném dokumentu "Ztracená dovolená" se odborníci na Asii vyjadřují mimo jiné k tomu, co znamená pro "Asijata" ono zatrolené fotografování všeho a všude.(řeč byla o Číňanech, Japoncích - ale toto bylo myslím vztaženo obecněji) Padla tam mimo jiné zajímavá poznámka o jiném prožívání reprodukovaného obrazu - je prý běžné, že svou dovolenou tito "Asijaté" prožívají z větší části až doma, právě při rozjímaní nad fotkami, videem. Zajímalo by mne, jak se to vztahuje (pokud tomu tak je) k vývojovému stádiu kultury obecně. Neučili jsme se, že zatímco naše "západní kultura" je zaměřena spíše na vizuální vnímání, je ta "východní" naopak jednoznačně audiální ? Je to jen globalizace, "zezápadnění" Východu ? Zdá se, že uvedený příklad by hovořil pro vizualizaci až do krajnosti.....ale je tomu tak ?
("Ztracená dovolená" stojí za vidění tak prvních 30 min.......ale je tam skvěle zpracovaný zvuk - to jen kdyby to zde četl mistr zvuku R. Müller)
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re: Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 11/12/2007 12:57
Západ-vizuální; Východ-audiální: Vítku, to jsem snad nikdy neslyšel. Odkud máš tuto dichotomii? Mě jen napadá, že ty jejich znaky/písmo jsou od naší latinky výrazně vizuálnější, rozuměj kaligrafické. Nezbývá než na schůzi pozvat nějakého odborníka na Východ. O jednom bych věděl, ale ten je až do léta v Pekingu, kde studuje a fotí velmi zajimavé snímky, které rozhodně doporučuji shlédnout
http://picasaweb.google.com/pavel.sindelar
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re: Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 11/12/2007 13:25
Já jsem teda teď viděl s kamarádkou na Jelení japonský vánočně-erotický thriler a bylo dost hrozný...
taky vznikl dokument o těch Číňanech, co se fotili dosti standardním způsobem někde tuším ve Skandinávii, viděl jste to někdo, víte o co jde?
Vašku, Pavel je jasný adept na třetí brněnskou schůzi Infospolku.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re: Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 12/12/2007 13:29
myslím Petře, že jde právě o tu "Ztracenou dovolenou". Tým filmařů se rozhodne, že se pokusí nalézt majitele nalezených fotek (tuším ve Finsku) a rozjede pátrací akci, do které zapojí znalce asijské kultury (na fotkách je banda mužů Asiatů) , ale i třeba různé mystiky atp... to je na tom docela zajímavé.....ale je tam dost pochybných a nevěrohodných momentů.....nakonec se filmaři rozjedou do Číny, kde jim čínská lidová televize mezitím majitele našla.....a to už je úplně o ničem.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re: Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 13/12/2007 18:04
O tom dokumentu jsem četl dost záporně hodnotící recenzi, škoda, náměť je to pěkný. Včera jsem hovořil s Adrianem mj. o mentalitě Číňánů v lehké návaznosti s nástupem Číny jako rozhodujícího geopolitického hráče. Hodně zajímavé téma a zajímavé až zarážející je, co člověku na tomto poli uniká za souvislosti... což vzhledem k tomu, že to je skutečnost čím dál objektivněji působící v našem životě atp. - musíme udělat nějaké čínské setkání Infospolku!!! Vždyť bychom měli potencionálně hned tři hosty: Pavla od Vaška, Ondru od Pavla a Adriana, co byl pětkrát na Tchajvaně.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Proky
|
Re: Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 22/01/2008 17:55
Ještě bych rád podotknul k Japoncům. Vidět jejich náruživé focení jako něco, co je sociálně konstruované (a posléze "objektivně existující") těmi druhými, to mi přijde liché. Razím už několik let teorii, podle které náskok Japonska v sofistikovaných technologiích - míním tím, že největší novinky si masově na světě můžou jako první dovolit právě Japonci - způsobuje mimo jiné právě tuto věc. A z toho pak vzniká ta naše představa, stereotyp. Navíc je fakt, že jejich dovolené jsou proti našim kratší, program mají většinou hodně nabitý, hodně toho projedou. Jak správně poznamenal Dušan, významnou část té dovolené tedy paradoxně stíhají konzumovat až ex post při těch domácích prezentacích. Nemyslím si ale, že jsou např. Češi v tomto nějak extrémně odlišní. Jak se sem dostávají stále lepší, menší a výkonnější digitální foťáky, tak zde vidím stále více fotografů japonského typu. V červnu 2006 jsem byl na organizovaném zájezdě po euroinstitucích v Belgii, Lucembursku a Francii. Kdekoliv náš autobus zastavil, všichni okamžitě jak ichtylové vytáhli aparáty a blesk blesk. Tuhle mě iritovala v Praze zřejmě cizinka (ne Japonka), která si mobilem zdálky fotila Národní divadlo či co (z Palackého mostu). Moc velký rozdíl už nevidím.
A podobně bych chtěl vyzvat k méně rychlým soudům o - v tomto případě - národní mentalitě Japonců. Z našeho pohledu je to v zemi zapadajícího slunce jistě společensky dost "nevolné" - což ostatně Mervart uznává. Leč západní akcentování individuální svobody má také své stinné stránky - například ony nesmyslné soudní lidskoprávní žaloby, které připomíná Petr v příspěvku o antidiskriminačním zákoně. A harmonie je důležitá. Tím nechci omlouvat nějakou totalitu. Ale ta myslím v Japonsku, ani podle nejpřísnějích měřítek, fakt nepanuje.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re: Tokio-kultura-tradice-vlaky-sociální smír - 22/01/2008 18:47
Totalita jako ideální typ nepanuje nikde. Tím ovšem nesouhlasím s fachidioty, kteří napadají Ústav pro studium totalitních režimů pro to, že tam je to slovo totalitní. To mně přijde nechutné, nějak se ta instituce jmenovat musí a při současném zmatení historiogr. pojmů je každé označení napadnutelné.
K individuální svobodě: neměl jsem na mysli anglosaskou individuální svobodu, nýbrž luso-hispánskou, která se dosti od té Nylonské liší. Hle, zase rozostření pojmů.
K focení: neješ na fotce, neexistuješ: srov. komunitiní servery třebas facebook. Oni dnes fotí opravdu všichni, tedy od nižších středních tříd nahoru, resp. jak říká Proky, kdo má na ten foťák, a když tak má vlastně foťák v mobilu. Tady by mohli znalci identit nasadit své koncepty.
Proky brojí proti stereotypům, souhlas, ale sám do jisté míry s nimi pracuje, jako my všichni. Mám na mysli ony krátké fotodovolené. Japonce v Brazílii ani po několikaměsíčním pobytu v dané lokalitě to nepřestalo bavit.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
