Fisejs
|
Ostatní - 14/09/2007 22:35
Zde vše ostatní.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Proky
|
Re:Ostatní - 15/10/2007 07:37
V sobotní příloze MfD Scéna z 13. 10. 2007 vyšel perfektní rozhovor s čerstvým laureátem Seifertovy ceny, básníkem Františkem Listopadem.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Proky
|
Re:Ostatní - 21/10/2007 23:36
V Kavárně z 20.10. 2007 vyšla zajímavá reakce na výzvu osobností (mj. Ivo Možného) "Všem, jejichž hlas je slyšet" - ta je dostupná mj. na www.stolzova.cz a má jít o kritiku probíhající reformy školství a upozornění na nedobrý stav vzdělanosti české společnosti (z hlediska vývoje). Samotná reakce dvou akademiků se specializací na problematiku vzdělávání vyzývá k tomu, aby debata o této choulostivé záležitosti byla zbavena emocí a nepodložených subjektivních pocitů... a k dialogu mezi zastánci "moderního" přístupu zdůrazňujícího důležitost obecných dovedností na straně jedné a "tradičního", který staví na poctivém faktografickém základě, na straně druhé.
text: "Česká vzdělanost: mluvme o ní pokud možno bez patosu", autoři Dvořák a Greger
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Souvislosti-Hejda - 22/11/2007 16:48
V revue Souvislosti 1/2007 vyšel rozhovor s básníkem Zbyňkem Hejdou o shánění knih nebo J. Chalupeckém. To je myslím pro Kubu, který teďkon žije na té Vysočině.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Ostatní - 22/11/2007 16:58
Ještě k problematice české vzdělanosti, která se před nedávnem opět vynořila v souvislosti s nějakým varujícím manifestem či co a na níž se asi svezl i článek v Kavárně před měsícem.
Psychologie dnes (listopad 2007) přináší stručné vyjádření tří psychologů a psychoterapeutů, kteří se podle mě zcela správně shodují, že vzdělání nelze klasifikovat lineárně v historickém vývoji jako dobré či špatné, ale pouze jej charakterizovat a vůči sobě je hodnotit pouze jako ,,jiné" či ,,odlišné".
Základ jejich argumentace patrně nepřekvapivě spočívá v odklonu od faktografičnosti k umění vyhledávat a pracovat s informacemi, také vzdělání jako celoživotní proces, moderní technologie atp.
Pořád ale vidím argumentační slabost zastánců tohoto hlediska v nezvážení důležitého protiargumentu, projevující se podle mě noetickým paradoxem:
,,A upřímně řečeno, někteří zástupci starších generací mají možná oproti těm dnešním větší rozsah vědomostí, nicméně jejich schopnost využít či propojit nabyté znalosti často pokulhává /David Kuneš/."
: Jenže jak jinak dosáhnout schopnosti propojit vědomosti než jejím ,,nabytím"? Lze takové ,,nabytí" ztotožnit s vyhledáním informace na internetu či je nutné jeho vstřebání v rámci faktografického výkladu učitele?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Proky
|
Re:Ostatní - 23/11/2007 00:31
Ten paradox je zcela zřejmý. Též jsem proti biflování, ale když by se model alternativních škol dovedl do důsledků - což hrozí - už by to podle mě vůbec nebyla škola. Spíše kurz, který by mláďatům ukazoval cestu k nezměrné kreativitě a seberealizaci. To však naprosto nekoresponduje se sociálně regulovaným žitým světem (většiny) lidí. Kamarád František, skorouž učitel prvního stupně, by je nechal ty smrady třeba dle libosti sprejovat zdi během vyučování. No nevím, jsem ještě ze staré školy...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Dušan
|
Vyšehradské dějiny Evropy - 27/12/2007 22:08
Teprve poměrně nedávno jsem zaznamenal desetisvazkové dějiny Evropy vycházející v nakladatelství Vyšehrad.
V jeho rámci nedávno vyšla práce anglického historika Richarda Vinena Evropa 20. století. Práce není žádným faktograickým výcucem, ale orientuje se především na sociální dějiny a celospolečenské souvislosti. Knihou jsem listoval a na první pohled se zdála býti zajímavou.
Ve stejné edici vyšla též práce amerických historiků Wegse a Ladrecha Evropa po roce 1945. Taktéž jsem pouze prolistovával. Kniha se mnohem spíš než Vinen zdá být přehledovou prací, věnující se cca ze 2/3 politickým událostem a z 1/3 společnosti. Lákavá ovšem je jednak tím, že ucelené práce k dějinám druhé poloviny 20. století u nás vlastně ještě neexistují, a jednak by mohl být zajímavý pohled amerických, tj. neevropských historiků. Otázkou ovšem je, zda práce bude napsána s inspirativním "odstupem" nebo naopak povrchně, bez znalostí hlubších souvislostí.)
Proto se zcela plebejsky táži, dostaly se již knihy někomu z vás do rukou? Má cenu do nich investovat?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Vyšehradské dějiny Evropy - 31/12/2007 21:33
Dušane, to je výzva na to aspoň mrknout! Objednal jsem si v NKP Evropu po roce 1945 a už se na to těším, jenom si trochu počkám, jsem třetí ve frontě. Což mě nedá rýpnout si do NKP, že místo aby u jednoznačně frekventovaných knih odstupňuvala jejich výpůjční lhůtu a dokoupila třeba další svazek, drží se osvědčeného jedna někam do archivu, jedna do studovna a o další ať se poperou ti co si jí blázni chtějí půjčit domů.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Proky
|
Věčné návraty do české světnice - 08/01/2008 17:23
To je název statě Martina Rychlíka, která vyšla 22.12. 2007 v Orientaci (LN).
Řeší tam pro mě - a přeneseně myslím i pro historiky - dosti ožehavou a zásadní problematiku, totiž vztah mezi (globálně orientovanou a moderním trendům přístupnou) sociální a kulturní antropologií a (do sebe zahleděným) národopisem.
Tento vztah řeší už článek M. Jakoubka a Z. Nešpora z roku 2003 "Co je a není kulturní/sociální antropologie" (http://antropologie.zcu.cz/index.php?clanek=392&kategorie=88), na který Rychlík odkazuje. Článek pak spustil o tom další debatu.
Z Rychlíkovy úvahy vyplývá závěr, se kterým se ztotožňuji: vyvarovat se pouhého shromažďování a katalogizace fakt (dřevní národopis, kterému se nově nehezky blíží monumentální - a Rychlíkem zde též recenzovaná Lidová kultura-národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska), ale rovněž i "interpretace bez jakýchkoliv pravidel a především bez popisu" (cit. Z. Uherek, Sociologický časopis).
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Proky
|
rozhovor s Atapanou - 08/01/2008 17:34
Pokouším se zpomalit tu zkázu
V posledním Respektu loňského roku (číslo 51-52) vyšel rozhovor s Mnislavem Zeleným Atapanou, který rozhodně stojí za zpětné vyhledání a přečtení.
Ten člověk je totiž ojedinělý zjev, fascinující osobnost - tulák, velvyslanec v Kolumbii, přítel amazonských Indiánů, kritik jihoamerických levičáků, solitér, akademik neuznávaný ostatními akademiky atd.
Ve víkednových přílohách tisku vycházejí jeho články o pralesních Indiánech i socialismu po latinskoamericku...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
rozhovor s Atapanou a antropologie - 08/01/2008 19:18
Rozhovor s Atapamou jsem četl a musím se přidat k Prokyho takřka chvalozpěvu. Jedna zásadní záležitost však mě však stále zaměstnává. Mají se etnologové, antropologové či vůbec cestovatelé vypravit k těm kmenům, které doposud mají mizivé či dokonce žádné kontakty s naší civilizací? Atapama, pokud si dobře vzpomínám, říká opatrné ano. Já jsem naopak proti. Nejsem etnolog/graf, ale je docela možné, že materiálů posbíraných z různých lokalit je spousty, jen se nikomu moc nechce je zpracovávat. Každý by chtěl být v terénu. Podobné zkušenosti mám s archelogy-jeden rok jsem dokonce archeologii studoval, než jsem zjistil, že vrtat se v zemi s lopatou v ruce, to nee; fuj ty mozoly.
S Atapamou, resp. s antropologií do značné míry souvisí má současná četba. Probírám se mocnou knihou G. Frazera: Zlatá ratolest. Četl někdo? Vedle Mausse, Strausse či Geertze je Frazer řazen ke klasikům kulturní antropologie. Až na to, že Frazer byl z nich úplně první a nikdy svého divocha nespatřil. Svou zásadní knihu napsal pěkně v klidu v Londýně, a přesto je doposud platná a tvoří stále úhelník ke kterému se leckdo vztahuje. Doporučit ji lze i historikům, když už ne pro skutečně nepřeberné množství postřehů z chování lidí, tak pro to, že i my pracujeme většinou aniž bychom svého Beneše spatřili.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:rozhovor s Atapanou a antropologie - 14/01/2008 13:58
Zkušeností s antropologickým výzkumem v terénu (jihoameričtí indiáni) je též vzpomenuta v recenzi v Českém lidu (4/2007) a to v souvislosti s vydáním studie Claude Lévi-Strausse STRUKTURÁLNÍ ANTROPOLOGIE u nakladatelství Argo. Jde o mnohadílné příblížení jeho antropologického a vůbec kulturně-společenského pojetí společnosti.
Recenzentka (Zuzana Korecká) jeho dílo vidí jako celek členěný do dvou oblastí: kontextuální a subjektové analýzy. V druhém případě je přiblíženo Lévi-Straussovo pojetí společnosti struktury, které je bohužel nad mé schopnosti předinterpretovat dále – leč mnohé napoví již klíčové a pro nás zajímavé sledované obraty jako vztah sociálních struktur k jazyku, studium vztahů, podvědomých infrastruktur, tvorba sémantických polích na nevědomé úrovni apod.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Proky
|
rozhovor se Schwarzenbergem - 22/01/2008 18:48
Se spožděním upozorňuji na rozhovor s knížepánem K.S., který vyšel 12.1. v MfD (příloha Víkend). Možná mě tu obviníte, že jeho adorací jenom podporuji obraz správňáka, který se o K.S. snaží udržovat pravicová média (často se zdůrazňuje jeho gentelmanství). Nehledě na to považuji tohoto ministra za osobu, která přinesla zřejmou kultivaci české politiky. Je to osobnost ve vládě, na kterou jsem vyloženě hrdý - což jistě není moc obvyklé. Ale zpět k rozhovoru. Ten je příkladem nebývalé kvality, především tedy kvality tazatele (jistý Jan Hanzlík), bez humoru a originality zpovídaného by ale i toto bylo marné. Kvalita otázek mě přesto zaujala - a teď si kladu otázku, jestli běžné novinové rozhovory fakt tak převyšuje nebo jestli to zachránil Schwarzenberg. Nejspíš ale ty otázky samotné jsou mimořádně dobré. Pokud jste tak ještě neučinili, posuďte sami. Kníže tam odpovídá na dotazy na jeho spaní v práci, po jeho životosprávě, humoru politiků i mladém hejskovi Stropnickém...
Shodou okolností se tentýž den objevily v MfD hned tři poměrně zajímavé rozhovory: s Paroubkem (MfD), Richardem Müllerem (myslím že MfD-Scéna)a Arnoldem Schwarzenegrem! (Kavárna)- ten jest převzatý.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:rozhovor se Schwarzenbergem - 22/01/2008 18:51
Se knížetem rozmlouvali i v Babylonu a Respektu. Jak říká Proky, rozhovory nebývale kvalitní. Respektive, změňmě perspektivu, nestojí většina těch ostatních za pendrek?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Výkladově-interpretační dějiny II. světové války - 31/01/2008 13:04
Chcete se dozvědět, proč herec Michael Caine poslal své děti zpátky do Británie, když se dozvěděl, že na tamních školách učí jako začátel druhé světové války rok 1941?
Dozvíte se to v knize Normana Daviese ,,Evropa ve válce 1939 - 45“, nebo již z její ukázky, jak jí představuje na svých stranách časopis ,,Paměť a dějiny“ (roč. 1, č. 1 /2007/, s. 82 – 90.). Standardní název Davisovy knihy nenapovídá, že se autor věnuje předmětu, tj. dějinám druhé světové války, nikoliv tradičním faktografickým způsobem. Davisova kniha je ovšem laděna až esejisticky a její metoda či perspektiva spočívá v nahlížení klíčových i méně důležitých válečných událostí vzhledem k jejich výkladu jednotlivými účastníky konfliktu. Ano, Davies reflektuje výklad dějin války jako hodnotový nástroj k vysvětlování a oprávňování poválečné a současné politiky především dvou největších vítězů konfliktu – USA a SSSR.
Daviesova kniha je demýtizací konkrétních výkladů druhé světové války vzhledem ke konkrétním zájmům v tom kterém státě, o čemž svědčí již jen proporcionalita zájmu o válku (USA – rok 1941, Tichomoří; SSSR – Stalingrad atd.). Autor při tom nenechává stranou vedle výkladu ,,konkrétní-události mýty“ ani na ně úzce navazující ,,co-kdyby mýty“, které jsou snad v boji jednotlivých stran o výklad války ještě kontroverznější: zasvěceným a věrohodným způsobem si bere na mušku na příklad snižování významu SSSR na porážce Německa západními komentátory zdůrazňováním jeho zatížením leteckým bombardováním ze strany západních spojenců či přeceňování významu jejich vojenské pomoci SSSR. Doplňme Daviese v tom, že obdobně by se jistě dal bořit mýtus o absolutním vítězství SSSR nad nacisty, který je v těchto geografických končinách známější.
V knize Normana Daviese se dozvíte očividně mnoho zajímavého a ze zajímavých poloh – nejen to, že herec Michael Caine si posláním svých dětí zpět do Británie vlastně mnoho či vůbec nepomohl!
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Proky
|
Placák-české království - 19/02/2008 18:29
V krátkém rozhovoru pro LN ze 14.2. mě Petr Placák přesvědčil o vhodnosti monarchie.
Přesvědčil mě racionálními argumenty. Doposud jsem měl mnarchisty tak trochu za recesisty, ale už je chápu!!!
Vždyť na myšlence, že demokratický systém sestávající z povahově co nejpestřejších forem moci (volený parlament, vláda, odborná justice, osobnost monarchy...) jest zárukou kvality, na té jistě něco bude. Musí být totiž vyvažován ten element prosté kvantitativní převahy (který hrozí přerůst v platónskou vládu populistických demagogů a následnou diktaturu).
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Placák-české království - 19/02/2008 19:15
Jistě, prosím, sem s konst. monarchií, leč obávám se, že Habsburky by zdejší milieu neuneslo; to by chtěl tak mohutný diskurzivní obrat na který nejsou zdroje finanční a hlavně mentální.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Placák-české království - 20/02/2008 18:53
Je to nějaký čas, co jsem na Infospolku odkazoval na starší rozhovor s Placákem v Babylonu, kde podle mě hodně vyváženým způsobem vysvětluje výhody monarchie pro ČR a to vyrovnaně vzhledem k minimálním možnostem jejího ustanovení. Článek zájemcům opět musím doporučit - Placákův přístup k monarchii na pomezí mezi racionalitou a recesí jakoby již sám o sobě zrcadlil to, co může monarchismus v současném politickém uspořádání této země nabídnout. Mch. se zde i vyjadřuje, že nění třeba monarchismus zotožňovat s požadavkem restaurace Habsburků, ale proč by byl vhodným českým králem princ Charles - což by při nejmenším kvitovali ekologové a vyznavači tradičního pražského koloritu...
Každopádně Prokyho rozšíření politické scény o jiný element mi zcela sedí.
Petr Placák: Přeji si krále - instituci, s níž bych se dokázal identifikovat
http://www.ibabylon.cz/content/view/152/43/
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Placák-české království - 20/02/2008 20:10
A já bych se radoval-Habsburg králem, Schwarzenberg na zamini, leč pomysleme na TGM a jeho předskokany, respektive pohrobky, ti by se otáčeli v hrobech.
Další věcí je, že český král by musel nějak pořešit státoprávní vztah s Moravou, buď by byl zároveň i markrabětem moravským, anebo by v Brně/Olomouci byl instalován jiný potentát.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Placák-české království - 23/02/2008 13:04
Domnívám se, že TGM a některé jeho následovníky (Havla a nokonec i toho Gottwalda) lze považovat z hlediska vztahu vůči nim ze strany veřejnosti, včetně politické, za spíše monarchistické, než-li republikánské perzóny. Asi tušíte co myslím - lidé se s nimi ztotožňovali spíše než jako s hlavou státu ve smyslu institucionálně-prezidentském, jako s hlavou státu ve smyslu osobnostním, tj. pseudomonarchistickém. Nakonec i ta mnohá ač jakoby nechtěná podpora Klausovi jako někomu, koho již hlavně známe, dokládá, že Češi mají k monarchismu značný potenciál.
Takže pokud jste si již výhody monarchie uvědomili dostatečně, nezbývá, než aby jste se připojili příští leden k třikrálovému pochodu a zahalekali třebas letošní: ,,Vašku, Vašku třes se hrůzou, na hrad táhne Placák s lůzou"!
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
