Petr
|
Re:Pach, KSČ a Škodovka - 25/03/2009 17:01
Já si ho poznamenám až budu psát přímo něco o dělnících, tj. jak mám již odkaz na Heumose. Když to dáš na webhosting, tím lépe. Poznamenám si to k tomu. Díky!
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Pach, KSČ a Škodovka - 26/03/2009 14:20
dej to tam pro všechny případy ...
-když jsme u tohoto soudku, Petře, sbíráš ohlasy slánskiády s ohledem na projevy antisemitismu? myslím jako svědectví "lidu" ...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Pach slanskiády - 26/03/2009 16:59
Vítku, ohlasy veřejnosti (jaký zase ,,lid“?) na slanskiádu nesbírám a nebudu. Tématu jako samotnému tématu jsem se ve své disertaci záměrně vyhnul. Omezil jsem se na to, co může naznačit oficiální obvinění Slánského a ostatních židokomunistů (antisionismus) o přístupu k židovským záležitostem v předchozím období. Rozebírám též, proč je zaměření antisemitismu ve veřejnosti velmi problematické a proč na něj rezignuji. Dobové zmínky trpí přizpůsobením oficiální linii, i když z nich mohou vyplynout pro svérázné vyslovení zdola zajímavé antisemitské asociace (jedná se zvl. o příspěvky do tisku a rezoluce závodních rad apod.). Pozdější vzpomínky následně recyklují jakoby uvědomění zúčastněných, že Slanskiáda jim dala prohlédnout, jaký že poúnorový řád skutečně je a že se je antisemitský (hl. žid. pamětníci).
Dekódování takovýchto pramenů na to, co si skutečně tenkrát mysleli, to vyžaduje samostatnou studii atd. - na což nemám. Prý na slanskiádě dělají nějaký zahraniční chlapíci, ale neznám detaily. Mně se nic neřekne...
Velmi smutné je číst Černého reakci na slanskiádu v jeho pamětech. Černý přes svůj antikomunismus přebírá jako opodstatněná oficiální obvinění židůkomunistů. Podle mého soukromého soudu Černého reakce byla ale ve veřejnosti rozšířená – svědčí o tom nakonec nejlépe to, že mocipáni tato antisemitská schémata vyslovili a oficializovali v antisionismus, resp. nabídla je jako jedno z vysvětlení a oprávnění obvinění židokomunistů, reresp. získat veřejnost pro jejich obvinění, rereresp. vytvořit diskurs který by zavřel hubu kritikům.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Pach slanskiády - 27/03/2009 00:33
Pravda, pravda, ale existují prameny v AMV, které sbírala STB snažící se zachytit nálady lidu (!!) kolem samotného procesu /proto jsem se ptal/- prý je to dost zajímavé čtení, samozřejmě o věrohodnosti se můžeme bavit, stejně jako o možnosti nějakých zobecnění. Ale mám to slíbené (v el. verzi) a docela se na to těším.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Pach slanskiády - 27/03/2009 07:21
Bezpečnostní složky MV měly povinnost podávat pravidelná situační hlášení o smýšlení lidu jednou měsíčně; stejně tak činili bezpečnostní referenti NV, informační služby min. informací aj. + čas od času byla sepsána zpráva o stavu nějakého problému (antisemitismu) přímo do rukou nejvyšších mocipánů. Zajímalo by mě, co máš Vítku ,,slíbené". Moc tomu nevěřím, ale to je jen v důsledku mého zklamání - dobová móda v situačních hlášeních se rychle zcvrkla na frázovitý obrat ve stylu ,,na západní frontě klid". Zvláštní hlášení o antisemitismu, to je samozřejmě jiná, hl kdo je inicioval atd. Osobně vím o jednom záznamu MV o pověstech o rituální vraždě z Ústí snad z r. 1951, když se tam ztratilko dítě...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Pach slanskiády - 27/03/2009 10:26
Z toho co jsem slyšel vyplynulo, že jde o záznamy části různých rozhovorů atp., nevím v ruce jsem to ještě neměl.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Martin
|
Re:Pach slanskiády - 27/03/2009 13:42
Dnes jsem zkoušel zadat v zlínském Krameriovy různé termíny jako Židé, Palestina, sionismus, hagana, israelité - po roce 1945 tamní komunistický tisk tyto termíny často reflektoval. Škoda, že mě nenapadlo zadat slova jako Slánský, Šling, slánskiáda. A to by mohl být dotaz na Vaška - lišil se nějak regionální komunistický tisk od celostátního, např. akcentem, přizpůsobováním individuálním podmínkám daného regionu apod.?
A ještě jedna taková glosa: Při pročítání meziválečného tisku, jsem si povšiml, jakým zvláštním způsobem pracovali čs. nekomunističtí redaktoři se sovětským tiskem, který v třicátých letech v rámci „socialistické kritiky“ veřejně pranýřoval nedostatky v sovětském hospodářství, z nichž vulgárně osočoval tamní řídící síly. Stačí jen namátkou prohlédnout několik memoárů a odbornou literaturu vztahující se k období velkých čistk a je celkem jasné, že tyto kampaně se staly běžnou součástí sovětského perzekučního mechanismu a zavinily mnohé osobní tragédie v životech tamních lidí. Domnívám se, že otištěním podobného doslovného znění či výtahů ze sovětských článků se pak čtenáři čs. novin naopak dokazovala nefunkčnost sovětského modelu.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Pach slanskiády - 27/03/2009 16:51
Mám pročteny Rovnost, Jiskru (Jihlava) a Naši Pravdu (Zlín/Gott.), ovšem na jistější závěry by bylo k článkům přistoupit s jasným záměrem o komparaci, což jsem nedělal. Obecně, Rovnost byla nejpropracovanější, hodně indoktrinační, nejúdernějši se snažila konstruovat nový světa a socialistického člověka, kdežto zejména Jiskra byla více zakotvena jen v regionálním dění. Obecně též platí, dle mého, že články s mezinárodní a vnitřní politikou byly glajchšaltovány, zamíco zadnější stránky novin (sport, slavnosti..) bývaly přizpůsobenější více místním poměrům, ovšem rámec dominantního diskurzu samo nepřekračovaly. Zřejmě nic nového, co byste nevěděli.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Dušan
|
Elity - 06/11/2009 12:27
Chtěl bych se zeptat někoho ze svých metodologicky znalejších kolegů, zda netuší, kdo všechno zpracovával téma elit a jejich proměn v moderní společnosti? Popřípadě doporučit nějakou literaturu. Osobněse mi jedná o proměny elit v 1. polovině 20.století, ale samozřejmě by se metodologicky hodil klidně nějaký annalista.
Nedělal, Vítku, něco v tom smyslu Štaif? Snad české elity v 19. stol či tak něco? Mám pocit, jestli na to dokonce nebyl nějaký grant nebo výzkumný záměr...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Elity - 08/11/2009 01:07
Jo jo projeď si bibilografii od Štaifa (třeba na stránkách ÚHSD) a určitě toho najdeš více - poslední jeho monografie je Obezřetná elita, mám na to celkem slušné reference, ale ještě jsem se k tomu nedostal. Vyšel také sborník: Moderní podnikatelské elity. Metody a perspektivy bádání, Praha: Dokořán., 2007, kde má např. Michal Pullmann příspěvek - Proměny zájmových reprezentací v moderní době. Socialisté v Čechách kolem r. 1918 - alternativa či kontinuita "elit"?. To alespoň k nějakému kontextu zkoumání českých elit. Budujinak sám rád, když sem posléze přihodíš něco více ...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Martin
|
Re:Elity - 08/11/2009 13:43
Pulmanův článek patří mezi nejlepší z celého sborníku. Ale výborné je rovněž vymezení pojmu od Štaifa, Kubů a Jančíka, které tam Dušane také nalezneš. Na tento sborník navazuje další, zabývající se finančními elitami - opět s vymezením pojmů a analytickými přístupy.
U obou sborníků poněkud vázne právě analytická složka - buď v textech často vymezují elity příliš mechanicky - např. podle daňového kritéria nebo se obracejí na notoricky známé osobnosti typu Preise, Loewensteina, Bartoně-Dobetína, Baťu apod. Ale to neznaméná, že by nenalézali překvapivé konsekvence (reprezentace, formy komunikace apod.). Zejména Jančíkova studie naznačuje možný vztah mezi rozpadem ustálených informačně-distribučních vazeb (komunikačních kanálů) a vzrůstu významu neformálních společenských sítí, ke kterému se vývoj ve třicátých letech pravděpodobně ubíral. Na příkladu tzv. Hospodářské Maffie argumentuje, jak se setkáváním tohoto typu osob prominentní aktéři konstituovali do struktur tzv. „hodnotových elit“. Tento postup pak podle mně pravděpodobně doplňoval a v některých momentech dokonce nahrazoval či vyřazoval funkci dosavadních oficiálních komunikačních kanálů. A tento poznatek již vzhledem k tvému studiu nemusí být zanedbatelný.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Martin
|
Re:Elity - 08/11/2009 13:55
Málem bych zapomněl! Rozhodně zkus k teoretickému vymezení pojmu šáhnout po monografiích Františka Svátka a Miroslava Jodla - představují celý myšlenkový komplex a jeho vývoj u teoretiků jako byli Paretto, Mayo apod.
Jinak jestli si pamatuji, tak teoretický úvod k elitám má také Marek Pavka ve svém Kádry rozhodují vše, něco nalezneš také ve sborníku Fasory a Malíře o Občanských elitách a obecní samosprávě. Mám dojem, že něco je i v Lenderové a Koutské, ale tady bez poznámek si to již nevybavuji.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Dušan
|
Listopad 89 a Barša - 02/12/2009 16:16
Pondělní odpoledne jsem strávil v Poslanecké sněmovně na konferenci: 1989 Nedokončený projekt. Levicová paměť osmadevadesátého. Mohu-li soudit ze svých zkušeností, jednalo se spíše o lepší konferenci. Konference byla poměrně silně obsazena - Pithart, Barša, Uhl, Pehe, Žák, Kohák, Šabata, Znoj a další.
Poměrně zaujal Pithart, který svůj příspěvek věnoval sémantice komunismu a rozhorloval se nad tím, že době před rokem 89 se říká totalita. Jak se zdá, tak konečně to, o čem se debatuje dobře 10 let dolehlo k sluchu politiků (Jak poměrně trefně poznamenal Víťa Sommer, je super poslouchat, jak ti, kdo tuhle naraci sami vytvořili, se nad ní dnes rozčilují)
Každopádně ze všech nejvíc mě zaujal Barša. Vůbec mi příde, že on je takový vzor moderního intelektuála minimálně tím, jak srozumitelně a přitom nepovrchně je schopen mluvit.
Barša hovořil o utopických kořenech revoluce 1989. Železná opona podle něj zásadně přispěla k idealizaci Západu. Je možné ji vnímat jako plátno, na které se promítaly tužby lidí. K západu se upínali jak sociálně smýšlející intelektuálové, pro něž bylo vzorem Švédsko, tak neoliberálové obdivující Reagana a Thatcherovou. Navíc zahle vidina Západu po revoluci ani zdaleka nezmizela a sehrála klíčovou roli i v devadesátých letech, kdy se vstup do NATO a Evropské unie stal mantrou levé i pravé části politického spektra (vyjma ostrakizovaných komunistů samozřejmě). Teprve po vstupu do EU se Česká republika definitivně stala součástí západního světa a s tím přišly i spory o to, jak pokračovat dál. Zjistilo se, že ani Západ není schopen nabídnout nějakou univerzální pravdu. Žádného Fukuyamovského konce dějin jsme se nedočkali, ba naopak se teprve nyní vyrojila řada otazníků a otevřených dvěří. Pravice a levice se začaly výrazněji odlišovat, což Barša hodnotí kladně, neboť politický a ideový pluralismus je základním předpokladem svobodné společnosti.
Podle něj je tudíž tento současný stav mnohem zdravější, než doba, kdy se ČSSD i ODS shodovaly na základních politických prioritách a Miloš Zeman se jako předseda vlády prezentoval v zahraniční politice jako bytostný neokonzervativec (vzpomeňme jen jeho návštěvu Izraele. Na rozdíl od většiny ostatních, trochu melancholicky truchlících po poklidných neparoubkovsko-topolánkovských 90.letech, tedy Barša naopak současnou situaci kvituje. Tato úvaha mi přijde poměrně zajímavá.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Dušan
|
Historik jako žonglér - 03/05/2010 01:09
Ústav světových dějin na naší alma mater se v poslední době vybičoval k celé řadě skutečně chválihodných aktivit. Jejím posledním vyústěním byly přednášky jihoamerických historků o identitě jihoamdričanů zpodobněnné na stránkách beletrie.
Ve stejný den, přednášel také Carlo Ginzburg, autor to legendární práce Sýr a červi. Ginzburg v přednášce nazvané "Evropané, Indové, Židé" dával do kontextu představy pisatelů o cizích náboženstvích na počátku 18.století se souvistlostmi jisté "renesance náboženství" po 11. září. Snad ještě více mě však v následné diskuzi zaujala jeho idea historikovy práce. Ve své poslední knize "Truth, Lie, fiction" představuje Ginzburg historika jako žongléra, jenž žongluje se třemi poměranči, jež lze označit jako pravdu, lež a fikci. Podle Ginzburga jest pak úkolem historikovým pracovat se všemi těmito zdroji, avšak vždy se je snažit co možná nejlépe odlišit. (Pomeranče se mu nesmí sesypat dohromady) Zdá se tedy, že se pokouší o jakousi definici historiografie, jako klučení cesty mezi postmoderní relativitou a snahou o hledání oné historické pravdy. Jako diletantovi mi to přišlo jako poměrně zajímavá vize.
Mimochodem, Ginzburg, to jest ztělesnění prototypu ideálního intelektuála, od prošiděvělých vlasů až po velmi energický projev. Ten člověk je rétor par exellance, škoda, že takých není zdostatek i u nás.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Historik jako žonglér - 03/05/2010 07:49
Dušane, díky za zprávu, ale přece ještě jen o trošičku lepší by pro mě bylo, kdybys na návštěvu takové kapacity jako Ginzburga, zakladatele mikrostorie a inspirátora Sedlákovy retrostorie, upozornil s předstihem - abych se mohl příp. účastnit... Mikroanalytici si vůbec rádi hrají s filozofií dějin, snad jak se snaží legitimovat a makrohistoricky zarámovat předmět svého studia dějinných deailů. Úvod Josefa Petráně k Dějinám Ouběnic je v tomto ohledu více než typický.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Dušan
|
Re:Historik jako žonglér - 03/05/2010 10:29
Vím, vím, zprávu jsem dát měl, nevzpomněl jsem na to bohužel s předstihem, mea culpa
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
