Vítek
|
Sociologické inspirace - 11/06/2007 19:36
Projížděl jsem zdejší fórum a narazil na slib daný ohledně Bourdieho a Teorie jednání.
TA kniha je poměrně nesouvislá, sestavená z jeho různých přednášek pronesených po světě a statí vztahujících se k různým problémům jeho bádání.
Co tyto texty spojuje je jeho koncept "habitu" , symbolického kapitálu a sociálního pole. To jsou také záležitosti, které jej ve světě proslavili.
Pro zařazení Bourdieho do kontextu francouzské sociologie, jeho možná využití historiografií a pozice, ze kterých bývá B. kritizován doporučuji: Pullmann, M., Habitus a třídy. Výzva kulturní sociologie Pierra Bourdieu pro sociální dějiny ( z pohledu německých sociálních věd). in: Cahiers du Cefres (číslo jsem zapomněl).
Bourdie je marxista, příp. neo-marxista, jeslti si ho potřebujeme takto zařadit. V každém případě některé marxistické koncepty přejímá, aby s nimi ovšem pracoval a doplňoval je. To se týká právě i jeho socíálního pole (resp- soc. polí). Čistý eokonomický determinismus doplňuje o strukturaci symbolické moci. Určení subjektu v soc. poli jsou tedy určena jeho ekonom. a symbolickým kapitálem.
„Symbolický kapitálem je kterákoliv vlastnost (kapitálem kteréhokoliv druhu-fyzický, ekonomický, kulturní, sociální), pokud je nahlížena sociálními činiteli, jejichž kategorie vnímání jsou takové, že ji dokáží poznat (vidět) a uznat, ocenit…………Přesněji řečeno je to forma, již nabývá jakýkoliv druh kapitálu, jestliže je nahlížen v kategoriích vnímání daných tím, že si nahlížející osvojil dělení a opozice vepsané do struktury tohoto kapitálu (např. silný/slabý, velký/malý, bohatý/chudý, vzdělaný/nevzdělaný apod.)“ str. 81
Postavení subjektu v soc. poli -to je právě onen slavný habitus. :-„“Subjekty“ jsou ve skutečnosti jednající a vědoucí aktéři obdařeni praktickým smyslem…..,totiž přejatým systémem preferencí, principů vidění a třídění (což se obvykle nazývá vkus), trvalých poznávacích struktur (jež jsou v podstatě plodem struktur objektivně existujících) a schémat jednání, podle nichž se orientuje vnímání situace a příslušná odpověď. Tímto praktickým smyslem pro to, co je třeba v dané situaci udělat…..je právě habitus.“ str 32.
.....to jen stručně k jeho nejznámějším pojmům. Jinak, jak jsem řekl, se věnuje mnoha zajímavým-převážně sociologickým- tématům. Nevýhodou publikace je snad právě ta mnohost. Všechno zůstává tak trochu nakousnuto.
Abych přidal něco z výpisků dotýkajících se historikovy práce: ..."-musíme se vykašlat na utváření životních příběhů-biografií, ve smyslu příběhů vedoucí od někud někam- a hledat určitou intenci v tomto ději, určitý „původní projekt“
-musíme se snažit popsat jedince ( ale i skupinu) jako nositele celku vlastností a „pravomocí“jež mu umožňují aktivně se angažovat v různých polích....a tyto různé pole v nichž se pohybuje- vtahy a pozice, které zde zaujímá a která vytvářejí určitý celek možností, dispozic - musíme analyzovat"
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Sociologické inspirace - 14/06/2007 01:00
Mnohe se zda byt z Bourdieho dilny zajimavym. Prijde me, ze doplnuje v necem ci jinak pristupuje k pojeti kultury jako prostoru vytvareneho vyznamy jez mu prisuzuji lide [zde misto habitu jednoduse socialni zkusenost] dle Geertze.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Sociologické inspirace - 14/06/2007 14:50
Myslím, že mu jde o trochu něco jiného.....samozřejmě jsou zde určité body ( symbolická moc, kulturní determinanta) které by snad mohli posloužit ke srovnání- a možná by to byl i zajímavé.-zkusím si osvěžit Geertze.
Nicméně B. analyzuje sociální pole, na které staví subjekt jako nositele (ekonom., kultur.)kapitálu, který definuje určitý rejstřík jeho možných chování/jednání v rámci blízké skupiny subjektů jiných. Jde o to, jak se pomocí těchto rejstříků legitimizuje postavení subjektu na určitém sociálním poli.....a jak se zachovává-reprodukuje a legitimizuje postavení určité soc. skupiny vůči skupinám jiným (tedy společenská hierarchizace).
Vyplývají různé návaznosti na Foucaulta (ohledně mechanismů moci) jehož byl ostatně B. žákem. Původně jsem to také chtěl dát do foucaultovského fóra, ale to by se nám příliš rozpouštělo do šíří- navíc k sociologickým metodám tu toho moc nepadlo ( nebo jen nepřímo a v odkazech).
Čekal bych zde .....když tak náhodně vyberu- třeba Baumanna.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Sociologické inspirace - 14/06/2007 14:50
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Sociologické inspirace - 18/06/2007 00:18
Vitku, ja samozrejme nejsem sociolog, je pro me tezke ne-li nemozne srovnta jeji jednotlive teorie apod.
Velmi mi ovsem nektere Bourdieho terminy, predevsim socialni pole, pripomelo Geertze, zde pavucinu vyznamu. Symbolicky kapital nasledne muze byt jako specialni vyjadreni potreby a funkce vyznamu prikladane objektum jez clovek vnima a vyklada si je v takovem poli ci siti. Atp.
Hledani konkretnich paralel ale vskutku neni to na co bych mel a o co bych usiloval jako zde prinosnem. Chtel bych jen vyhadrit, ze zde mame pred sebou asi mnohe teorie odvisle od [postmoderniho] relativismu, tj. nahlizeni sveta jako relaci mezi subjekty clovekem - tedy nikoliv historicisticke pojeti cloveka jako prvku determinovaneho duchem dejin, narodni mentalitou a podobnymi nesmysly. V tomto ohledu neni nahodou, ze vychazi B. stejne jako Berger a Luckmann z Marxe, jez razil ,,falesne vedomi", tj. odkryti dosavadnich vztahu jako umelych a vytvorech k mocenskemu ovladani lidi [nabozenstvi] - Marx ovsem univerzalismus neprekrocil, vuci dosavadnimu opiu vymezil nove - hmotu, tj. sekularizoval jej v duchu doboveho pozitivismu, neb tenkrat aby vsechno do sebe logicky zapadalo uz byla takova dobra moda...
Sociologicke teorie, jez jsme zde v souvislosti s jednotlivymi osobnostmi [Bourdie, Bauman, Berger - Luckmann a Foucault] nakousli, mi prijdou jako deti jez vstoupily do relativismu vice, tj. reflektuji modernisticke teorie. Nebylo by od veci postmoderni sociologii sledovat na Infospolku blize, je to vskutku vec emancipujici.
Rad bych nyni v Brne zlanaril pro nasi vec kamarada sociologa v Brne co se dostal zrovna na doktorat a mohli bychom udelat dalsi schuzi v Brne venovanou primo sociologii, v nichz bychom trochu sve znalosti shnruli a poznali co nas zajima nejsvice, jake oblasti atp.
Ja bych se vratil k veci minimalne dvema prispevky, 1] formovani identit clovekem v kolektivu a 2] modernisticka potreba jejich sekularizace a postmoderni desekularizace.
Hodne by mohl rici Vitek a Vasek k Foucaultovi, Proky tez musi mit neco na srdci.
Lenca by mohla opet promluvit ke konstrukci zenskych roli.
Kuba treba vsechno zkritizovat z pozice selzsko-rozumove a kamarad sociolog komentovat jako znalec socodiskurzu.
Martin pripojuje svuj pohled - sveril se ze neco za posledni dva roky nacetl.
Dusan se diva.
Co vy na to? Videl bych to na rijen 2007 az se Vasek vrati z Jizni Ameriky a ja budu opoustet jihomoravskou metropoli. Program bychom specifikovali a rozvijeli jiz od nynejska, osobne muzu tez podat jasny a strucny referat o tom, co to je postmodernismus a to dle Baumana.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Dušan
|
Re:Sociologické inspirace - 20/06/2007 22:22
Tak jsem se prokousal textem a stále mě nepřestane fascinovat, jak se dají relativně jednoduché věci popsat složitě. (Nebo Vítek vybral vskutku pekelné citace)
Můžeš Vítku vysvětlit, co máš na mysli tím "původním projektem"? Tím hledáním jakéhosi záměru při psaní životopisu? Nechápu co tím myslíš. Snad utváření biografie s vědomím oněch sociálních polí, které osobnost vymezovaly? Nebo soustředění se na jeho habitus, nikoli na životopisná data? Či něco zcela jiného?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Sociologické inspirace - 30/06/2007 08:18
Bourdie zde udává příměr některých biografií, jako popis jedné trasy metra, bez toho, abychom vůbec pochopili celou jeho strukturu sítě. Vyzývá právě ke studiu jednotlivých sociálních polí, ve kterých se člověk průběžně ocitá, a které jej definují- resp. které utváří a je jimi definován jako subjekt bojující v rámci polí o symbolickou moc.
Je to vlastně stará dobrá výzva sociologie k tomu, abychom se snažili dějiny vnímat synchroničtěji, na úkor historiky stále oblíbenější diachronie.
K tomu pěkně Vašíček (2006): dvojici synchronie-diachronie odpovídají dvojice: struktura-akce, struktura – změna, struktura-událost, struktura-situace, případně kontinuita-diskontinuita..... Pokud se zaměříme na události konformní se strukturou vynecháváme to, co do ní nenáleží, to co ji přesahuje. Naopak pokud budeme psát dějiny seriální, akcentujeme jedinečnosti, aniž bychom je zařazovali do struktury
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Martin
|
Re:Sociologické inspirace - 21/11/2007 10:37
Ahoj Vítku,
nemohl bys dohledat poznámku toho čísla Cahiers ... Bohužel v Brně se většina čísel složitě objednává do knihovny. Studie mě sice zajímá, ale obávám se, že lenost by tentokráte zvítězila.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Sociologické inspirace - 21/11/2007 23:16
Zde je ono číslo i s obsahem: Cahiers du CEFRES n° 29 : „Francouzská inspirace pro společenské vědy v českých zemích”, 2003, 246 p.
* VI. sekce École pratique a čeští historikové
Pavla Horská
* K česko-francouzským vědeckým stykům na Filozofické Fakultě Univerzity Karlovy v 50. a 60. letech (obor historie)
Eduard Maur
* Nejenom 60. léta
Josef Válka
* Francouzská filozofie v českých zemích
Petr Horák
* Setkání s Francií
Jan Šebestík
* Otázky recepce francouzské historiografie v českém prostředí: totální dějiny, dlouhé trvání a mentality
Martin Nodl
* Revize pozitivistického dějepisectví a percepce školy Annales v české historiografii 20. a 30. let 20. století
Veronika Vyčichlová
* Dobová recepce školy Annales v českých historických časopisech v 60. letech 20. století
Doubravka Olšáková
* Dějiny obyvatelstva České republiky a francouzští demografové
Ludmila Fialová
* Pojmoslovný aparát českého dějepisectví mezi „francouzským“ a „německým“ stylem dějezpytného myšlení
Jan Horský, Eva Pavlíková
* Habitus a třídy. Výzva kulturní sociologie Pierra Bourdieu pro německé sociální dějiny
Michal Pullmann
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Norbert Elias a jeho koncept procesu civlizace - 10/12/2008 19:13
Právě pročítám druhý díl původem německého sociologa Norberta Eliase O procesu civilizace. Sociogenetické a psychogenetické studie(Argo 2006, 2007). Eliasova zásadní kniha vyšla prvně v nepatrném nákladu už v roce 1939, avšak prý zcela zapadla. Dnes ´je zřejmě řazena mezi kanonická díla rozkračující se mezi sociologií a historií.
Elias, přestože stál zcela mimo francouzsko školu Annales a její koncepty dlouhého trvání, pohlíží na dynamiku evropských dějin právě z perspektivy staletí, přičemž jeho časový záběr začíná raným středověkem a končí 18./19. stoletím. Co se prostoru týče, tak jej, jak bývá běžné, zajímají zejména děje odehrávající se na Západě, a to zejména ve Francii či Anglii. Méně pak hovoří o německy mluvících oblastec.
Kostru jeho syntetické práce tvoří koncepce proměny evropské kultury v širokém slova smyslu. Zásadním pojmem pak pro Eliasovo re-konstruování dějin je koncept stále vzrůstající civilizace ve smyslu proměn civilizačního chování.
Tak nejdříve v prvním svazku (Proměny chování světských horních vrstev na Západě) můžeme číst Eliasovy reflexe nad proměnou stolování, smrkání, plivání či změněn přístupu k agresivitě, přičemž pojítkem svazku je právě změna jednání a chování vyzařující postupně z vyšších vrstev níže a směřující obecně řečeno k stále jemnějšímu a rafinovanějšímu způsobu života; tj. ke kontrole a sebekontrole emocí či pudů.
Druhý svazek (Proměny společnost. Nástin teorie civilizace) odhlíží od každodennosti a věnuje se spíše mechanismům vzniku feudalismu, jež pak přecházel v absolutní, osvícenský stát. Zde se na pozadí skvěle syntetizovaných evropských dějin (Karel Veliký, křížové výpravy, stoletá válka, náboženské konflikty) seznamujeme s mechanismy sociogeneze států. Elias myslí koncepčně, nepopisuje pouze události, ale pracuje výrazně s jejich strukturní dynamikou, prozkoumává dlouhodobější příčiny a důsledky obecně známých událostí. Můžeme opět sledovat, jak přes různé peripetie dochází k zahušťování sociálních sítí a současně k ustupování svévolného jednání jednotlivých feudálů, kteří se po staletí proměňují ze samostatně a leckdy barbasky jednajících aktérů na zdvorštělé válečníky, kteří například vlivem kurtoazie ale i vzrůstem peněžních vztahů odkládají své způsoby chování. Přijímají pak pravidly, etiketou či racionalizací svázané jednání, jsou disciplinováni státem, úřady a dvorem, jež si monopolizuje rámcování lidských aktivit. Společnost se stává tedy složitou, zcivilizovanou, v níž značnou roli hraje sebekontrola-stud a trapnost.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Martin
|
Re:Norbert Elias a jeho koncept procesu civlizace - 12/12/2008 12:04
Pokud bych mohl ještě Vaška doplnit, tak dokládá, že proces zcivilizování bylo v mnoha aspektech spojen právě s pocity studu a trapnosti a nikoli se vzrůstajícími hygienickými poznatky/potřebami. To je spíše dnes připisujeme některým formám společenského chování, které si uchovaly některé atributy z minulosti (např. formám stolování).
Což pak může vysvětlovat např. společenské konvence při vyjadřování o bytové a osobní hygieně, které jsou charakteristickým příkladem pro spojení s intimitou a příliš zatížené oněmi pocity studu a trapnosti. Nabízí se pak otázka, zda popis vnímaných nedostatků v kulturních návycích jiných civilizací oproti zaběhaným tuzemským standardům (my-oni) se neukrývá za poměrně zdařile čitelnými kódy (např. „žijou jako Cikáni“ - viz delegáti navštěvující ve 30. letech Sovětský svaz), adresátům zpráv dostatečně srozumitelným, a přitom nepřekračujícím stanovené kontury pro společenskou konverzaci.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Martin
|
Re: - 12/12/2008 12:54
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re: - 12/12/2008 13:29
Ano, Martine, máš pravdu. Re, (v překladu prostě Slunce, v jiných jazycích obvykle přepisováno jako Ra) je nejvyšším ze staroegyptských bohů Slunce. Jeho ohnivé oko je nejen vševědoucí, ale může také vysílat různá poselství. V podstatě vede Ra skutečně jednotvárný život - den co den putuje ve své velké sluneční bárce přes nebeský oceán. Nejen egyptští bohové, ale i králové usilovali o to, aby se po smrti mohli v Reově bárce plavit, i kdyby to mělo být jen v úloze písaře nebo veslaře. Ra byl u faraonů tak oblíbený, že se stalo pravidlem budovat mu svatyně nejen v jeho hlavním kultovním měste Iunu. Faraoni sami se prohlašovali za syny boha Rea.
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Re_(b%C5%AFh)
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Norbert Elias a jeho koncept procesu civlizace - 12/12/2008 19:20
Ano, už i pachy, čistota, voňavky či dezodorazice mají své dějiny, a je to, myslím, dobře. Tím míním knihu fr. historika A. Corbina Narcis a Miazma. Pach a společenské představy 18. 19. století (Argo 2004, fr. 1982). Jde zřejmě o dějiny vůně a smradu během nástupu moderní evropské civilizace, resp. o rekonstrukci jejich vytváření a přetváření. Knihu mám v současnosti na stole a možná se k ní i dostanu, neb názvy kapitol zní lákavě; např. hnilobný pach v ovzduší, vůně domova, opojení a flakon nebo politika a škodlivé vlivy pachu na organizmus. Jak toto přenésti na KSČ, to bude oříšek, zatím jsem si aspoň všiml, že na různých stranických dýcháncích na poč. padesátých let frčela bowle, a ta přeci docela voní a chutná.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Norbert Elias a KSČ - 24/03/2009 11:47
No třeba by se dalo sledovat, jak musel páchnout "nový člověk" 50. let. Dokáži si docela dobře představit, že se po Únoru -ba i před ním- začala brát taková dámská (neřku-li pánská) voňavka jako buržoazní přežitek. A pak bychom tu třeba měli pach jako dynamický prvek sociálních konfliktů. Ukázalo by se najednou jak taková kritika politiky strany, dejme tomu v roce 1953 v Plzni, začala vlastně tím, že se nějaká dáma z vyšších kruhů stranické hierarchie ráno navoněla drahým parfémem tolik, že jí to všechny jiné dámy na rohu v samoobsluze záviděly - přišly domu a u večeře to daly svým mužům (jinak dobrým úderníkům ze Škodovky) pěkně vyžrat. A už to bylo.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Sociologická pomůcka od Šubrta (a kol.) - 24/03/2009 12:13
Nějakou dobu přemýšlím jak si trochu utřídit mé letmé znalosti sociologické teorie a případně jak to posunout trochu dále bez konfuse a zmatků. A tu jsem narazil na publikaci Jiřího Šubrta (a kol.), Soudobá sociologie (I.,II., III.) - jde vlastně o "učební texty", jakási skripta sociologie na FF UK, ale rozhodně nejde jen o nějaké výčty jmen a děl. Z toho mála příspěvků, které jsem četl mi to dává většinou docela logiku, přehled o použití dané teorie v soc. vědě, vývoj, kritika, různé směry, ...někdy jde dokonce spíše spíše o eseje. ... Není to řazeno striktně podle autorů, příspěvky se věnují celým školám, či jen jednotlivým pojmům (globalizaci, ekologie, postmoderna,střet civilizací, multikulti) vešli se sem autoři jako Goffmann, Bourdieu, Luckmann, Habermas, Honeth ... ale také neopozitivisti, funkcionalisti, , atp. Krom Šubrta přispěli autoři jako T.Hirt, St.Holubec,M.Petrusek, aj.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Pach, KSČ a Škodovka - 24/03/2009 16:01
Toť téma, které z pramenného hlediska jistě není neuchopitelné. Působení KSČ v plzeňské Škodovce z hlediska lokální praxe se již věnoval historik s českými kořeny. Srov.
S[b]mula, Johann: The Party and the Proletariat: Škoda 1948-1953. Cold War History, vol. 6, 2/2006.[/b]
I když je Smulova práce docela dobrá, tak až do oblasti například každodenních pachů a proměn jejich vnímání a interpretace nesahá.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Sociologická pomůcka od Šubrta (a kol.) - 25/03/2009 15:52
Staré dobé uvádějící texty do problematik. Někdy sním, že si udělám dlouhý čas a budu se den co den nořit do podobných knih, na jaké upozorňuje Vítek. A nejen sociologických. Věřím, že v produkci skrip a úvodů do něčeho apod. se najdou též záživné, ba chutné kousky pro vždy lačnící akademický apetit.
Bohužel, nějak se ten čas na duchovní piknik nedostává a nedostává.
To ty jsi Vítku a Vašku Smula přečetli celého či jak, za jak dlouho?
Taky bychom se někdy mohli jako Infospolek sejít třeba na půl roku, zanechat veškeré naší tzv. práce a tzv. povinností, a pěkně a synchronizovaně pročítat úvod za úvodem, dílko za dílkem, systematicky, to se rozumí, večer s diskusí a svěřováním si dojmů apod.
Pro uvedení do sociologie zůstávám již na vždy zavázán Baumanovi a jeho Myslet sociologicky. Znáte?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Pach, KSČ a Škodovka - 25/03/2009 16:09
Haha. Vítek podává zajímavou teorii. Je mě jasné, že hledači jediných a určujících determinantů v dějinách by se toho hned s radostí chytli a vhodně tak doplnili ekonomické vztahy, sexualitu, pud moci atd. Ve skutečnosti bych ideologické zásahy do každodenních projevů módy a podobných projevů nepřeceňoval. Je sice pravda, že milicionáři měli z podstaty věci méně slušivé uniformy než SA, ale jak jde legenda, tak dámské klouboky byly po Únoru tabu jen do té doby, než jej vytáhla Gottwaldova manželka o něco málo později.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Pach, KSČ a Škodovka - 25/03/2009 16:54
Onen Smula se dá přečíst za pár dní. Mohu vložit v pdf na webhosting.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
