Petr
|
Re:Styrona navrch - 04/01/2007 15:25
Ano, Doznani Nata Turnera, vskutku doporucenihodne. To ze se nam zde Foucaul tematicky rozrostl do nevydanych siri a vede sledovatelnost, jak jsek koukal, je spise zajimave nez tragicke. Monotematicka diskuse zde zadna neprobiha, toz co, mensi prispevky tvori ty male a prirozene se rozhorujici a uhasinajici. Nemohu vsak nedodat, ze kdyz jsme navrhoval striktni strukturu historiograficke dilny, to bylo reci [nebo spise po pesine tich]! A nemusel bych nyni sve postrehy psat sem ale do patricneho okenka epsitemologickych sebereflexi for.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Ustav pameti naroda - 17/03/2007 01:31
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Foucault-Je třeba bránit společnost - 03/06/2007 19:52
Nahlédl jsem do Foucaultových přednášek na College de France 1975-1976, které byly vydány pod názvem Je třeba bránit společnost.
Mimo jiné Foucault obrací známý Clausewitzův výrok, že válka je politika vedná jinými prostředky a tvrdí, že politika je válka vedená jinými prostředky.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Foucault-Je třeba bránit společnost - 03/06/2007 21:58
Hned ta první přednáška, kde vlastně téměř nic závažného neřeší, je zajímavá......člověk se dozví, že na něj chodilo tolik lidí, že se to nemohlo vejít do poslucháren, ale že z něj byli (nejspíše) tak unešení, že ho klidně poslouchali z repráků na chodbě- pro mne, mnemograficky založeného člověka, je už jen představa, že ty jeho neskutečné sentence poslouchám jen ušima a nemám před sebou text, téměř neskutečná.
Jinak ale zajímavé i pro větší názornost - asi se přeci jen při přednáškách snažil o jistou srozumitelnost, občas své úvahy i aktualizuje, snad více politizuje (ale velmi obratně). Na druhou stranu i právě těmi aktualizacemi se nám teď ten text komplikuje, tentokrát jen jinou cestou.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Foucault-Je třeba bránit společnost - 04/06/2007 09:51
Skutečně, v tomto kurzu se mi zdá Foucault dost srozumitelný, narozdíl třebas od Slov a věcí.
Pro moji práci, hlavně z metodologického hlediska byla inspirující, tuším, první či druhá přednáška. Píše o tom, jak je třeba studovat moc, hierarchie nikoliv jen z centra, leč v jejich projevech na okrajích, což činím při výzkumu komunistů na okresech.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Foucault-Je třeba bránit společnost - 05/06/2007 08:59
Přečetl jsi celé Slová a veci ? Četl jsem kus a nějak se mi to v té slovenštině četlo bídně (jinak s ní nemívám problém).....teď na květen, či snad na červen je ohlášen (konečně) český překlad. Vůbec se zdá, že teď zase Foucault kvete. U nás na fakultě byly tento semestr hned dva foucaultovské semináře- jeden přímo jeho práce, druhý gender-studies v historické perspektivě (ovšem málokdo z těch autorů okolo gender nevyšel z F.)
Prostě na poměry pražské FF věc neskutečně neuvěřitelná.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Foucault-Je třeba bránit společnost - 05/06/2007 09:28
Slová a veci jsem četl, leč nedočetl. Stejně jako pro tebe mi kombinace Foucault a slovenčina neudělala příliš dobře. Dva F. kurzy na FF UK to je opravdu pokrok.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Foucault-Je třeba dohnat zanedbané ? - 04/01/2008 22:54
Jen upozorňuji na to, co už asi všichni zaregistrovali. V současné foucaultovské konjunktůře vyšly i Slova a věci (Brno, 2007). Jinak se soustavně zabývá vydáváním Foucaulta nakladatelství Herrmann a synové. O čem teď takový zájem o M.F. vypovídá ? Osobně si myslím, na rozdíl od jiných, že má ten chlapík stále co říci.....je to ale ten důvod ? Nebo jen prostá snaha dohnat zde po 30 letech Západ ? A dočkáme se ve zdejším hist. rybníčku i nějakých foucaultovských aplikací ?
(Petr Roubal, který vystoupil na konferenci Jak ne/bádat o komunismu, se o něco pokusil, nakonec to ale vypadalo pro praktické využití spíše zamítavě.....o nikom jiném nevím (jistě alespoň inspirace čerpá Tinková).)
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Paul Foucault - 21/03/2008 23:57
Paul Foucault, tak se zprvu jmenoval fr. filosof M. Foucault, jehož biografii jsem nedávno dočetl: Didier Eribon: Michel Foucault 1926-1984. Paříž 1989, Pha 2002. Klíč ke čtení poměrně tenké knihy vložil Eribon (mimochodem jeden z posledních Foucaultův asistentů), jak už to tak bývá, do úvodní poznámky. V ní čtenáře zpravuje o tom, že kniha je biografií, nikoliv studií o díle MF (tedy počtou si i nezasvěcení), i když obé samozřejmě oddělit nelze (i nezasvěcení budou seznámeni se základními tezemi Foucaultových stěžejních studií, přednášek, manifestů a monografií-k jejichž vrcholům nepatří-prý ani podle MF-kniha, která F. proslavila: Slova a věci). Současně bude čtenář seznámen s příběhem specifického společenství, v němž se MF pohyboval. Tady spatřuji jeden ze zásadních přínosů pro českého čtenáře. Skrze Foucaultovy vztahy s mnoha desítkami důležitých postav fr. intelektuální a politické obce postupně pronikáme do zákoutí fr. skutečnosti, která se v lecčems liší/lišila od té naší. Dejme příklady: MF musel projít (jednou neuspěl) velmi tvrdým sítem přijímacích zkoušek a pohovorů, než z malého Poitiers prošel až na elitní ENS. Jakékoliv egalitářství nebylo trpěno, zcela pragmaticky se z populace pomocí přijímaček vytvořila skupinka budoucích státníků a myslitelů. Doktorandi na ENS psali dvě disertace, které byly automaticky určeny k tisku. O té delší, hlavní MF prohlásil, že řada uchazečů jí věnuje tolik energie (počítalo se s délkou okolo 1000 stran), že už v životě nikdy nic nenapíší. Tyto přísné praktiky vzaly za své během rebelií v květnu a dalších měsících roku 1968, kdy se v univerzitních studiích vše změnilo: směrem k dnešku.
Sledujeme také takřka stoprocentní angažovanost všech fr. intelektuálů v politice: v 50.-70. letech to byly vesměs sympatizanti a členi kom.strany Francie (MF členem v 50. letech) nebo v 60. letech hlavně maoisté a trockisté; málo bylo gaullistů či katolíků (mezi ně patřil Ph. Ariés-u Arga vyšly jeho Dějiny smrti-který pravidelně chodil do kostela na mše, avšak do uší si prý dával špunty, aby jej některá dogmatická kázání neodvedla od víry).
Ovšem, kniha je především o Foucaultovi. Eribon se vyhnul všem různým drbům. Prostudoval řadu soukromích archivů, vyslech mnoho pamětníků, přečetl vše podstatné a předkládá nám barvitý obraz myslitele, který byl v jisté době a jistými kruhy považován za ikonu celého století. Foucaultovy texty-nelehké a brilantní-jsou celkem známy, Eribon jim dodává další rozměr, když líčí v jakém kontextu vznikaly. TAdy spatřuji druhý klad celé knihy. Osou tohoto uvažování je, že Foucault jednak, narozdíl od Sartra, se nikdy necítil předurčený ke psaní, říkal, že když už ale jednou člověk začne, tak je těžké skončit. Druhak, že jeho studie jsou zčásti poznáváním sebe sama. I my, čtenáři MF trochu poznáme: byl nesmírně pracovitý, trochu snobský (když učil v Uppsale koupil si tam Jaguára); typicky francouzský (dlouhé obědy a večeře s přáteli); oblíbený, i když nejpřísnější pedagog (trápil své studenty při zkoušení otázkami typu: neurotická rodina, prostě rodina); trpěl psychickými obtížemi a v mládí vyhledával samotu; byl politicky, žurnalisticky angažovaný a vždy ochotný pomoci potřebným (Solidarita, Irán, přistěhovalci, vězni...); tvrdý a někdy i ješitný kritik svých oponentů (často se s nimi rozkmotřil na několik let či na stálo); byl i nefrankocentristický (učil a pracoval ve Švédsku, Hamburku, Tunisku, USA-Kalifornii pro její benevolenci k homosexuálům, a to i těm starším a starým, ke konci života obliboval nejvíce; měl velmi rád Brazílii a Japonsko).
Při četbě před námi defiluje celá řada Foucaultových
přátel, kolegů, žáků i soků z nej nej francouzských vzdělávacích institucí, z těch v Čechách nejznámějších např. Barthes, Deleuze, Nora, Dumézil, Aron, Genet, Braudel, Derrida, R. Char...
Z těhchto všech důvodů knihu doporučuji nejen foucaultovcům, ti ji ostatně již asi mají přečtenou, ale i všem ostatním čtenářům, jakkoliv obcujícím s dějinami 20. století, ale i ději dřívějšími a mnohdy i dnešními.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Paul Foucault - 21/03/2008 23:57
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Paul Foucault a Derrida - 22/03/2008 10:33
Vašku, to je pěkně napsané, díky za info .... ke knize se snad brzy dostanu. Počítáš Derridu k Foucaultově přátelům - tady vznikla docela vtipná příhoda vážící se k ČSSR. F. s Derridou totiž byli na ostří nože, snad právě díky F. povaze a k tomu asi jistá konkurence - dlouhá léta spolu nemluvili. V roce 1981 odjel Derrida na neoficiální návštěvu ČSSR (jako viceprezident Associacion Jan Hus) a byl obviněn z "výroby a pašování omamných drog". V tuto chvíli -krom jiných -se ho veřejně F. zastal a po Derridově propuštění s ním opět navázal vztahy. Tak to jen na okraj, ze života slavných....
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Paul Foucault a Derrida - 22/03/2008 12:01
Ten výčet dnes slavných myslitelů je právě ve vztahu k MF zvláštní mimo jiné tím, že F. s některými udržoval mnohdy ambivalentní vztahy-tedy jednu dobu byli přátelé a spolupracovníci, jindy zase spolu leta nemluvili a stříleli po sobě těžkými argumentačními kalibry. Tak i s Derridou byl F. dlouho na ostří nože; vlastně už od počátku 60. let, kdy Derrida jako vlastně žák MF, dost kritizoval jeho Dějiny šílenství: F. prý nepochopil Descartese nebo trpí sklonem překračovat fakta; dnes bychom řekli nadinterpretovat.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Další Foucault v češtině - 18/06/2009 21:12
Oblíbenost M. Foucaluta v jistých kruzích české odborné obce je naplňována dalším textem tohoto francouzského myslitele. Kniha právě vychází u brněnského nakladatelství CDK a je zařazena do pozornosti hodné ediční řady Klasikové společenských věd (Burke, Polnayi, Sartori, Schumpeter, Croce atd.) Asi jste knihu-Zrození biopolitiky-již zaznamenali. Jedná se znovu o Foucaltovy přednášky z kurzů na College de France, tentokrát z let 1978-1979. Foucault tam měl přednášet o biopolitice, tedy prý o praxi rodící se v 18. stol., jež měla dočinění s populační politikou státu.
Ovšem podle záložky knihy se Foucault zasekl u liberalismu a jemu nakonec věnoval celý kurz. Dodám jen, že přednášky přeložil Petr Horák z FF MU, což dle mého zaručuje kvalitní a poučený překlad originálu.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Další Foucault v češtině - 23/06/2009 11:28
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Další Foucault v češtině - 29/10/2009 10:43
Zrození biopolitiky, mohu-li soudit z přečtení zatím asi 1/3 knihy, je čtení velmi poutavé a inspirativní. Opravdu, Foucault se omezuje na genezi liberalismu jako systému nového myšlení a hodnocení, jako utvoření kvalitativně nového chápání místa svobody (trh) i jako nové státní i mezinárodní "rezóny". Jde o přepis přednášek z nahrávek, někde je s tím tedy trochu problém (i kvůli snaze autorů opravdu věrně zapsat všechna Foucaultova slova) - ale obecně to patří ke čtivým dílům z díla pana F.. Velmi doporučuji k přečtení, obzvláště Prokymu s jeho občasnými (byť myslím stále redukovanými) projevy liberální uhlířské víry ve spravedlnost trhu a jeho institucí.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Foucault-Je třeba bránit společnost - 09/06/2010 11:41
Vrátil jsem se k těmhle Foucaultovým přednáškám původně kvůli něčemu jinému, hrozně mne to (opět) zdrželo a jsem tomu rád ... potřeboval bych radu, která by se vázala na tuto jeho poznámku „Nesmíme nikdy zapomínat, že kolonizace svými technikami a svými politickými a právními zbraněmi dozajista přenesla evropské modely na jiné kontinenty, ale že také výrazně působila zpětně na mechanismy moci na Západě, na aparáty, instituce, techniky moci. … rovněž Západ mohl na sobě uplatňovat cosi jako kolonizaci, jakýsi vnitřní kolonialismus.“– s 99. Bohužel to sám dále nerozvádí a mne by zrovna teď právě onen "zpětný chod", nebo jakési vzájemné ovlivnění koloniální praxe moci a uplatňování moci v Evropě hodně zajímalo. Vymyslel jsem si takovou analogii, inspirován B. Andersonem a v určitém směru i J. Malířem, o praxi nacionalismu, resp. utváření nacionalistických stran a mocenských nástrojů uplatňovaných v koloniích ... a potřeboval bych to ještě něčím podpořit ... co jiného (hlavně ne zpochybnit, když už jsem na té tezi založil kapitolu dizertace). Nevěděli byste o nějaké příhodné literatuře ?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Foucault-Je třeba bránit společnost - 09/06/2010 16:11
Tak to je mohutně rozostřená teze... přeji hodně zdaru s objektivem, ale osobně vůbec nevím, jak s ním zakroutit nad tímto ,,předmětem".
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Foucault-Je třeba bránit společnost - 09/06/2010 17:08
Ke kolonialismu, ale nevím jestli tímto směrem, se zajímavě vyjadřuje T. Todorov (Dobytí Ameriky) nebo M. Ferro (Dějiny kolonizací).
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Foucault-Je třeba bránit společnost - 09/06/2010 18:53
díky , omrknu
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Jivid
|
Re:Foucault-Je třeba bránit společnost - 10/06/2010 01:23
Díky za připomenutí Malíře (nota bene vedle Andersona) - nevím pořádně, jak to pečlivě vyjádřit, ale připomenutí tzv. faktografisty vedle tzv. konceptualisty mi imponuje. Jinými slovy řečeno, v tom dosti teoretickém diskurzu o nacionálnu "jako takovém" mi ten prakticistní Malířovský pohled občas trochu chybí.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
