Vítek
|
Re:Monitoring - 26/07/2007 18:06
Kdyby měl to fórum vésti člověk samojediný, strávil by tím dost času....až moc na to, aby zde dělal ještě něco jiného. Ale šlo by to snad uděla tak, že si stanovíme kdo co bude monitorovat předem a stabilně a jeden z nás bude mít za úkol ty ostatní bičovat k práci. To si možná měl také na mysli.....jen bych to neviděl za úplně plnohodnotné vedení fóra, kde bude krom šikany potřeba také vlastní invence, nápady, hosti, teorie a případné shrnutí na sedánkách.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Monitoring - 26/07/2007 18:46
Měl jsem to na mysli tak nějak včetně tý invence a teorie, tj. vlastně vymýšlení toho biče a aby švihal co nejúčelněji a co nejméně, aby kára jela. To s Martinem nějak promyslíme a kdyžtak to pak dáme jako jeho fórum konkrétně, jako návrh - řízená fóra jsou samozřejmě upravována dle připomínek atp.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
W.J. Ong a Benedict Anderson - 10/12/2007 14:48
Dostal jsem se k části studie B. Andersona- Pomyslná společenství otištěné v Hrochově sborníku "Pohledy na národ a nacionalismu. Čítanka textů" (Praha 2003, s.239-269), která mi při dřívějším pročítání publikace unikla. Myslím, že se velmi pěkně hodí k Ongovi. Anderson nahlíží vznik nacionalismu mimo jiné i prismatem úpadku univerzálních jazyků a jejich chápání "globální společnosti". Zároveň poukazuje na vliv změny chápání času- ze simultánnosti času na časovou koincidenci, kterou dokládá na rozboru předrománové tvorby a románů (vzpomeňme Ongovu oralitu a slovní formule s jejich "totalitními nároky" versus tištěnou, dějovou uzavřenost románů).
Anderson nezapomene zhodnotit roli tisku a novin, které se o nové chápání temporality a (tedy) nacionalismu velmi zasadily.
Chápání univerzálního jazyka, simultánního času a legitimní dynastické moci....„Tyto představy společně zasazovaly lidský život pevně do samé podstaty věcí, dávaly jistý význam každodenním osudovým událostem spojeným s existencí (především smrti, ztrátám a služebnosti) a nabízely různé způsoby vykoupení.“ (Hroch (ed.), 2003, s. 269) .....jiná možnost jak „bratrství, moc a čas“ dát smysluplně dohromady nabídl podle Andersona nacionalismu po té, co se ty původní představy daly na ústup pod vlivem ekonom. změn, objevů (sociálních a vědeckých), rozvoje komunikace - tedy modernizace.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:W.J. Ong a Benedict Anderson - 10/12/2007 17:52
Zajímavé, dobré že již zajímavé doplnění, jsem rád, že naše dějiny jako vyprávění a výklad se dostávají čím dál více od původních objevování amerik, že vůbec něco takového existuje a jak, k podrobnějším souvislostem, zvláště to chápání času jako základ k uchopení reality a následnému uspořádání společnosti. Avšak proč to nazývat temporalita? Ach jo a když už ten jazyk tolik prozrazuje...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:W.J. Ong a Benedict Anderson - 10/12/2007 18:13
Ať chceme nebo ne, každý obor má nebo musí mít svoji terminologii, pomocí níž se vyhraňuje vůči druhým.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:W.J. Ong a Benedict Anderson - 10/12/2007 18:35
Jenže já mám dojem, že to není obor kdo se tady vyhraňuje, ale Vítek. Záleží, jestli ten výraz Vítek převzal z toho článku, nebo si ho vymyslel. Terminologie je to každopádně a pochopitelně odborně nepotřebná, lze to říci česky, při nejmenším se stejným významovým nábojem a při tom to mnohem lépe zní.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:W.J. Ong a Benedict Anderson - 10/12/2007 23:35
Každá věda samozřejmě svůj jazyk potřebuje, to že ho historiografie nemá, nebo je tak stále maximálně kdesi v předsálí (či na hanbě)daného diskursu, znamená jen, že má se svou vědeckostí (tak jak se vědy běžně definují od 19.st) stále problémy a sama o sobě není přesvědčena. Ostatně s tím souvisí i to, proč je metodologie- a s tím související terminologie - stále některými historiky považována za sprosté slovo, kterým se apriori odmítají zabývat.(a teď nenarážím Dušane na nikoho konkrétního !!!)
Jenže ona historiografie asi vždy zůstane spíše poezií, a pak ...a jedině tak, má Péťa pravdu.
Temporalitu jsem si z prstu nevycucal, Anderson ji v dané studii používá. Jinak ale jde o celkem běžný pojem, který navíc není až tak samozřejmé "přeložit" do češtiny. Jedna věc je psát srozumitelně, a druhá věc psát literární češtinou - jedna věc je nemlet hovadiny zaobalené jen do hávu cizích slov, druhá věc je osvojit si jazyk daného diskursu, který nejen usnadňuje komunikaci, ale pomáhá popisovat (a tedy i chápat) jevy, které analyzujeme. ....ostatně i k tomu má myslím Ong pěknou paralelu když sleduje roli univerzálních jazyků a jeho vlivu na abstraktní myšlení
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Dušan
|
Re:W.J. Ong a Benedict Anderson - 11/12/2007 02:21
Heuréka Petře, děkuji ti. Samozřejmě, že 90 % "odborných" výrazů v historii jsou jen umělé výplody, záludně se v nás snažící vyvolat falešný dojem, že historie je jakási exaktní věda. Hanba jim!
Nezaměňovat prosím s metodologií, proti které nic nemám (tedy pokud ji definuji volně podle Vítka jako přemýšlení o tom, jak psát co nejsmysluplněji).
Ostatně Vítku věříš-li nakonec přece jen na vědu a chceš-li zde operovat s "odbornými pojmy" jako temporalita, měl bys je ve svém příspěvku definovat,nebo alespoň osvětlit význam, v jakém je autor používá. Jinak si jako ti vědci přece nemůžeme porozumět.
Pokud nedefinuješ a nevysvětlíš, zbývá ti jediná čestná cesta - mluvit česky.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:W.J. Ong a Benedict Anderson - 11/12/2007 10:01
Mluvit česky už chtěli chlapci buditelé, a tak zkonstruovali novočeštinu, jazyk, kterým nikdo nemluvil, jemuž nikdo nerozuměl, avšak pánové potřebovali se nějak vymezit, získat svůj píseček, na němž by bádali a produkovali texty; a tím se dostáváme zpět k vymezování se pomocí jazyka. Když to dovedu do extrému obrozenci si vytvořili taky jeden odborný jazyk, kterým kdysi dávno mluvili čeští bratři a jelikož to byli šikulové...ale pokračování už známe.
Na okraj: lze ještě napsat nějaký historiogrfický text např. bez užití slova diskurz? Nemyslím.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:W.J. Ong a Benedict Anderson - 11/12/2007 11:04
No, já myslím, že můj postoj k historiografii coby vědě a vědeckosti obecně, je v těchto kruzích dostatečně znám.....nerad bych se stále opakoval. -Takže představa, že bych navozoval dojem o hist. jakožto vědě exaktní je téměř surrealistická.
Zvláštní jazyk nicméně opravdu s použitou metodologií souvisí velmi úzce. Víte, já nemám samozřejmě nic proti tomu pojímat hist. čistě z umělecké perspektivy.....viz má poznámka o poezii.....ale pak budeme žít takový havlovský život v nepravdě - na jedné straně pánové akademici (a těmi všichni ať chcete nebo ne jsme - už vzhledem k našemu institucionálnímu zajištění) na druhé straně nebudeme pracovat s historiografií jako s vědou. Přes jednoznačný fenomenologický distanc k tomu, co to ona věda vlastně je (to se zcela zřejmě netýká jen hist.), bychom tuhletu dichotomii měli rozlousknout.
A ani proto, že se o to snažilo už dost hlav - a nic (nebo skoro nic) a nám se to tedy nepovede též, bychom si neměli zlehčovat život.....takže: metodologie-terminologie- systematický jazyk....podmínky bez nichž nelze začít !!! A nebo jasně říct: ne já nejsem historik (jako např. J. Horský), vystoupit z toho našeho zvláštního hist. diskurzu a bořit jej zvenčí. Nebo se na něj úplně vykašlat....a pak je tady zase ta poezie.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:W.J. Ong a Benedict Anderson - 11/12/2007 13:22
Nejsem historik.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Barthes - Mytologie a Světlá komora - 02/03/2008 11:55
No, doufám že Petr svůj "slib" dodrží - nevím, jak se s tím ale srovná jeho současná snaha obhájit disertaci....
Z jiného soudku: v posledních letech zažívá u nás (znovu-) zrození Roland Barthes. Jde konkrétně o tyto knihy z autorovy poměrně rozsáhlé bibliografie: Mytologie (Dokořán, 2004), Světlá komora (2005) Sade, Fourier, Loyola (Dokořán 2006) S/Z (Garamond, 2007), doplňující už v 60. letech vydaný Nulový stupeň rukopisu (Čs. spisovatel 1967).
Vliv R. Barthese na současné české literárně vědní a sémiotické bádání dokazuje i nedávná publikace doktorandského kroužku pod vedením nám známého P. Bílka (James Bond a Major zeman. Ideologizující vzorce vyprávění, Paseka 2007), která se k RB hlásí v podstatě jako k hlavnímu inspiračnímu zdroji. O této knize zde už řeč myslím byla - - sémiotické analýzy některých kulturních fenoménu, které RB podnikal už v 50. letech se pokusili (a někteří myslím dost úspěšně) uplatnit na tak normativní texty jakým je Major Zeman pro český normalizační diskurs a James Bond pro "západní" (řekněme konzumně/pozdně-imperialistický) diskurs.
Z mé strany by byla otázka jako : "A k čemu je to celé nám historikům ?" dost nedůvěryhodná, o nutnosti spojovat literárněvědné metody s historiografií jsme se zde myslím už něco namluvili. Načetl jsem z Barthese prozatím první dvě zmiňované publikace. Zatímco první z nich vyšla poprvé v Paříži už před půl stoletím, ukončuje druhá autorova tvorbu před jeho tragickou smrtí (1980).... ta díra mezi tím je velká. Pro mne byla -byť teoretická stať až po druhém přečtení-pochopitelnější "Mytologie", kterou mohu doporučit zcela jednoznačně. Sémiologické analýzy reklam, ale třeba i wrestlingových zápasů a umělé hmoty.....jsou pěknou inspirací dodnes, navíc vtipnou. Vše je to zarámováno teoretickou statí o mýtu jako metajazyku, "odcizené řeči" vyprazdňující znaky primárního jazyka a řadící je do (svého) systému, poskytující jim osmyslnění nová. Přes to pro mýtus “...je bez ustání třeba, aby forma mohla znovu zapustit kořeny ve smyslu a vyživovat z něj svou podstatu; a především je třeba, aby se v něm mohla skrýt. Právě tato zajímavá hra na schovávanou mezi smyslem a formou definuje mýtus.“ (s 116)
Asi se toho od 50. letech v tomto směru napsalo mnoho, ale to neznamená tuto velmi vlivnou studii pominout....naopak !!
V knize "Světlá komora. Poznámky k fotografii" se Barthes podle vlastních slov snaží nalézt to, co jej na fotografii fascinuje. Už se nepouští (jak jsem původně doufal) do sém. analýz, ale spíše se zaměřuje jednak na to, čím je vůbec fenomén fotografie a jak ovlivnil "dějiny pohledů" (k jejichž napsání vybízí), jednak na tzv. punctum, tedy určitý bod na fotografii, který je pro něj něčím zásadním, určujícím při hodnocení každého snímku. Pohybuje se přitom někde mezi psychoanalýzou, fenomenologií a existencialismem, mezi introspekcí subjektu (afektivním vědomím) a jeho možnostmi vidění, nazírání."Pojmenování jde stranou a do popředí vystupuje afektivní fenomenologie, zasahování diváka v jeho jedinečnosti.....Kdysi chtěla sémiologie odkrývat obecné modely, nyní se stává příkladem vědění jedinečného v jeho nezastupitelnosti"....Není náhodou, že to přeložil a připsal doslov M. Petříček (odsud citace), jeden z mála, jehož kursy stojí z mého pohledu na FF za navštěvování.
Jak jsem řekl, pro mne byla zatím zásadnější četba "Mytologií", které jsem se dokopal přečíst hned podruhé. "Světlou komoru" raději vezmu znovu do ruky o něco později.
Nakonec jen malá citace z "Mytologií" pro zdejší nadšence pro poezii a zároveň ukázka jazyka R. Barthese a vůbec francouzského filosofické diskursu tak jak jej znám. (člověk se po celou dobu četby rozmýšlí jestli jej to to fascinuje, nebo štve)
...básníci jsou dle autora nejméně formalističtí, domnívají se že smysl slov je jen formou – s čímž se (oni realisté) nemohou spokojit . „Proto se naše moderní poezie vždy stvrzuje jako vražda řeči, jako jakási smyslová, prostorová analogie ticha. Poezie stojí na pozici, která je protikladem mýtu: mýtus je sémiologický systém, který chce sama sebe překročit k systému faktickému; poezie je sémiologický systém, který se chce stáhnout do systému esenciálního.“ s. 132
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Barthes - Mytologie a Světlá komora - 02/03/2008 11:55
Zde je k mání jeden pokus využít Barthesovu Světlou komoru k analýze (nebo snad paralýze ?), ..... tak jako tak zde přinejmenším autor razí jednu tezi mně vlastní (Proky vzpomene na nedávnou pozdněvečerní diskuzi v Náplavní) - zestručním to jako "společenský syndrom havlovského sadomasochismu" a/versus "klausovský návrat k českému člověku".
http://antropologie.zcu.cz/index.php?clanek=659&static=webzin&webzin=647
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Barthes - Mytologie a Světlá komora - 03/03/2008 16:27
Nuže Vítku, jak konkrétně bychom mi soudobáři mohli ty přesložité Barthesovy teze a myšlenky využít?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Barthes - Mytologie a Světlá komora - 03/03/2008 19:21
Je to na jednu stranu příšerné čtení, na druhou stranu intelektuální dobrodružství. Jsem ale celkem přesvědčen, že to využitelné je - Mytologie poskytují určitý návod ke konkrétním analýzám, byť jde spíše o kratší texty, často spíše eseje (původně to ostatně opravdu vycházelo v novinách). Autor, pravda, analyzuje fenomény, které jsou současné (pro 50. léta ve Francii), ale to neznamená, že se z podobného úhlu nemůžeme podívat i nazpět. To, čemu my dnes říkáme diskursivní analýza, má ostatně k Barthesovým mytologiím velmi blízko. Tak jako celý "jazykový obrat". Samotný pohled na jazyk , jeho "odcizení" - tedy vznik metajazyka (mýtu) , jeho fungování a podstata umožňuje myslím lépe pochopit to, co se (často bez hlubší kritiky) popisuje jako "ideologie". Respektive jako "ideologie" versus "realita". Barthes se zabývá i vztahem utváření mýtu a moci, byť z trochu zúženého pohledu, který P. Bílek v doslovu (dle mého zbytečně) shazuje jako zvetšelost mladistvého marxisty.
Barthesova práce pak myslím dobře doplňuje Foucaulta, který se pokud vím přímo systémem řeči nezabýval, ale soustředí se rovnou na ono vytváření diskursivních praktik, moci a ovládání. Ostatně je to jedno intelektuální podhoubí, pokračující Derridou a Bourdieu.
Na nějaké konkrétnější použití bychom se museli odrazit přímo z těch textů. Já teď přemýšlím nad využitím v kontextu antisemitismu, uvidíme.....
Samozřejmě že konkrétní použití těch "jazykoobratových inspirací" stále pokulhává za nepoužitelnými duševními extázemi. Teď mám na stole knihu od Calluma G. Browna - Postmodernism for Historians, kde dost pracuje právě i s Barthesem. Trochu to vypadá jako "Úvod do", ale třeba to pomůže některé věci usadit, či uvést v prax.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Barthes - Mytologie a Světlá komora - 03/03/2008 19:21
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Martin
|
Re:Barthes - Mytologie a Světlá komora - 04/03/2008 08:13
Navnaděn Vítkovou upoutávkou, jsem dospěl k trapné skutečnosti. U nás (MZK) je Barthes beznadějně rozpůjčován. Že by v tom měl prsty Václav_K.?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Barthes - Mytologie a Světlá komora - 04/03/2008 09:24
Nemá. Zkus, Martine, FSS.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Barthes - Mytologie a Světlá komora - 04/03/2008 10:06
Rád zapůjčím obě zmiňované knížky.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Martin
|
Re:Barthes - Mytologie a Světlá komora - 07/03/2008 14:49
Děkuji, již jsem některé tituly sehnal.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
