Petr
|
Výlety apod. - 08/05/2006 16:36
První pokusný záznam o výpravě do nejsevernějšího výběžku České republiky, které se zúčastnil ve čtvrtek 4. 5. Petr, Proky a jejich souputník Honza, mezi přátely znám jako Pikš.
Vyrazili jsme autem z chalupové základny v Doubicích, což je plně na rekreaci orientovaná ves plná původní německé lidové architektury (tzv. podstávkové domy), v řekněme levé, západní patě Šluknovského výběžku.
První fáte našeho road tripu nás donesla do města průmyslu a zahrad, Varnsdorfu, který pakliže někdo nenavštívil, nepochopí. Zde jsme zakusili místní pohostinosti v zahrádce a la jeden stůl a tři lahváčující starousedlíci a poručili si jedno kafe, za pět korun, ,,to hnusný", jak se vyjádřila žena obsluhující celý tento podnik sestávající se ještě s malé prodejničky zmíněné nápojové nabídky, pravděpodobně ve zrušené garáži RD. No vlastně, ještě jsme proti své vůli ochutnali zdejší vodku, kterou nám objednali již vzpomenutí starousedlíci, vskutku to reprezentující sestava dnešní české lahváčové dopolední kultury a kvality života podle středomořského stylu, samozřejmě vždy připraveni resp. v montérkách. (Techn. pozn.: Proky samozřejmě jejich pohostinost musel z důvodů fce Autofuehrera odmítnout).
Hned z kraje naší exkurze se nám tak náhodně přihodil zajímavý kulturně antropologický zážitek, který jsme překonávali po zbytek výpravy dalšími silnými dojmy, tentokrát rázu historicko-poznávacího: pokračovali jsme dále do asi dvacet km vzdálené Žitavy; a dále na východ, po dalším překročení hranic, nás naši polští přátelé ohromili pěkně velikým hnědouhelným povrchovým lomem a proklatě velikou tepelnou elektrárnou (Turow). Bogatynia, jak se jmenuje střediskové městečko tohoto maximálně využitého polského výběžku mezi Německem a Frýdlandským výběžkem, je naprosto dostačující k podpoření všech stereotypů o Polácích, které si většina z nás pěstuje a předává z generace na generaci. Tedy, socha Jana Pavla II. na náměstí, nechť nám slouží za všechny jako příklad (akční náboženská horlivost).
A zpět do ČR, raději již jen rychle projet Varnsdorfem a zamířit do města považovaného přece jenom za větší klenost Šl. výběžku, totiž Rumburku. Památkový výklad zde však podán nebude, zájemce je vyzván, aby sem rozhodně zajel sám; doporučuje se využít rychlík Nymburk-Rumburk, jež je zároveň silně paromatickým zážitkem.
Šluknov, třetí přirozené centrum výběžku, oficiálně nejsevernější město republiky. Poznali jsme toliko zdejší restaurační služby, neb toho již bylo pro samé předchozí dojmy skutečně třeba.
Ze Šluknova jsme vyjeli uskutečnit klíčový projekt naší cesty, totiž cestovatelsky zaznamenat území asi pět km dlouhého Fukovského výběžku, který v šíři asi dvou km zasahuje do Německa a před jehož samotným koncem, asi 30 metrů od hranice v ČR protéká řeka Špréva, ano ta Špréva co potom protéká v Berlíně - pročež objev této skutečnosti považujeme za silně přispívající k současnému stavu geografie. Máme fotky.
Poslední poznávací fázi fukovské expedice se stala cesta do německého Bad Schandau při Laby, při čemž jsme asi deset kilometrů projížděli kolem scenérií mohutných skalních měst Česko-saského Švýcarska, ulotraromaticky ozařované počínajím západem Slunce. To se s námi definitivně rozloučilo po okružním výšlapu kolem mohutných hradeb a kasemat pevnosti Koenigstein, asi 250 metrů nad tokem řeky Labe, nedaleko Bad Schandau, jehož malebné uličky jsme již pouze unaveně projeli cestou zpět, na hraniční přechod ve Hřensku a z něj urazili posledních asi dvacet km krajinou Labských pískovců.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Výlety apod. - 08/05/2006 16:41
Tak tedy, dvakrát jsem zobrazení záznamu skutečně neplánoval - Kubo, prosím, zachráníš mě opět a ten duplikát odstraníš?
Pro příště bych také nechtěl být ani tolik popisný, ale rád bych vkládal nějaké doprovodná fota - což zatím nevím jak, neb Kuba říkal, že to není zas taková legrace.
V tomto případě jsme s Prokym v Bogatyni vyfotili bytové domy u náměstí, s tím, že já tvrdím, že jde o původní, předválečné, německé záležitosti, Proky v tom vidí již poválečné polské období. Snad budu schopen fotku dodat později a můžete nás rozsoudit...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Výlety apod. - 18/05/2006 10:38
Příspěvek editován: Petr, v: 18/05/2006 10:49
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Rozhodněte původ domů - 18/05/2006 11:39
Tak to je foto těch domů v Bogatynii o kterých jsem mluvil a zároveň tak vypadá můj první pokus o komprimaci a vkládání fotek zde do textů... bída.
Přesto, rozsuďte mě a Prokyho v původu těchto domů, jak jsem naznačil v předchozím textu. Zároveň píši na infocentrum do Bogatynie (a přikládám foto), takže to snad bude rozhodlé oficiálně.
Příspěvek editován: Petr, v: 21/05/2006 12:22
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Z dalších výletů - 04/06/2006 20:54
Zkraje trochu sebekritiky: ve věci hodnocení své turistické přípravy na pochod do Itálie je třeba připustit dosud slabší výsledky. Nevyšla mi moje první účast na masově oérganizovaném pochodu, v tomto případě hned tom nejslavnějším – Praha-Prčice. Popravdě, dost jsem se zarazil po příchodu na hlavní nádraží, odkud se do jednotlivých startovních fází pochoru účastníci sobotního rána rozjížděli – vždyť účast byla minulý rok dvacet tisíc lidí. Zvedl se ve mně odpor vůči zapojení se do podobné hromadné akce a při představě, že se někdy mezi těmi davy sám ploužím, jsem sedl na tramvaj a nechal se dovézt na konečnou na Divokou Šárku, odkud jsem si dal příjemných deset kilometrů údolím Šárky směrem k Vltavě, kde jsem dosáhl svého bubenečského bydliště.
Střední Čechy, napravo od kostelní věže letadlo přibližující se na přistání na mezinárodním letišti Praha-Ruzyně
Tento víkend jsem se rozhodl postihnout jednu z prostorových výsečí mezi hlavními dopravními tahy, které mi takto v republice unikají – protože jsem se nechtěl pouštět do velkých akcí, zvolil jsem výseč nejbližší a nejdostupnější: mezi buštěhradskou dráhou jdoucí přes Kladno a Žatec na Chomutov a mezi koridorem přes Kralupy na Roudnice a dále. Nerozhodl jsem se ani pro turistiku v přírodě, čehož můžu k ideálnímu počasí pouze litovat, ale i tak jsem nachodil mnoho a mnoho po dvou sídlech, které tomuto prostoru jednoznačně vévodí: Slaný a Louny. Obě mají něco do sebe, ale jsem přesvědčen, že kdyby se měli zasvěcení rozhodnout, vítězem by byly na plné čáře Louny. Jistě pro zachované opevnění a v něm úzké uličky a malebné domy, vévodící chrím sv. Mikuláše, krásné polohy nad řekou atd. Město možná nemůže soutěžit v poměru těchto krás třeba s nedalekým Žatcem a natož třeba s Táborem či Krumlovem, ale působí celkově malebně a upraveně, jako pohodové místo k životu.
Vzpomínku bych rád věnoval i místnímu nádraží, které možná není vznosné co do budovy, za to je zde opravdu hodně příjemné čekat při večerním sluníčku na vlak. Cestou zpět ku Praze doporučuji sednout nalevou stranu po směru jízdy – odměnou je asi dvacet minut skutečně úchvatných výhledů na v české krajině tak atypické kopce zde jižní strany Českého středohoří. Vůbec, střední Čechy jsou v tomto prostoru, tedy směrem od Prahy na Louny a dále na Chomutov a směrem k Lovosicím a Litoměřicím, krásně přehlédnutelné, jakoby člověk cestoval rovnou na mapě malého měřítka republiky – pro chlapce z nepřehlédnutelných ploch Vysočiny jakoby bez horizontu a deformovaného lety studia geografie skutečný zážitek.
Vilka v údolí Šárky
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Z dalších výletů - 21/09/2006 11:44
Ahoj, tak jsem byl zase na výletě. Baběletní neděle, v Praze je nesnesitelno. Nejzďte však na Šárku a podobné lokace! Ano, jsou zaplněné. Pakliže se sem minule dalo utéci před davy směřujícími na pochod Praha-Prčice, dnes nemožno.
Jeďte vlakem někam pryč. Já jsem vyjel svojí oblíbenou buštěhradskou dráhou na západ, do Lužné u Rakovníka. A prošel jsem si železniční muzeum. Dobrá investice. Zajímavé totiž. Parní nostalgie, totiž lokomotivy s koly většími než já, mohutné stroje, impozanntí, netušené. Poprvé a naposledy v životě v kabině parní mašiny. Pocity zpoza kotle všední... Naštvalo mě, že dobové vágony jsou všechny uzamčené, těšil jsem se na ně nejvíce.
Tak pěšky dále, někam lesem prostě pryč. Jak se toulám, mezi stromy procházím, po cestách šlapu, tu ves - Lužná u Rakovníka. Tak to jsem asi daleko a přímo nešel. Autobusem do Rakovníka. Jen nádraží, město už jsem viděl, jednou tak akorát. Nádraží rakovnické rájem motoráčku asi na pět stran se neustále rozjíždějících. Já směrem na Beroun, však cestou Křivoklát mě čekal. Údolí Berounky romantické. Určitě jednou po stopách Oty Pavla hlouběji od civilizace.
Zpět.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
hloubětínské nacházení - 11/10/2006 12:46
Ahoj, tuto neděli jsem podnikl tentokrát ne příliš tradiční výlet za město, ale naopak cílenou výpravu v rámci něj. Kýčovitě prosluněný den, takoví den, jakých už nebude – jak jsem se snažil přesvědčit k účasti kamaráda -, jsem využil k pátrání po místě, na němž v několika letech bezprostředně po druhé světové válce fungoval v Praze uprchlický tábor. Zařízení spravované ministerstvem sociální péče a vnitra sloužilo pro polské Židy, prchající od konce léta 1946 masově před násilnostmi vůči nim v rodné zemi.
Polští Židé v tranzitním táboře v Náchodě či v Broumově
Problematika migrace židovského obyvatelstva Evropou v této době mě zajímá již nějaký ten čas a tak mi nebyl repatriační tábor – jak zní dobový oficiální výraz - umístěný v Hloubětíně (Tiefenbach) neznamým. Dokonce jsem se nedávno v archivu jen tak mch. dozvěděl, že ministerstvo vnitra nebylo zrovna nadšeno morálkou osazenstva, jež nemělo dodržovat nejzákladnější pravdidla slušného chování, ba se měli vyhýbat i práci a úklidu, stravu v táborech museli nakonec zajišťovat prý Němci. Jo a že jeden uprchlík stál státní pokladnu 45 tehdejších korun denně.
Polští uprchlíci tamtéž
Každopádně asi před týdnem, během prohlížení dalších materiálů ministerstva vnitra, dostal se mi do rukou ručně vypracovaný plánek blíže neurčeného objektu. Vzhledem k umístění plánku v písemnostech dokládajících průchod polských Židů československým územím, došel jsem k závěru, že se mi dostává do ruky vzácný doklad o hloubětínském táboře a stojím jen krok před možností osobně navštívit místa kde se nacházel! Netřeba zdůrazňovat mé vzrušení, pravda, kdo podobně neteoretizoval či nečetl o sto let místně skryté věci patrně nadšení takového objevu nedocení.
Podle plánku, jež jsem obkreslil, je klíčovým orientačním bodem průchod železnice po mostě u tábora. A skutečně, při bližším nahlédnutí na mapu pražské městské části Hloubětín je lokalita velice zřejmá.
Nezbývalo tedy nic menšího než vyrazit na místo a nechat se cestou příjemně unášet nejistotou, co zde asi zůstalo zachováno. Mapka vykazuje na místech tábora jeden objekt čtvercového půdorysu – že by ještě bývalá vrátnice, kanceláře? Foťák je samozřejmě připraven.
Konečná tramvaje číslo 3 a 19 Lehovec v Hloubětíně. Po pravé straně omšelé paneláky, velkoryse rozsáhlá smyčka tramvaje, zašlé a bezútěšné betonové moře zarostlé plevelem je sevřeno dvěmi frekventovanými silnicemi. Poslední příprava u kafe v bistru na Konečné, blikajícím království automatů vestavěného v patrně odpočívárnu dopraváků.
A uprchlický tábor Hloubětín na podzim 2007? Není! Ach není, již tam jednoduše nic není, zmizel, a nikdy nebude! Prostor je vybagrován směrem k železnici, takže úroveň vchodu do tábora je tak dva tři metry nad původním terénem. Na vybagrované rovině směrem k sídlišti a silnicím se tyčí moderní rozlehlá budova jakéhosi autosalonu, obklopená parkovištěm s užitkovými vozy. Vrátnice nikde. Na místě kde by měla stát je bagr, úprava pozemku očividně ještě neskončila.
Inu, přišli jsme pozdě. Každopádně, i tato proměna místa jistě o něčem svědčí a že bylo venku tak krásně, a že poslední den co takhle vůbec... hloubětinská výprava se vyvedla.
Všechny snímky jsou pořízeny z místa označeného na plánku jako polní cesta.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Jerusalem - 14/11/2006 11:10
Město Jeruzalém. Místo, jež mě hostí již třetí týden. Jaké je? To bych vzhledem k tomu, že zde ještě nějaký ten pátek pobudu, také rád věděl. Pustil jsem se proto do trochu organizovanějšího poznávání. Toto je první výsledek mého úsilí. Představení města jako takového, jakési obecné uvedení, jehož inklinaci ke školnímu výkladu se snažím minimalizovat vědecky-populární formou.
Tak klasicky: Jeruzalém je hlavním městem Státu Izrael, které se rozkládá na ploše vetsiho ceskeho okresu [126 tisic kilaku ctvrerecnich] asi 75 kilometrů od pobřeží Středozemního moře a dostanete se do něj obvykle po dálnici číslo jedna z Tel Avivu, jež má stejně mizernou pověst jako ta naše – hlavně pro příliš ostré zatáčky, neboť se nějak musí vyrovnat se stoupáním; vlak jezdí ale je drahý a pomalý oč panoramatický zážitek prý zajištěn
fyzicko-geografické poznámky
: dálnice číslo jedna se musí vyrovnat se stoupáním neboť město leží rozložené na kopcích již celkem vysoko nad mořem a místy jsou tu pěkné stoupáky; mnoho z jeruzálemských čtvrtí leží na kopcích a jsou uvedeny jako Hora něco (v AJ např. Mt. Scopus, Mt. Herzl apod.)
: podkladem je kámen a zase kámen, takový bílý až na žloutlý, od balvanů po menší kameny všude kolem
: na východ směrem k Mrtvému moři je vlastně již kamenná poušť zvaná Judská – z okrajů města a vyšších pater budov ji lze zahlédnout na pozadí obzoru a to jako typické načervanalé a okrové, ale jakoby kamenou hmotou zhutněné pozadí
: klima je zde teplé a vzhledem k nadmořské výšce suché, což ovšem neplatí v zimě resp. období dešťů, které právě začalo – zatím se však déšť vybouří krátkodobě při příchodu fronty, druhý den se počasí vyrovná a třetí zase praží Slunce
: netřeba meditovat nad tím, že příjde-li na flóru nic moc – lesy na okrajích občas ano, ale řídké a je to samý kámen a též vzhledem k členitému terénu jako místa relaxace slouží pramálo; samotný střed města a obytné čtrvti působí ovšem zeleným a místy doslova svěžím dojmem – úřady i lidé ve svých domech si velmi potrpí na veřejnou zeleň a to mnohdy i za cenu nutnosti dovést ke každé květince hadičku s vodou (samozřejmě že se to děje je-li těch kytiček více)
k flóře a životními prostředí na okraj:
– zrovna sedím ve studovně Centrálního sionistického archivu a vedle mě, ve stejné místnosti, hned vedle pracovních stolů postavených na koberci, je neoddělený asi 4 krát 3 metry kout vyplněný hlínou, tu palma, tam nějaký stromek, menší palma a hasičák
- nesmí ovšem vzniknout dojem, že Izraelci (jak židovského tak arabského původu) jsou fanatičtí ekologové – naopak; velmi se zde plýtvá se vším včetně vody, na vše vám vnutí igelitku a co hlavně, sebemenší plocha jež nikomu nepatří se stává útočištěm neuvěřitelného množství rozmanitého bordelu
: odpadky jsou možná odpovědí na to, proč fauna znamená především kočky; kočky na ulicích, kočky v domech, kočky všude; kočka domácí, kočka v popelnici, kočka žebrající, kočka seroucí před mé dveře, kočka bez pravé přední nožky, kočka bez levé zadní nožky + ptáci – dokonce i vrabec – jež kupodivu žijí s kočkami v souladu
: vodstvo není, řeka není, jezero není, rybník není – je jen moderní kašna v univerzitním kampusu v Givat Ram kde možno smočit nohy
Socio-geografické poznámky, zde především obyvatelstvo
Jeruzalém je poměrně velké město jež pomalu ale jistě spěje ke svému třičtvrtěmiliontému obyvateli. Místní statisťák rozeznává ale spíše jeruzalémský distrikt složený ze 68 obecních katastrů - v něm potom žije 850 tisíc lidí (distriktů je v Izraeli celkem šest). Příjde-li na obyvatelstvo, město můžeme zjednodušeně rozdělit na arabskou a židovskou část s tím, že ve Starém městě potkáme občas i křesťanské duchovní, avšak ti tvoří zanedbatelnou menšinu, stejně a naštěstí jako tamtéž všude přítomní hloupí turisté.
Ale i dělení na Židy a Araby je komplikované kvůli náboženství – ne všichni Židy jsou židovského vyznání a ne všichni Arabové muslimové. Arabové mohou být buď muslimové či křesťané. Židé se buď ve věcech náboženských necítí vůbec (sekulární Izraelci), či jen tak trochu (liberální Židé – občas barevná jarmulka) anebo plně (konzervativní, tradiční – černá jarmulka), z nichž někteří až moc (ortodoxní – černá jarmulka + černé všechno až na bílou košili). Jeruzalém je znám vysokým podílem těch posledních, jichž je jinak mezi izraelskými Židy kolem desetiny, a jsou tu vidět – občas si člověk příjde jako v tučňácké kolonii.
Statisťák proto sleduje lidi bud podle náboženského vyznání nebo etnicky jako Araby a Židy (s ostatními, asi aby jich bylo vizuelne vice).
Etnicky bylo v jeruzalémském distriktu k poslednímu dni roku 2005 hlášeno Židů a ostatních téměř 600 tisíc a Arabů téměř přesně zbývající čtvrt milion, tzn. že tvořili přesně 30 procent obyvatel (z nich 200 tisíc muslimů). Pokud jde o celý Izrael, žilo v něm bez devíti tisíc plných sedm milionů lidí, z čehož Židů a ostatních bylo přes pět a půl milionu a Arabové dotvářeli zbývající téměř milion a půl – vyjádřeno v procentech, čítali téměř přesně 25 procent izraelského obyvatelstva.
Židé začínali v roce 1949 když měl Izrael první narozeniny na miliónu a Arabové na sto tisících obyvatel – a na rozdíl od Židů bez možnosti posílit své řady imigrací. Kolik žije lidí na zbývajícím území Palestiny mimo Izrael, tj. na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy, těžko říci. Odhady o arabském obyvatelstvu se pohybují ve škále od 2,5 do 3,5 miliónu. Židovské osadníky nalezneme již jen na Západním břehu a to čtvrt milionu. Mimo Palestinu patří přímo k Izraeli Golanské výšiny, kde žije asi 20 tisíc Židů a stejný počet Drůzů.
Příjde-li na etnické členění židovského obyvatelstva, potom bych ho rozdělil na třetiny, z nichž ta prostřední nejsilnější budou vykazovat znaky typických rodilých Izraelců (sabrim), zformované smíšením všech přistěhovaleckých židovských skupin za poslední století. Z nich jsou stále rozeznatelní na jedné straně Židé evropské vizáže, zvláště Židé z bývalého Sovětského Svazu a na straně druhé orientální Židé vypadající jako Arabové. Do této skupiny bych též zařadil poměrně početnou skupinu černých Židů z Etiopie.
Zde fotky z pochopitelných důvodů ne.
Kdo kde bydlí a jak
Židé a Arabové žijí odděleně, dá se říci, že Židé v západní části města a Arabové ve východní a také převládají ve Starém městě.
Přirozeným centrem arabské části či východního Jeruzalému je několik málo ulic u Damašské brány, kde je doslova hlava na hlavě, obchod vedle obchodu, obchod je vlastně i chodník, celá ulice je jeden velký jarmark (na plánku A). Mimo tuto na čtvrt milionů lidí opravdu malou enklávu se zdá, že žádné další arabské centrum neexistuje – další části východního Jeruzaléma jsou osídlení spíše vesnického charakteru roztroušené východním směrem mezi kopci (B). Nevšiml jsem si činžovního bydlení, každá rodina (ale pořádně veliká rodina) má svůj dům, typický hranáč, na než se dle potřeby účelně přistaví patro. Arabské části jsou viditelně zabordelovanější, s minimem veřejné zeleně.
Arabům patří též podstatná část Starého města obehnaného mohutnými hradbami. To je klasický turistický Jeruzalém, v němž bydlím, jež mě ale příliš nezajímá. Dnes tvoří sotva procento rozlohy města. Každopádně je to standardní orient.
Židovská část města je podstatně kompaktnější a rozlehlejší. Její centrum netvoří žádné náměstí ale oblast několika ulic směřujících od starého města směrem na západ a severozápad (C). Za osu centra by snad mohla být považována ulice a pěší zóna Ben Jehuda a za jedno z těžišť např. trh Mahane Jehuda. Skutečných vícepatrových kancelářských domů tvořících bloky však nalezneme málo – spíše jde o pozůstatky starých nanejvýše dvou tří patrových domů s orientálními prvky patrně z období britského mandátu (1917 – 1948) - a pak rovnou moderní výškové budovy či objekty patřící bankám, státním úřadům apod. Vládní čvrť je profilována jako komplex moderních budov přímo, působí ale spíše jako Brasilia než Canberra (I). Stejně tak samostatně musí být počítány dva uzavřené kampusy Hebrejské univerzity, Mt. Scopus (II) a Givat Ram (III).
Centrální oblast je součástí širšího vnitřního města – v něm bych rozlišil oblasti kompaktnějších a na sebe nalepených rodinných či sdílených, jedno až tří patrových domů, novějších i starších, stále skrývající mezi sebou mnohé uličky a plácky, působící výrazně středomořským dojmem (např. vysoká okna zakončená obloukem s typickými okenicemi) (D).
Směrem na jih a na sever od centra se rozkládají již rozsáhlejší části modernějších stejně vysokých bytovek, z nichž některé jsou již oddělené a obklopené zelení, na níž zbývá podstatně více místa (E). Mezi nejpříjemnější části jistě patří čvrť Rechovija.
Co zatím vím, tak zvláště jižním směrem se rozkládají – stále v kompaktní návaznosti na vnitřní město – poklidné čtvrtě rodinných domů či přímo sídel, vil utopených v zeleni a květech, jen sem tam nějaká ta bytovka (E). Na svahu naproti Starému městu se např. rozkládají domy čtvrtě Jemin Moše a dále Italská kolonie, Řecká kolonie, Givat Haoranim, Německá kolonie, Talbije Gonen atd.
A potom jsou to sídliště, všude kolem Jeruzaléma včetně východního (F). Jejich zástavba se samozřejmě různí, ale zvláště ve starších částech a podél výpadovek převládají typické nízké bytovky podobné těm ve vnitřním městě.
aj tak
alebo tak
Existují i vyloženě sídliště vyšších budov, které z dálky vypadají jako hrady, ale je na nich vidět snaha o architektonickou originalitu a je zřejmé, že rozhodně ne všechny jsou sociálním bydlením. Sídlištní Jeruzalém je rozsáhlým prostorem obytných ploch oddělených kopcemi a táhnoucími se podél širokých mnohaproudých silnic.
závěrem
Jistě že je mé dělení zjednodušující. Přestože se vedení města očividně snaží o jednotný charakter města politikou ,,oblož každý dům kamennými kvádry“, každá čtvrť má svá specifika a díky nim získávají i osobitost. Rád bych ji v tom kterém případě poznal. Styl zástavby jsem si typizoval zvláště za účelem poznávacích výprav po městě, jež bych chtěl podnikat s foťákem v ruce každou sobotu. A fotky a pár postřehů umístit zde na stránky. Nejvíce mám zacíleno na vnitřní město, tuto sobotu bych rád objevil spíše vilové čtrvti Jemin Moše a části města na jihozápad od Starého města jež mají přízviska kolonie. Vedle toho se pokusím o několik tématických vstupů jako Jeruzalém bezpečnostně-politický, Jeruzalém muzejní, Jeruzalém ve víru zábavy apod.
A jakze bylo Proky v ty Barcelone a Amstru?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Nádraží - 20/11/2006 12:43
V sobotu jsem se byl podívat na jeruzálemském nádru. Pěkné, malé, zavřené. Na všech oknech a dveřch do ulice jsou naivní malby, jež mám velmi rád.
Bohužel, povedla se jenom jedna fotografie naivní malby a záběr domků ve čtrvti Jemin Moše, jíž jsem procházel a jež je vrcholem středomořského dlažba-zadní dvorek-květiny-kamenné obložení-palma kýče.
Takže to je dneska všechno. Musím si sehnat lepší přístroj.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Jeruzalém naivní - 26/11/2006 13:01
Tento šábes jsem stihl navštívit opět jen jeruzalémské nádraží.
A na jehož oknech a dveřích jsou naivní a idylické malby, které mě tak lahodí. Jako např.:
či od jiného autora:
avšak moje nejoblíbenější:
a zde něco z mé zahrádky:
jmenuje se to ,,schůze"
ostatně, před nádražím stojí tato socha:
jmenuje se to ,,Car on the sun" a zda je to ekologická propaganda nádražáků jsem nezjistil
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Jeruzalém bezpečnostně-politický - 30/11/2006 08:45
Bezpečnostní situace v Izraeli a politické okolnosti (Izraelci versus Palestinci) jež za ní stojí jsou záležitosti na níž jsem tázán v korespondenci s domovem nejčastěji a samotného mě zajímají. Své odpovědi však omezuji na konstatování, že nejsem schopen a nechci se blíže vyjádřit, neboť nejsem s to své - jisté ale mnohem více nejisté - úvahy utřídit a podat způsobem, jež by mě a domov uspokojil. Je toho přirozeně mnoho co v mé hlavě víří a obávám se, že bych si po takovém vyjádření vyčítal že jsem neřekl to a to, nevzpoměl tamtu příčinu a tamten následek, tu spojitost apod.
Přesto je mojí ambicí se k věci vyjádřit a to na těchto stránkách. Pociťuji potřebu zaujmout ve věci postoj. Zvláště cítím dluh vůči svým dřívejším názorům silně odrážejícím proizraelský sympatie. Jelikož v posledních letech tyto názory vystřídalo něco jiného co se ani názory nazvat nedá, rád bych věděl jak na tom teď vůbec jsem. Nedostatky plynoucí z nemožnosti zaujmout pozice se zvláště projevily v impotenci diskutovat v létě při znovuoživěných argumentačních Izrael-Palestinci konfrontacích spojených s (druhou) válkou v Libanonu (první 1982 – 1985).
Jen odpočívá
Rád bych využil ke svému vyjádření stránek Infospolku. Jak na to? Ne, nemám dnes žádnou odpověď a rozklad. Nejsem schopen si sednout a sepsat nějaké totální vyjádření a pochybuji o smyslu takového počínání. Rozhodl jsem se na věc vzhledem k okolnostem jít jinak. Když jsem v neděli dorazil do národní knihovny začít svůj nový studijní týden a naladil (samozřejmě jako první věc) internet, oslovil mě na domovské stránce přehed zpráv mezi nimiž se vyjímala ta o nečekané dohodě o přiměří mezi Izraelci a Palestinci (vstoupila v platnost v pět ráno). Izraelský premiér Olmert přijal v neděli ráno nabídku prezidenta palestinské autonomie a hovořící za všechny palestinské ozbrojené frakce, že nebudou z pásma Gazy vystřelovány na izraelské území rakety Kasám, pakliže Izraelci z pásma stáhnou své vojáky a zdrží se vojenských operací.
Připomeňmě, že násilí v Gaze eskalovalo po stažení osadníků minulé léto po 25. červnu 2006, kdy palestinská bojůvka při překvapivém přepadu z Gazy (z tunelu) přepadla na izraelském území post izraelské armády (dále jen IA) a unesla vojáka IA Galita Šalita. Od té doby IA podnikla několik razií v Gaze, většinou v reakci na raketové útoky na Izrael; při raketových útocích a operacích IA zahynulo dle Reuters 400 (čtyři sta) Palestinců a 4 (čtyři) Izraelci.
Napadlo mě, že bych mohl nějaký čas sledovat a zaznamenávat průběh příměří a všechny okolnosti spojené s jeho podáním ve zdejších médiích. Tento monitoring, nutně omezený, bych rád podával na těchto stránkách ke každému či dvěma dním. Shromážděných informací bych se pokusil do dvou týdnu využít jako odrazového můstku k několika vlastním vyjádřením v dílčích oblastech: (1) Rád bych se pokusil o vlastní historicko-politické shrnutí a vyjádření. (2) Mojí, patrně dlouhodobější ambicí a snahou aplikovat své mělké antropologické chytrosti je snaha o hrubou konstrukci obrazu konfliktu v očích Izraelců a Palestinců v jejich každodenním životě a lokalizování jeho kořenů v rámci jejich různých společenství. (3) Závěrem mi snad sledování průběhu konfliktu – naživo a v každodenním životě - pomůže zohlednit co nejvíce a věrněji okolnosti, za nichž konflikt probíhá a eskaluje v reálném čase (mechanismy konfliktu). Jistě že neusiluji o nějaké odborné elaboráty a nevylučuji, že vyjasnění mé pozice skončí nutně u schématizace mnoha otázek.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Den první a druhý - 30/11/2006 08:47
Den první
Půl hodiny před dohodou o příměří vystřelilo z Gazy na Izrael rakety vládní hnutí Hamas (bez následků). Devět raket vystřely po uzavření příměří militantní křídla Islamského džihádu a Hamasu, jež samy dohodu spolupodepsaly (dopad raket bez následků). Odůvodnily to tím že dohoda platí i pro Západní břeh Jordánu, na němž izraelská armáda (dále jen IA) zatkla dva jejich druhy. Izraelský premiér Olmert promluvil při příležitosti Ben Guriona v Sde Boker, že Izrael bude pouze ,,jednat v zájmu obrany izraelských civilistů“ a že vydrží-li příměří, setká se s Abbásem.
Den druhý
Na seznamu.cz nic vyditelného, žádné hlavní titulky. Na webových stránkách izraelského deníku Haerec: vypáleny dvě rakety (frakce Bojovníci mučedníků od Al-Aksa, bez následků). Před raketovým útokem (formulace Haerec) zastřeleni na Západním břehu (Kabatija) při přestřelce mezi IA a miltantní bojůvkou jeden militant a 55 letá žena. Vystřeleno bylo bez následku na hlídku IA u Náblusu. Přes noc při zátahu IA zatčeno 15 Palestinců. Pokračuje napětí. Palestinští militanti že příměří platí i pro Západní břeh. Vrchní vedení IA se obává, že příměří je neproduktivní a pokud existují tunely z Egypta do pásma Gazy, budou se tam pašovat zbraně a varovalo před vytvořením milice střihu Hizbaláh. Podle IA militanti chápou příměří obecně jen pro vystřelování raket a vyzborujují se dále.
V jiné zprávě, že Olmert naznačil, že palestinští vězňové by mohli být propuštěni ve velké míře výměnou za skutečný mír. Palestinci chtějí za propuštění Šalita tisíc vězňů.
Izraelem hýbe kauza sériového násilníka Beny Sela, jež znásilnil 14 žen, dostal 35 let a nyní utekl policajtům při eskortě. Beny šíří strach v oblasti Tel Avivu a na jeho nalezení bylo nasazeno dva tisíce policistů.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Den třetí a čtvrtý - 30/11/2006 08:47
Den třetí a čtvrtý
Den třetí jsem se nedostal na web ani k novinám, počítám však, že nic významného se nestalo.
Dle pozdějších zpráv: palestinští militanti vypálili raketu (bez následku)
Den čtvrtý jsem si příjem informací vynahradil, neb jsem investoval do koupě anglické mutace deníku Haerec, prodávaná jako 12 stránková příloha novin Herald Tribune, to vše za devět šekelů.
Titulní článek se ohlašuje jako: ,,Riseová řekne Abbasovi: nezmeškej příležitost“ - ano, jedná se o reflexi příměří – jež trvá. Článek říká:
Riseová je na cestě do Jordánska a zastaví se cestou v Jerichu za Abbasem a řeknemu aby zvýšil snahy dodržet příměří aby se uskutečnilo jednání o němž mluvil v pondělí Olmert.
,,Členové Olmertova kabinetu“ ale měli říci zahraničním diplomatům, že Olmert nezačne jednání dokud palestinská autonomní vláda neuzná Izrael, nezvládne násilí a akceptuje předchozí dohody (což je mch. podmínka uznání vlády Hamasu čtyřkou EU, USA, RF a UN) - vypořádání s teroristikou organizací je jedním z prvních bodů tzv. ,,cestovní mapy“ a nelze jednat o její druhé fázi, vzniku palestinského státu
Šéf egyptské rozvědky Omar Sulejman přijede do Izraele jako zprostředkovatel jednání o výměně Šalita za palestinské vězně. Palestinci jich chtějí tisíc, Olmert říká že to bude maximálně 300 vězňů.
Druhý článek na druhé straně jehož titulek zní že úterní raketa narušila příměří
rozvědka hlásí že v Gaze je docela klid a palestinská vláda činí viditelné kroky k udržení příměří
šéf IA Chaluc, že příměří je pro Gazu a týká se raket a operace budou jen na Západním břehu, které jsou legitimní a obranné a musí se uskutečnit – 14 hledaných mužů zadrženo, několik kamenů a molotovových koktejlů hozeno na izraelská auta, Izraelka poraněna kamenem u Náblusu; Chaluc též řekl že přes zprávy o nasazení 13 tisíci palestinských policistů k zabránění odpalování raket, jen omezená činnost ,,byla viděna“
z jiných článků:
tématem je zákon o občanství, jež diskriminuje spojování rodin a komplikuje cestu k izraelskému občanství Palestincům, co mají v Izraeli rodinu, manžela, manželku apod.
ministr dopravy hovoří o stycích jež měl Arafat s Iránskými revolučními gardami
Červený kříž není schopen zprostředkovat styk mezi dvěma vojáky IA unesenými v létě Hizbaláhem a jež odstartoval libanonskou válku
libanonské dozvuky znějí spíše jako trauma: IA by měla zvýšit počet dní, během nichž se musí rezervisté dostavit k výcviku – ze 45 na 80 dní každé tři roky a ze 70 na 95 pro důstojníky
Beny Sela je stále na útěku – proběhla rekonstrukce jeho útěku, neboť se nevěřilo výpovědi dvou policistů, jež ho eskortovali, že s pouty přeskočil plot zatímco oni čekali až se otevřou dveře – rekonstrukce prokázala že to možné je
tři news in brief: v Nazaretu souzeni matka a strýc ze znásilnění její 15 lety dcery, tamtéž zatčen muž jež znásilnil svojí sousedku, tamtéž soud odsoudil muže k 17 letů za znásilnění své 12 leté dcery
komentáře:
kritika IA že se nesnaží pomoci příměří a operuje dále na Západním břehu – pondělní mrtví v Kabatiji byli zbyteční
The checkpoint generation – vojáci IA nezvládají své jednání na čekpojntech, příklady násilí a šikany
Just do it – premiér by měl mobilizovat zemi proti historické hrozbě jíž představuje Írán
izraelská mentalita založená na kreativním jednání a flexibilitě je ohrožena – sociálně-kulturním fenoménem se stává amatérismus, nezájem a negace ve veřejných službách – příkladem je útěk Benyho
Izrael neumí využít své pobřeží Středozemního moře k přilákání jachtařů aj.
Příběh palestinské vesnice (25 tisíc obyvatel), jež patří k Jeruzalému je ale odříznuta ,,/bezpečnostní/ zdí“ od Západního břehu Jordánu a do města se dostanou jen přes čekpojnt a město se na ně vykašlalo se službami – jak si pomohli sami
Macabi Haifa se utká s Livornem, Hapoel Jeruzalém musí zaválet v Berlíně a trenér Geršon v Aténách to nemá lehké
V Jeruzálemě slunečno, 18 stupňů, Tel Aviv slunečno, 24 stupňů.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
den paty - 02/12/2006 13:14
den pátý
na první pohled vypadá že se nic nestalo
hlavní zprávou je stávka 600 tisíc veřejných zaměstnanců což paralyzovalo některé důležité oblasti každodenního života a jež stála 300 a 500 mimilónů šekelů
Riceová se nakonec setkala i s Olmertem a podle palestinských zdrojů se ho měla zeptat i na rozšíření příměří na Západní břeh a projednat se má i věc pasů Palestinců pracujících v Izraeli, neb kvůli jejich ročnímu zmrazení vyskočila nezaměstnanost v Gaze z 33 na 42 procent. Nyní že by ko konci roku mohlo projet do Izraele až 400 aut. Podle kritické zprávy UN o stavu lidsých práv by se měly odstranit čekpojnty a bloky dopravy na Západním břehu, jež ho dělí na vojensky kontrolované úseky.
Izrael propustil při příležitsoti egyptského šéfa rozvědky jednoho z palestinských ministrů z Hamasu jež zatkla v reakci na únos vojáka IA Šalita o němž Egypťan přijel jednat – setkal se s kým, vyjádřil obavu z íránského jaderného zbrojení a růstu islamistů, ale na výsledky to nevypadá + byl upozorněn že z Egypta se do Gazy pašují sofistifikované protitankové střely jež daly zabrat IA v Libanonu a výbušniny, jež zvyšují dolet raket
za propuštění Galita a vojáků IA unesených v létě Hizbaláhem a jež rozpoutaly válku v Libanonu demonstrovaly v Bruselu tisíce lidí (u těchto - dvou – se neví ani zda jsou na živu) jež organizovaly židovské organizace
Evropští diplomati navrhli Izraelcům aby se vzdali sporné oblasti na hranicích s Libanonem (Šaba Farms) a dobrým gestem tak vzali argument Hizbaláhu že bojuje proti příromnosti okupantů na libanonském území
student práv telavivské univerzity si stěžuje, že na něho ochranka premiéra Olmerta bez důvodu mířila pistolí když ho kolona s premiérem míjela na jeho cestě do školy na mopedu – druhému studentu se mělo stát to samé o kus dále – první student na policii vyplnil protokol a zavolal na rozvědku na níž mu dali policajti číslo a tam mu řekli že to nemá brát osobně že pracují agresivně a míření zbraní je jejich rutinou
Arabština se stává na izraelských školách stále méně frekventovaným předmětem jež se učí většinou jen děti co chtějí k rozvědce a což je prý také dáno předsudky o arabské kultuře jako primitivní
nezaměstnanost byla nejnižší za 10 let – 8,3 procenta, to znamená 235 tisíc osob (z 2 810 000 armády pracujících a více je bez práce žen)
komentář v Herald Tribune říká, že příměří vyšumí do ztracena, protože k němu neexistujípolitické důvody ve všech zúčastněných táborech: Palestinci - včera Abbás oznámil že ukončuje jednání s palestinskými stranami neboť není možné se domluvit na palestinské vládě, jež stále není zformována kvůli opozici vůči vítězství Hamasu – a jak víme vláda, jež by uznala čtyřka (EU, USA, RF a UN) resp. která by uznala Izrael, zničila teroristickou infrastrukturu a dosavadní dohody s Izraelem (ostatně palestinský premiér z hamasu Ismajl Hanija odfrčel na měsíc po cestu po arabských státech aby získal peníze i bez pomoci Západu); Izraelci – trauma z libanonské války vede k odporu proti pokračování Šaronem počaté politiky UNILATERALISMU, tj. jednostranných kroků (budování bezpečnostní bariéry kolem Izraele a části osad a stahování židovských osadníků zůstavších za ní) – podle centralistů a pravice si ji Arabové vysvětlují jako slabost a motivují milatanty k akcím proti Izraeli; Bushova administrativa je oslabena vítězstvím demokratů atp.
Kdyby se USA ukázaly jako aktivní participant postrkující Izraelce k jednání s Palestinci, izraelští vůdci by mohli domácí kritiku svést na USA a USA by získaly kredit v arabském světě a k jednacímu stolu by se dostal Abbas a ne militanti s Hamasu
Jeruzalém polojasno, 18 stupňů, Tel Aviv polojasno, 22 stupňů
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:den paty - 04/12/2006 13:36
to je ovšem takový Péťův zhuštěný mediální popis. Co s tím dál dělat? Naznačil jsi, četl jsem, a ne že by to nemělo určitou svou zajímavost ( sem se myslím teď nedostává z Erecu skoro nic do hl. médií, ale popravdě trvá stav mého mediálního nechutenství, takže mi to mohlo uniknout) , přinejmenším je možné to, co se k Petrovi Sdlákovi dostane za informace, resp. které považuje za významné, aby je zde uvedl, ale jak dál ?
Co chceš rekontruovat ? -teď to skoro vypadá na kvantitativní analýzu médií, ale ty jsi mluvil o antropologizaci. Zkus rozvést o co se snažíž, mohla by se zde utvořit diskuze , mající paralely jednak k fóru Perestrojka, druhak snad i k Dušanově diplomce.
...
Tím Tě nijak nevyrušuji z dalšího "zhuštěného popisu"-
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:den paty - 04/12/2006 13:43
Jasné, myslím že už si ani vlastní zamotání so svých sítí a z čeho si ji selektivně spřádáme nemusíme do buoucna připomínat - je to zřejmé, intencionální.
Nemůžu se snažit o mediální analýzu, nemám na to opravdu čas, je to výběr letem světem co (ne)stihnu koncem (každého druhé i třetího) dne a zastavím se tak po dvou týdnech. Si taky chci od neustále teoretické stylizace odpočinout.
Jde mi o vytvoření odrazových můstků pro tři témata jež jsem si určil jako postojůhodné. To znamená, že sednu k prvnímu tématu, historické zhodnocení, a pojedu zpětně co jsem si vypsal typem ,,aha, tady to je typické", ,,teď mě napadá, že to je pěkný příklad", apod.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:den paty - 04/12/2006 13:45
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Cestování prachbídné - 04/12/2006 13:48
Jinak si klidně vyrušuj ale nevšiml jsem si že Tě k tomu opravňoval nějaký Tvůj cestovní referát, ani ten nejzhuštěnější. To mě chceš říci žes nikde nebyl, nikam se nepodíval? Co ta semiorganizovaná záležitost s poznáváním šumných měst? Podej referát! Co ostatní? Též sedí doma za pecí?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Vítek cyberpankáčem - 04/12/2006 13:50
Chacha, tak již vím co je podstatou Tvého zhušťování textu.
pro ty co neví tak Vítek vložil dvakrát stejný příspěvek a aby to nevypadalo blbě tak v druhém aspoň vymazal text - zrovna to jdu dělat ve fóru o literatuře...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Vítek cyberpankáčem - 04/12/2006 14:03
Máš pravdu, nepodal jsem nic (o Izraeli), nevěda jak na to....chtěl jsem si nechat zevrubnější reflexi napotom, ale ne ane se k tomu dostat. Když už jsem byl donucen se k věci vyjadřovat bylo to velmi klišoidní, nebo velmi útržkovité.Navíc, jak jsi správně před odletem poznamenal, mne mají někteří zaškatulkovaného tak ( hrubě zjednodušeně jak to tak bývá), že ode mne asi nic jiného než negativní hodnocení nečekali.
Šumná města budou, zatím se na to s Dandou připravujeme teoreticky ( místo večerníčku si pouštíme jednotlivé díly), ale praxe na sebe nenechá již dlouho čekat- snad. I když času teď bude půl roka žalostně málo. Rád pak někoho přiberu.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
