Vítek
|
Re:Minulost psaná Křenem - 08/11/2008 18:01
V každém případě oceňuji představení toho, jak si Péťa představuje práci na webu podle nové metodiky. Beru to jako způsob, který by nás mohl v diskuzích hodně posunout. Pokusím se v brzkém čase podívat alespoň na ten Křenův úvod. (...žel zatím nevím jak vyřešit problém s mým pdf programem, který todle neumí - na druhou stranu lze jistě i bez toho odkazovat na příslušné části)-
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Ohlédnutí za sociálními dějinami - 10/11/2008 15:12
Článek MACHAČOVÁ, Jana – MATĚJČEK, Jiří – MUSILOVÁ, Dana – PAVELČÍKOVÁ, Nina: Zpráva o stavu výzkumu sociálních dějin v období 1938 – 1948 od začátku 90. let 20. století do současnosti. In: Reflexe dějin Československa 1918-1945 v historiografii na počátku 3. tisíciletí. Praha: Historický ústav 2008, s. 125 – 143 jsem dal na webhosting (Sociální dějiny zpráva).
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
sociolingvistika - 14/11/2008 11:55
Na webhosting jsem uložil text, ve kterém je představen dílčí sociolingvistický přístup, či spíše dva, které jsou spojité a doplňují se: antropologická lingvistika a etnografie řeči; Anthropological Linguistics and the Etnography of Speaking, soubor Sociolingvistika. Nic jsem nevyznačoval, rj. konkrétně neupozorňoval. Je to jednoduše intro pro případné zájemce.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
SAMISEBE - 04/12/2008 11:26
Při seznamování se se Zd. Konopáskem jsem narazil na jeden zajímavý projekt, kterého se účastnil, a ze kterého vznikla jedna pozoruhodná publikace. Jde o projekt SAMISEBE, a knihu KONOPÁSEK, Zdeněk (ed.), Otevřená minulost. Autobiografická sociologie státního socialismu, Praha: Karolinum, 1999, 371 s, ISBN 80-7184-755-0.
To se těsně po 89. sešla parta sociologů kolem pražské UK a rozhodla se, že se pokusí vzájemně zkoumat své autobiografie, každý garantoval určité "patro" tedy tématickou oblast biografií. Neznám osobně nic, co by šlo takhle daleko v reflexi vlastních hodnotových pozic z řad sociálních vědců. Doporučuji Konopáskův úvod, pak některé teoretické statě (zvl. JORDAN, Bill, Úloha výzkumníkovy biografie v biografickém výzkumu s 57-71 a
ARMINEN, Ilkka, Vyprávění životních příběhů a etnometodologie, s 73-86 ) a nakonec pro zajímavost alespoň jedno "patro".
Po případném shlédnutí snad budete souhlasit, že to je projekt hodný následování... (vzniklo-li něco podobného v jiné soc.vědní oblasti, nebo i ve stejné, dost by mě to zajímalo)
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:SAMISEBE - 04/12/2008 11:36
Na projekt SAMISEBE jsem obšírně upozorňoval v příspěvku Životní příběhy doménou sociologie? dne 19. října 2006 (v 16:52) ve fóru co číst v ruské literatuře dále a na autoetnografii v příspěvku Re:Plurál-autoetnografie? dne 15. listoapdu t.r. Tak jsem rád, že to k něčemu bylo:-) Pokud má Vítek nějaký konkrétnější nápad na kolektivní sebereflexi, nějakou autoetnohistoriografii, jsem této záležitosti velmi otevřený (+ chystám pro Vás představení či nějaké shrnutí sebereflexivních postupů v HG, se kterými bych chtěl ostatně svým způsobem pracovat při své varnsdorfské monografii) - i když by pro začátek bodla pořádna sebeprezentace tady na stránkách, resp. nějaká ta osobnostně-studijní delimitace.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:SAMISEBE - 04/12/2008 14:08
no vidíš, opakování neuškodí, je to mimo jiné důkaz toho, co všechno jsme zde už probrali ... nicméně mi zde jde krom výzkumu autobiografií o příspěvek k diskuzi epistemologické ... proto také tímto navazuji na upozornění na Latoura, jehož je Konopásek (zdá se) dobrým žákem. Konopásek a spol. jakoby dávají hlasy sobě, svým já coby "němým subjektům", když studují, co stojí za světem sociologů ve světě jednotlivých biografií, jejich životních hodnot atp., které v běžné praxi promlouvají na veřejnosti pouze hlasem onoho vědce, specialisty.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:SAMISEBE - 04/12/2008 14:38
Opakování neuškodí a opakování je nerado.
Každopádně, co zde Vítek formuluje a označuje jako diskuzi epistemologickou mě přijde jako opravdu již mnohokrát přeformulované ,,všechno je interpretace" či ,,za vším hledej autora" atd., tj,. to, co Vítek komplikovaně formuluje jako předmět vědecké sebereflexe jako ,,co stojí za světem sociologů ve světě jednotlivých biografií, jejich životních hodnot atp., které v běžné praxi promlouvají na veřejnosti pouze hlasem onoho vědce, specialisty".
Co ale konkrétní metoda této seberfelexe ve vědě, ,,jakoby dávání hlasu sobě, svým já"? V čem spočívá autoetnometologie?
Taky si myslím, že je vždy dobré při podobně nadšeném objevení či pojmenování dlouho hledané metody opatrnost, aby ji nebyla přisuzována role jediné alternativy - řada autorů jistě mluví ,,za sebe" dostatečně implicitně, i bez sebereflexe - tím chci říci, že tato není podmínkou a monopolní metodou pro výklad reálných skutečností s ohledem na sdělení, jak tento vychází z hodnotového světa vykladače. Každopádně je však doplněním, který může tuto možnost vědomě rozšířit.
Vítku, jak konkrétně?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Sociální dějiny jako "hřiště" - 10/12/2008 10:50
MArtine, mohl by si odcitovat ten zmíněný článek od J.Štaifa "Sociální dějiny jako "hřiště" dnešní historické vědy" ? dík
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Martin
|
Re:Sociální dějiny jako "hřiště" - 10/12/2008 11:47
Přesnou citaci neznám - měl jsem k dispozici tiskovou verzi před korekturami. Nicméně příspěvek měl vyjít v sborníku "Česko - Slovenská historická ročenka 2007".
Vhodnější je podle mého mínění Štaifův, (a Jančíkův a dalších) metodologický rozbor podnikatelských elit - uchopení tématu, jeho definice apod. - kde se mj. také vyjadřují k pojmům hřiště a herní systém. Příspěvky vyšly v publikaci Moderní podnikatelské elity (nemám ji zde k dispozici pro přesnou citaci). Ostatně definici herních systému provedl ve svém článku v Časopisu Matice moravské Vašek (opět nemohu z hlavy přesně odcitovat - ale vše lze snadno dohledat).
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Sociální dějiny jako "hřiště" - 10/12/2008 15:19
ČMM 1/2007
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Latour kam se podíváš - 19/12/2008 14:32
(Nejen) v souvislosti s Latourem a jeho článkem How to talk about the body ? mi připadá zajímavé prolistovat web jedné zajímavě vypadající disciplíny -biosemiotiky.
http://www.biosemiotics.org/definitions.html
(příští rok by se měla v Praze konat konference)
Vašku, Péťo, pokročili jste nějak ve směru k ANT ?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Latour kam se podíváš - 19/12/2008 14:32
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Latour a radostá věda? - 19/12/2008 16:10
Ahoj, chtěl jsem se zeptat, zda a co vítě o konceptu radostné vědy (?) od Latoura? Někde jsem na to sám narazil a zmínil, ale ouha, ztráta... potřeboval bych to do své práce. Dík, případně.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Latour a radostá věda? - 19/12/2008 18:10
Bohužel ani v jednom z případů nemohu sloužit; pročítám teď Dekameron a to je také radostné a těch aktérů tam je rovněž požehnaně různě zasíťovanýc.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Latour a radostá věda? - 20/12/2008 14:38
Aha, dík. Nyní jsem si uvědomil, že autorem koncepce radostné vědy bude někdo jiný než latour. Bohužel, nevzpomínám si kdo. Google vyplyvuje jen Nietscheho, resp. sbírku stejného jména (Radostá věda), která má být ,,Hutný soubor aforismů, který původně vznikal jako přípis k jednomu z předchozích děl, shrnuje v podstatě všechny Nietzschovy základní myšlenky v podobě poetické prózy". http://www.kosmas.cz/knihy/103074/radostna-veda/
Vítku, was ist das ANT?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Latour a radostá věda? - 20/12/2008 20:01
Já myslím, že koncept "radostné vědy" opravdu je od pana N. ...(k tomu přehledně: Barša, Fulka - Foucault. Politika a estetika, 2005), Latour je v tomto směru dědicem genealogie Foucault-Nietzsche.
ANT je Actor-network theory.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Historická fikce a historiografie - 23/12/2008 16:56
aneb jak pozvat studentku historie na fiktivně-historický film Anglický pacient
duben 2010: Vyjde snad brzy v ĎASu
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Historická fikce a historiografie - 24/12/2008 22:42
Nutno říct, že jsem se na žádné rande takhle důkladně nepřipravoval ... jo myslíval jsem si, že to spraví má vrozená tendence improvizovat (ve všem) a podle toho to asi často vypadalo ... klobouk dolů, ale bacha, schéma může rušit dialog. A doufám, že se nebudete příliš bavit na účet těch podivných Víbachů, či Davičů.
Jsem spíše proti tomu rozdělení na hg a hist. fikci, za tím mne nikdo nepřesvědčil o opaku (nejméně pak "teorie fikčních světů"). Naopak jsou pro mne přesvědčivé závěry Vašíčkovy (viz např. zde nedávno zmíněná studie)
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Historická fikce a historiografie - 27/12/2008 12:56
Štěstí přeje připraveným či jak se to říká... Nu, připravoval jsem si i několik veršíků, volba padla na J. H. Krchovského, ale buď jsem je zapomínal, nebo nebyla vhodná chvíle, zkrátka nakonec to končívávalo u ne(z)řízené konverzace.
Fiction a non-fiction jsou dle mého dva, více či méně se překrývající, světy. Obzvlášť škatulkování, dělení HG a FH je ošemetné, přesto bych zde jeden rozdíl(ne-absolutní) k možné diskusi nadnesl. Fikční světy jsou světy uzavřené v tom smyslu, že se nikdy nedá použít kritérium pravda-nepravda například na konstatování, že paní Bovaryová měla/má na levé tváři pihu (Flaubert o tom mlčí); historiografické fikční světy jsou z této perspektivy otevřené, protože je možné si představit, že někdo nalezne nové doklady o příčinách smrti Napoleona. Omezení a tedy i uzavření těchto hg světů vyplývá docela zřejmě z pramenné základny a její intepretace.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Dušan
|
Re:Historická fikce a historiografie - 27/12/2008 13:22
Jsme-li u inspirace mého dnešního flirtu s historií, pak musím říci, že pochází jednak z mých toulek českou zemí - především pak po hradech a zříceninách - během nichž má fantazie poměrně obrazně vytvářela dávné příběhy a intenzivně vnímala otisky v krajině, které zde zanechali ti před námi - abych se vyjádřil dostatečně pateticky.
Co se týče literární inspirace, pak to tuším bylo Petiškovo kouzelné "Čtení o hradech, zámcích a městech" a ve věku tak kolem dvanácti let pak louskání knih Ludmily Vaňkové o historii posledních Přemyslovců a Lucemburků - poměrně zajímavé inspirace, uvážíme-li, že jsem skončil ve specializaci světových moderních dějin.
Pokud jde o samotný film Anglický pacient, tak když jsem ho asi před 10 lety shlédl, nepřišel mi ani přes svou komerčně potřebnou patetičnost vůbec špatný. Netuším do jaké míry ho lze označit za historickou fikci, nicméně spíš než historické pozadí mi v hlavě utkvěla silná scéna té šílené bezmoci, kdy je hlavní hrdina poslán spojenci do lochu jen kvůli svému maďarskému jménu a jeho láska zatím umírá v poušti bez pomoci, se kterou se za ní slíbil vrátit. Výjev hodný snad i slavných zlomových scén ve Formanových filmech.
Ostatně pokud jde o Petrovu původní motivaci k pouštění filmu, možná by spíše než téma historické fikce zaujala debata o existenciálním rozměru filmu a následné ujištění, že by při případné Sedlákově volbě dotyčný rád předal jména všech režimu nepohodlných Víbachů, Duvičů a Adurgů gestapu, pokud by to mělo zachránit život spanilé studentky historie...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
