Petr
|
Re:Ohlédnutí za sociálními dějinami - 24/10/2008 04:54
Přístup ke kvalitní literatuře, to již obnáší život s Adrianem... v neděli to mohu ofotit.
Dík za komentář k Weiserovi.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Ohlédnutí za sociálními dějinami - 24/10/2008 13:07
Petře, o toho Weisera bych měl taky trochu zájem. Máš tedy přístup ke kopii?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Latour kam se podíváš - 24/10/2008 16:50
Mnou před časem zmíněný časopis Biograf toho má dost co nabídnout. Zatím jsem se pustil do ročníků 2000, 1, 2 a musím to znovu doporučit. Pro Vaška zvlášť, ale myslím i pro další, budou zajímavé velmi (!!) časté odkazy na Bruno Latoura a celou STS (Social and Technic Studies). Latour sám zde má dva (přetištěné) články:Bruno Latour: Když věci vracejí úder: Co mohou sociálním vědám přinést "vědní studia",rok 2002, číslo 29 ... a
Tři malí dinosauři aneb sociologova noční můra,rok 1996, číslo 8.
Jinak je zde ale řada článku a recenz. statí, které s s ním, či STS (či blízkou ANT -Actor network theory) souvisí: např. Kocman , D., Kdo zabil Aramise .... 27/2002 či Stöcklová, T., Studie na hranicích modernity .... 29/2002 aj.
Původní studii využívající metodologii STS od českého autora jsem zatím nenašel, ale je zde spousty odkazů na aplikace autorů cizích.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Sociální dějiny + organizace textů - 25/10/2008 11:41
Weisera nemám a vlastně jsem neporozuměl, s čím ho V. přesně asocioval - ale rád bych to též viděl: tak může-li Vítek poskytnout elpii...
Rád bych pro nás následující týden zřídil webhosting, kde bychom mohli texty ukládat a mít k nim přístup všichni - ať to nemusíme řešit emaily a máme to archivované + do knihovny bych vložil tabulku s prozatimní evidencí...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Latour kam se podíváš - 25/10/2008 11:44
Hm, to zní zajímavě, ten Biograf - nejsou texty publikovány či zveřejňovány též na webu? Kdo za časopisem stojí?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Latour kam se podíváš - 25/10/2008 13:14
Všechny ročníky jsou v prezenčně ve volném výběru knihovny FSS MU; v MZK jsou až od roku 2004. Zdá se, že za tím stojí sociologové alternativci.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Latour kam se podíváš - 25/10/2008 13:52
webová adresa: www.biograf.org stojí za tím celá řada českých a slovenských sociologů, zakladatel je Zdeněk Konopásek (viz jeho web http://zdenek.konopasek.net) , který ostatně má aplikovat metody STS (což je Science and Technology Studies a ne to, na co jsem to překřtil v minulém příspěvku, viz http://en.stswiki.org/index.php/Main_Page) ...doména Bruno Latoura.
Konopásek učí na FF MU, což by mohlo být pro některé brňáky zajímavé....
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Sociální dějiny + organizace textů - 25/10/2008 13:54
webhosting je výborný nápad... Weisera mám snad doma i část v el. kopii, po víkendu se podívám a případně pošlu. (jinak dostupné v NK)
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Sociální dějiny + organizace textů - 29/10/2008 19:58
Od Konopáska vyšlo také: Konopásek, Kusá, Budovanie komunistickej moci a bezmocnosti, in Sociológia 31/5, 459-480. Znáte ?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Sociální dějiny + organizace textů - 29/10/2008 20:01
Jinak z Weisera mám v el. kopiích jen některé tabulky popisujících z různých hledisek elity KSČ a srovnávající je s ČSSD a DSAP. Kdyby někdo chtěl, tak samozřejmě poskytnu ...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Sociální dějiny + organizace textů - 31/10/2008 10:54
Díval jsem se na Konopáskovy stránky (klasický zjev + zajímavé odkazy/linky) a snad trochu tuším, co je zamýšleno s těmi sociologickými metodami, totiž jeho vlastními slovy:
,,Nezajímá mě statisticky orientovaný výzkum. A nebaví mě teoreticky neutrální zjišťování faktů. Hodně proto čtu sociologickou literaturu. Velmi výběrově. Jako empirický materiál mě přitahuje především všechno to, co lidé napovídají/napíší, když jsou vyzváni, aby vyprávěli o svém životě. Autobiografie. V poslední době se pokouším o kombinaci prvků biografického výzkumu s konceptuálním zarámováním tzv. teorie sítí-aktérů (actor-network theory - to je výzkumná strategie vyvinutá původně na poli soudobé sociologie vědy)."
(http://zdenek.konopasek.net/)
Vítku, půjdeš po těch odkazech v Biografu po této metodě či jiné více?
O Weisnerovy tabulky se nezajímám, třeba se dostanu někdy ke knize samotné.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Sociální dějiny + organizace textů - 31/10/2008 12:38
Na Weisnerovy tabulky též nereflektuji. V posledním Biografu 45/2008 se Konopásek vrací v článku Co prý znamená dívat se sociologicky: Povzdech na okraj jedné debaty (s. 119 ad.) ke kauze I. T. Budil. Přečetl jsem jen úvodní pasáže, a článek může být inspirativní nejen z hlediska etiky, ale v současném Kunderovském kontextu také z prespektivy práce s prameny, metody.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Sociální dějiny + organizace textů - 31/10/2008 19:30
Tak já už musím konečně ty Biografy shlédnout osobně, snad zítra na FSS MU. Asi taky něco zkusím ofotit a dám do úschovny.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Sociální dějiny + organizace textů - 01/11/2008 11:21
ta metoda soc. biografií, jak je představována v Biografu je hodně navázána na orální výzkum, ale mám pocit, že by se to dalo vztáhnout i na prameny jiné (autobiografie, ale snad spíše i jiné osobní prameny - dopisy, deníky...) - zatím sonduji vše, co zde odkazuje k identitám, pokusím se to později rozvést (ale to má čas) ...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Biograf - 01/11/2008 15:18
Nazdar!
Prohlédl jsem si v knihovně FSS MU poslední číslo Biografu, především pro odkaz na poslední Konopáskův článek, ve kterém se z deklarované sociologické perspektivy vrací ke kauze Budil. No, nevím, já nejsem s touto perspektivou obeznámen, ale zdá se mi, že K. je rozvláčný spisovatel a jaksi mě unikla pointa… (kdyby měl ovšem třeba Proky zájem, text mohu ofotit).
Každopádně, časopis Biograf (Konopásek je klíčovou osobou projektu, jak zde bylo poznačeno) se zdá být periodikem, které neprávem uniklo naší pozornosti – vždyť už jen podtitul slibuje zajímavé texty: Časopis nejen pro biografickou a reflexivní sociologii. Vzpomeňme, že autobiografické prameny jsme ve svých nesmělých začátcích celkem slušně a se zájmem již proprali.
Teorie sociálních sítí jako živného prostředí, ke kterému se vztahuje myšlení a jednání člověka, to jistě zůstává zájmem mnoha nás nadále – ať již je to ,,moje psychohistorie“, Martinův výklad životopisu Bati, Václavovi každodenní hrdinové drceni v soukolí převodových pák dobové moci, či Vítkovy židobolšáni, Dušanův človíček přikrčený hlukem rozhlasové propagandy, ba i ten Prokyho obyčejný člověk, vzhlížející slepě k domnělým autoritám pravdy!
V tomto ohledu velmi vítám Vítkovu iniciativu představit nám zmíněnou Konpáskem přejímanou ,,teórii sociálních bigrafií“, tak nějak obecně, ale jasné že kdyby to bylo s odkazem/komentářem na konkrétní pasáže dodané na webhosting, bylo by to skvělé. Totiž, Vašku, v knihovně FSS MU jsou prezenčně jen ročníky 2007 a 2008.
Nevzal by si Vítek či jiný zájemce časopis pro monitorování? To by též předpokládalo založit link na on-line verzi a zdroje v naší databázi.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Biograf - 01/11/2008 18:40
Petře, ostatní ročníky Biogr. jsou v hnědé studovně, tj. studovně časopisů, jež se nachází v suterénu.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Minulost psaná Křenem - 08/11/2008 12:19
Zdravím! Pokud dovolíte a smím vás opět obtěžovat svými sebestřednými postřehy z mých intelektuálně-dobrodružných výprav, potom slyšte, co vám toliko toužím sdělit dnes – hodně příznivý dojem z uvedení knihy Jana Křena Dvě století střední Evropy (Praha: Argo 2005).
Minulý týden jsem při své pouti za časopisem Biograf do knihovny FSS MU jsem vlastně objevoval tuto knihovnu samotnou, neboť jsem zde byl poprvé – a jak to již s notnou dávkou masochismu bývá, zabrousil jsem mezi regály s odborně-historickou literaturou: aby mě totiž nutně přepadly vlny bezmoci jak že toho tolik neznám atd. Každopádně, ještě marnější pocity mě dohnaly k tomu, že jsem šáhnul po knize z nejtlustších, jako že je třeba všechnu tu moji neznalost světa šmahem nahradit apod.
Dosti malicherných dramatizací! Moje obzory byly vskutku citovanou prací od Křena rozšířeny, či přesněji řečeno, zaostřeny…
…totiž:
Jako diletant jsem tohle Křenovo asi největší dílko znal jen v souvislosti s historikštrajtem po česky, tj. nikoliv v pozitivním světle; v mé omezenosti jsem si ho zaškatulkoval či vymezil jako záporné oproti progresivním mladým hochům, nezatíženým minulostí a podávající minulost progresivně, tj. pokud možno hezky pěkně ,,ze zdola“ – a zde jakási bifle, určitě pozitivistického obsahu, od nějakého chlapíka, co se prý tenkrát také zapletl...
Chyba lávky!
Křenův padesátistránkový úvod (kapitola I. Historiografie) mě docela posilnil, přijde-li na historiografii. Totiž, Křen mi pomohl konkretizovat a prohloubit moje dosti chabé znalosti a představy o tom, jak jako zájemce o poznání minulosti o takové poznání vůbec usilovat konkrétně, jak to obhájit před daňovým poplatníkem v úvodu své absolventské práce; shrnu-li, v čem jsem byl inspirován, tak za 1) je to v obecné rovině, snad epistemologicky, ,,jak poznávat minulost“, a za 2) možná metodologicky, v některých konkrétních vyjádřeních, ,,jak na to“.
Křen je pro mě inspirací v tom:
1) Jak a proč si vymezit předmět poznání minulosti nutně vzhledem k shrnutí, kdo o tomto předmětu již psal, respektive jak si jej vymezil na základě perspektivy, kterou zvolil a jak tudíž zatížil výklad minulosti ten který jedinec vzhledem ke svým zájmům a přesvědčení (dobovému kontextu). – Následně shrnout a vystihnout, v čem všechny dosavadní přístupy spočívají z noetického (poznávacího?) hlediska samotného, totiž do jaké míry jsou oprávněné k poznání ,,co se skutečně stalo“, a jak si toto poznání nárokují z hodnotových pozic (tj. co prostřednictvím konkrétních teorií a paradigmat chtějí vypravěči vysvětlit a legitimizovat), respektive v čem spočívá riziko popsaných způsobů výkladu minulosti. – Jak vzhledem k tomu všemu zdůvodnit a oprávnit to, co si v rámci dané minulosti zvolíme jako předmět jejího poznání my, totiž proč tak chceme učinit, tj. odvisle od jakých vlastních hodnotových zájmů, respektive jak konkrétně o to budeme usilovat.
2) Křen v jednotlivých případech konkrétně popisuje způsoby a hodnotové pozice/historiografické perspektivy/teorie, z jakých byla vykládána minulost zkoumaného prostoru, tj. předmětu jeho práce (kapitola Evropa jako historický kontinent a její členění). – Je při tom typické, jakou sémantickou obětí se ve střetu historiografických perspektiv /zde spíše diskursů/ stává samotné označení tohoto předmětu; v tomto ohledu se ztotožňuji s Křenovým názorem, že označením, které historicko-geograficky nejlépe odpovídá prostoru českých zemí, Rakouska, Slovinska, Maďarska, Slovenska a Polska je ,,východní střední Evropa“).
Křen se pozastavuje a zaujímá vlastní hodnotový postoj k množství uplatněných perspektiv/teorií, respektive k dilematu, že ani jedna se neukázala jako absolutně platná (pěkné pojednání o tzv. ,,vývojových teoriích“), ale nelze propadnout rezignaci a absolutnímu relativismu v pohledu na minulost (PS: což by znamenalo de facto jen zaujmutí /anti-/přístupu/teorie – vždy zůstává alespoň narativní základ výkladu): autor deklaruje potřebu vymezit perspektivu jako něco, co je k výkladu minulosti jednoduše nezbytné, bez čeho se nedá obejít, něco, co je nutným kritériem k orientaci v množství pramenné matérie, pokud ji chceme vyložit (viz pasáž označená v PDF textu na webhostingu písmenem A – s. 31).
Křen proto dochází k zaujetí výchozí hodnotové pozice v tom, že zájemce o další výklad minulosti by měl operovat s větším množstvím teorií/přístupů/paradigmat – tento ,,metapřístup“ (PS) obhajuje Křen jako ,,interpretační kombinatoriku“ ,,spíše než postmoderní eklektikou“ a ,,V tomto receptu, kombinaci několika vývojových teorií a jejich stálou konfrontací a korekcí konkrétním historickým výzkumem, lze patrně získat přijatelnou základnu interpretace i pro vývoj střední a středovýchodní Evropy“. (s. 38 – jako D v PDF textu)
Z tohoto důvodu přistupuje Křen ke kategorizaci historiografických perspektiv do dvou jakoby nadřazených perspektiv, které staví proti sobě: ,,makrohistorie“ a ,,mikrohistorie“. V rámci obou přístupů konkretizuje s odkazem na dílčí historiografickou zkušenost to, v čem mohou být přínosné pro poznání minulosti, respektive na to, v čem doplňuje a koriguje mikrohistorie dosavadní makrohistorický přístup (pěkně jsou popsána poznávací a hodnotová rizika obou perspektiv, viz písmeno /s. 44 - B a s. 48 C v PDF textu/).
Konečně, z formálního hlediska shledávám Křenovo uvedení poutavým čtením, což je jistě důležitá kompenzace k rozsahu jeho práce (přes tisíc stran). Jakoby před mnou zkušený vypravěč věcně shrnul práci svých předchůdců, totiž o čem že to vyprávěli oni, jak a proč, aby si přichystal prostor pro svoji dramatizaci minulosti jako příběhu.
Závěrem otázka na vás: četli jste někdo Křenovu práci podrobněji? Rád bych vyslyšel soud třeba nad jeho dílčími závěry, které zve ,,interpretacemi“ (celkem mají být čtyři). Přece jenom ne každý den, během svých intelektuálně-dobrodružných výprav, možno zasednout k pětikilovému svazku a nechat se unášet příběhem tisíce a jedné historické moci…
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Minulost psaná Křenem - 08/11/2008 14:43
Pokud to dobře chápu, Křen nepřichází v úvodu s ničím převratně novým, ale důležité tedy asi je, že se jedná o jisté shrnutí metodiky, které k takové syntéze patří. Křenova práce s opravdu setkala s jistými odsudky, takže jsem rád, že Petr ji tady staví v poněkud jiném světle.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Minulost psaná Křenem - 08/11/2008 14:52
Ano, to chápeš dobře. Chtěl jsem vyjádřit, že Křenovi se podařilo srozumitelné, faktograficky bohaté a teoreticky zasvěcené vymezení předmětu jeho syntézy - a jako takové je velice inspirativní. Doporučuji k přečtení.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Minulost psaná Křenem - 08/11/2008 18:00
V každém případě oceňuji představení toho, jak si Péťa představuje práci na webu podle nové metodiky. Beru to jako způsob, který by nás mohl v diskuzích hodně posunout. Pokusím se v brzkém čase podívat alespoň na ten Křenův úvod. (...žel zatím nevím jak vyřešit problém s mým pdf programem, který todle neumí - na druhou stranu lze jistě i bez toho odkazovat na příslušné části)-
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
