Václav_K
|
Re:Paměť a dějiny-memoáry jako pramen - 29/01/2008 23:02
Tu otázku/ty otázky jsem samozřejmě zaregistroval, leč odpovědi na ně neznám, i když ten film s Hrušínským, to je divný... to by člověk měl vědět, ale nepleteš si ho náhodou s Brodským? (smahlík)
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Paměť a dějiny-memoáry jako pramen - 29/01/2008 23:15
Je to dávno, co jsem to viděl, též nijak pozorně...takže Hrušínský či Brodský, spíše ten první...jeden z pamatovatelných momentů je záchrana topící se dámy!
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Paměť, dějiny, identita a literatura - 30/01/2008 09:59
Petře, také nevím.
K paměti, identitám a kultuře jako jejich rámci se teď zrovinka chystají pronášet přednášky manželé Assmanovi. Protože je to delší, dávám to sem (a zároveň do akcí v kratší podobě).
Jan a Aleida Assmann v Praze
Minulost utvářejí vzpomínky. Pro nás stejně jako pro příští generace není důležité jen to, na co vzpomínáme, ale též jak. Obraz minulosti, a tedy paměť celé společnosti, se konstituuje na základě individuálních vzpomínek a rovněž prostřednictvím médií a institucí. Tento názorový proud reprezentují v Německu manželé Assmannovi, kteří začátkem února 2008 navštíví Prahu.
Egyptolog, religionista a kulturolog profesor Jan Assmann, emeritní profesor univerzity v Heidelberku, sleduje proces budování kulturní identity na starších spisech, profesorka anglistiky a obecné teorie literatury na univerzitě v Kostnici Aleida Assmann zabývá ztvárněním tohoto konceptu v novější německé literatuře.
Manželé společně rozpracovali teorii kulturní paměti, která oběma přinesla mezinárodní renomé. Svá klíčová díla věnovaná této problematice publikovali oba v devadesátých letech. Monografie Jana Assmanna z roku 1992 nese název Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách středověku a česky vyšla v překladu Martina Pokorného v roce 2001 v nakladatelství Prostor. Aleida Assmann se prací na toto téma habilitovala (Erinnerungsräume: Formen und Wandlungen des kulturellen Gedächtnisses, knižní vydání 1999, česky dosud nevyšlo).
Assmannovi přijali pozvání Univerzity Karlovy, DAAD a pražského Goethe-Institutu a ve dnech 6.–8. února 2008 prosloví na půdě Filozofické fakulty, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a rovněž v Goethe-Institutu každý jednu přednášku a povedou jeden seminář.
Přednáška v Goethe-Institutu:
6. února 2008, 18.00 hod., Goethe-Institut, Masarykovo nábř. 32, 2. patro
Jan Assmann: Starý Egypt v kulturní paměti Západu
(německy, simultanní tlumočení do češtiny)
Přednáška na FF UK:
7. února 2008, 18.00 hod., Šporkův palác, Hybernská 3, 2. patro, učebna č. 205/206
Aleida Assmann: Generace ve společnosti, dějinách a literatuře
(německy)
Semináře na FHS UK:
(německy a anglicky)
7. února 2008, 10.00 hod., Jinonice, U kříže 8, místnost č. 1036
Jan Assmann: Komunikativní a kulturní paměť
8. února 2008, 10.00 hod., Jinonice, U kříže 8, místnost č. 1036
Aleida Assmann: Literatura otců a romány rodiny
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Na Ústavu českých dějin se hýbou ledy - 17/02/2008 23:19
Zdá se, že dokonce i na ÚČD FFUK se hýbou ledy - přibývá přednášek věnovaných metodologickým problémům (a zdá se dokonce, že na úkor onoho "historického filmu", kterým jsme se museli prokousávat ještě donedávna)
Zde jsem vybral obsah dvou kurzů, jednak pro zajímavost, druhak abych se tam s některými z Vás třeba i potkal.:
Paměť a místa paměti v českých novověkých dějinách: práce s texty
PhDr. Jan Randák, Ph.D.
čtvrtek 12:30 - 14:05, místnost 208
Otázka paměti dorazila mezi české odborníky před několika lety. Není tématem nijak závratně diskutovaným. Nicméně texty, jež jí až dosud byly věnovány odkazují k důležitosti této problematiky. Podle Tzvetana Todorova je paměť lidskou schopností podržet některé prvky minulosti. Proto je součástí každého vztahu k dávným i nedávným dobám. Mezi ní a historii, tedy mezi tyto dvě odlišná pole fixace minulosti, je často vnášena rozdělující „bipolární“ odlišnost. Historie jako obor i odborná re-konstrukce minulosti je vnímána jako neosobní, suchá, abstraktní a především objektivní výpověď o proběhlých časech. Paměť je však odlišná. V žádném případě není nějakým neproblematickým synonymem pro dějiny. Mnohem spíše představuje živý a především aktivní vztah k minulým dobám, z nichž připomíná vybrané události, děje, osoby či místa. Na rozdíl od historie je paměť nositelkou konkrétních představ a zřetelných emocí. Vždyť sama volba vzpomínaných momentů je nedílně spjata se zřetelnými prožitky. V dnešní době je paměti přisouzen status objektu vážně míněného historického bádání. Historici využívají možnost zkoumání a analýzy její tradiční i moderní podoby. I když je historikům mnohem bližší snaha a zájem o co nejobjektivnější poznání, ze zřetele neztrácejí i subjektivní pohledy, k nimž řadí rovněž vzpomínání.
Obsahem kurzu bude četba a interpretace vybraných textů z oblasti vzpomínání a paměti. Nabízená specializační přednáška bude tudíž vedena seminární formou a od účastníků se očekává aktivní účast na hodinách – četba podkladů a diskuze!!
Témata:
# Dějiny a paměť v současném veřejném prostoru
# Moritz Csáky: Víceznačnost paměti a vzpomínání
# Lubomír Lipták: Kolektivní identity a veřejné prostory
# Reflexe Bílé Hory po 2. světové válce v českém prostředí: Odčiňme Bílou Horu!
# Betlémská kaple: místo paměti a symbol objevené tradice v 50. letech 20. století
# Výročí jako symbol: 28. říjen, pomníky a současné vzpomínání
# a další, nechte se překvapit
Základy historické antropologie
Sylabus
Mgr. Karel Šima
E-mail: karel.sima@centrum.cz
Místo a čas: č.201, Čt 15:50-17:25
Anotace:
Náplní kurzu je seznámení se a) současnými teoreticko-kritickými diskusemi o konceptu a disciplíně historické antropologie (HA) a b) s hlavními směry HA a autory, kteří profilovali formování HA prostřednictvím důležitých konceptů – mikrohistorie, dějiny všedního dne, rituál, zkušenost, gender ad. Seminář bude veden formou diskuse nad texty, jejichž představení budou věnovány úvodní referáty. Cílem diskuse bude kriticky prozkoumat argumenty jednotlivých přístupů a zhodnotit jejich interpretační potenciál pro historické bádání.
28. 2. Utváření disciplíny HA
R. van DÜLMEN: Historická antropologie, Praha 2002, s. 7-36.
Alena ŠIMŮNKOVÁ, Ke vztahu historiografie a antropologie: perspektivy aplikování antropologických přístupů na historický výzkum, Český lid 82, 1995/2, s. 99-111.
6. 3. Na cestě od kultruní antropologie
C. GEERTZ: Záludná hra: poznámky ke kohoutím zápasům na Bali, in: Interpretace kultur, Praha 2000, str. 455-501.
Carlo GINZBURG, Inkvizitor jakožto antropolog, Kuděj 1-2, 2005, s. 39-48.
13. 3. Historizace antropologie – antropologizace historie
Bob SCRIBNER, Historical Anthropology of Early Modern Europe, in: Ronie Po-Chia Hsia – Robert W. Scribner (edd.), Problems in the Historical Anthropology of Early Modern Europe, Wiesbaden 1997, s. 11-34.
Peter BURKE, Historians, Anthropologists, and Symbols, in: Emiko Ohnuki-Tierney (ed.), Culture through Time, Stanford 1990, s. 268-283.
20. 3. Symboly, významy, interpretace
Robert DARNTON, The Great Cat Massacre, in: týž, The Great Cat Massacre and Other Episodes in French Cultural History, New York, 1984, s.74-104.
Roger CAHRTIER, Text, Symbols, and Frenchness, Journal of Modern History, 57, 1985, s.682-95;
Robert DARNTON, The Symbolic Element in History, Journal of Modern History, 58, 1986, s. 218-34.
27. 3. Lingvistický obrat a pojem zkušenosti
J.W. Scott, Evidence of Experience, Critical Inquiry 17 (1991), s. 773-797.
3. 4. M. Fouacault – struktura a vědění
Foucault, M.: Humanitní vědy, in: Slova a věci, Praha 2007, s. 263-295.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Na Ústavu českých dějin se hýbou ledy - 18/02/2008 18:33
Na HÚ FF MU Brno (jak ty zkratky dodávají pocit něčoho zasvěceného hodného jen zasvěcených) se také ledy pohnuly, jestli se tedy takto dá označit jeden zajímavý kurz v nabídce asi třiceti volitelných předmětů:
Ve středu ráno bude dr. Milan Řepa vést seminář s názvem: Michel Foucault (nejen) pro historiky.
Anotace:
Přednáška představí Foucaulta jako inovátora na poli humanitních věd.Osnovu přednášky bude tvořit analýza jeho stěžejních prací, jako jsou např. Dějiny šílenství a Slova a věci. Foucaultova všestranná osobnost zároveň umožní nahlédnout do bohatého intelektuálního života postmoderní Francie.
Literatura:
D. Eribon, Michel Foucault, Praha 2002.
# M. Marcelli, Michel Foucault alebo stať sa iným, Bratislava 1995.
# J. Goldstein (ed.), Foucault and the Writing of History, Oxford 1994.
# J. Martschukat (Hg.), Geschichte schreiben mit Foucault, Frankfurt a.M. 2002.
# P. Veyne, Comment on écrit l’histoire suivi de Foucault révolutionne l’histoire, Paris 1979.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Opět k psychologii - 23/02/2008 13:47
Psychologie dnes (únor/2008) přináší recenzi na knihu:
Vladislav ŠOLC: Psyché Matrix Realita. Praha 2007.
Může se zdát, že se jedná o zde nesledované téma, ale to vyvrací již podtitul knihy: ,,Hledání dimenzí reality očima psychologa“. Tématem této knihy je povaha reality z psychologického pohledu a vzhledem k tomu, že je to téma zajímavé samo o sobě + průpravou pro psychohistorii – o obě se zajímáme. Přiblížit obsah Šolcovi knihy na základě recenze je pro mě ovšem nemožné. Autor má převážně ze znalosti juliánské psychologie přistupovat k tématu ,,individualizace a konkrétní osobní morálky ztělesněné v činu jednotlivce“. Vzhledem ke složitosti problematiky a jejímu diskursivnímu přesahu mé zkušenosti to na hlubší přiblížení ovšem nebude.
Jak jste na tom s psychologií nyní Vy? Vašku, přečetl jsi již toho Junga? Vykrystalizovalo se Ti z něj něco konkretního nebo to zůstává spíše silným dojmem? Lze stručně naznačit? Troufnul by sis Ty či jiní poradit, kde vzhledem k našim ponejvíce psychohistorickým záměrům začít s psychointrem nejlépe?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Opět k psychologii - 23/02/2008 14:40
Kdysi kdesi jsem k psychologii zakládal podfórum, Petře. Totos měl umístit tam, leč chápu, že v našem málo strukturovaném systému je to mnohdy problém. K Jungovi viz tam.
Pokud se nemýlím, tak Vítek by mohl mít k psychologii nejblíže.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Opět k psychologii - 25/02/2008 15:38
Díky za upozornění, sledoval bych psychologii v návaznosti na psyhohistorii nadále zde, ať je ta struktura tedy jasnější. Pokud by se ukázalo, že zájem je větší, mohli bychom přesunout a založit psychohistorii zde - to se ale zatím nezdá. P.S. Pokud má Vítek k psychologii nejblíže, otázka je potom jak.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Opět k psychologii - 25/02/2008 17:01
Jinak vážně uvažuji o jednou-účasti na výcviku v jungovské psychoterapii, kde se prolíná teorie s praxí, to celé po čtyři roky a jistě za nemalý peníz!
Doufám, že až budete též velký a bohatí, tak se přidáte!
www.sweb.cz/cgjung
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Paměť DETEKTORu - 11/03/2008 16:40
V nejnovějším vydání DETEKTORu (2/2007) se objevily hned dvě vcelku zajímavé studie o paměti a identitě.
První je z pera Radmily Ševčíkové-Slabákové .(ŠEVČÍKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila, O paměti, historii, vědomí a nevědomí. Současná bádání v paměťových studiích, in: Dějiny-teorie-kritika, 2/2007, s. 232-255). Jde o takovou trochu zmatenou, nedobře čitelnou přehledovku k bádání o paměti. Nedá se ale říci, že to nestojí za přečtení. Omrkněme některé její (či převzaté) závažnější teze:
-„Vzpomínání stejně jako historický výzkum je vždy živoucí a žitou zkušeností, kterou přemýšlivý (self-reflexive) historik vědomě integruje do kolektivní paměti....“s 240
-Halbwachsův či Norův pojem paměti jako živoucí entity, překroucené eventuálně hisotriky a jejich metodami je nutno brát s velkou rezervou .......“Paměti jsou i ve světle nových neurologických zjištění proměnlivé, nestálé, přirozeně konstruktivní , jsou to kreativní konstrukty vytvářené vždy znovu a od počátku, nikoliv repliky či alba s fotografiemi.“ s 251
-paměťová studia i orální historie neberou paměť jako depozitum faktů, ale jako proces vytváření významů .....a to ne jako proces samostatný ale v kontextu politickém a sociálním. Dokumenty orální historie jsou spíše artefakty doby jejich vzniku , ne doby o které je řeč . Způsob jakým vzpomínáme na danou událost „...závisí na našem účelu v momentě, kdy vzpomínáme. Jinými slovy jde především o to, kdo chce od koho, aby si pamatoval co a proč.“ s 255
Oproti výše zmíněnému článku, který bychom mohli zařadit někam po bok dějin idejí, je další text od Miloše Havelky spíše sociologií paměti. (HAVELKA, Miloš, Poznání – paměť – identita a několik obecnějších úvah, in: Dějiny – teorie – kritika, 2/2007, s.256-268, ISSN: 1214 – 7249). Jde také myslím o text inspirativnější:
-Havelka zdůrazňuje proces zapomínání: ...“Ale právě zapomínání je přece tím nejvlastnějším existenčním prostředím, ba přímo živlem, ve kterém se paměť udržuje, a je tak nutným předpokladem sociální produktivity.“ s 260
-„politika paměti“ jest kolektivním určováním(jeho organizacemi, institucemi, zájmy, atp.) toho, co má reprezentovat události historie a co bude objektem společného vzpomínání a oslav (tedy jakási organizovaná paměť)...tímto způsobem se také vytvářejí dlouhodobější „kultury paměti“ které určité události pomáhají stimulovat jiné vytlačují či se s nimi vyrovnávají
-„Manipulativní síla a sociálně integrativní potenciál politiky paměti totiž rostou ze vzájemnosti a komplementárnosti paměti a zapomínání.“ s 261
-zapomínání není pouze fyziologickým procesem či psychicky kompenzačním procesem či kulturních zákazů a zábran ....“, ale mnohem více a silněji důsledkem určitých způsobů pozitivní stimulace určitých obsahů paměti.“
-v analýze pamětí tedy musí jít i o rekonstrukci faktů a souvislostí, které byly potlačeny ........jen v takovém „utrakvismu paměti“ (vzpomínání a zapomínání) se formuje identita jedince a kolektivů s 263
-„horizont generační zkušenosti“ (K. Mannheim) ...do popředí se dostávají „vystupňované paměti určitých demografických kohort, a vedle toho i kulturně a politicky legitimizační síly.....“ (hosp. krize pro generaci „fučíkovskou“, „diktatura proletariátu“ pro generaci havlovskou) s 266 an
-vzpomínání na traumatické události (Mnichov, Srpen, Únor u nás) – jako prostředek stabilizace určitých významových struktur, zabezpečující motivační a legitimizační sílu sdílených a prožívaných forem solidarity a identity
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Paměť DETEKTORu - 11/03/2008 16:44
Navrhuji zrušit mnou založený monitoring : "Výzkum Identit (nejen) z historické perspektivy", který zbytečně konkuruje tomuto prostoru. (Tam vyvěšené příspěvky bych samozřejmě přilepil sem).
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Paměť DETEKTORu - 11/03/2008 16:50
To bych s tím přesunutím udělal spíše naopak - proč rušit samostatné sledování skutečností spojených s kolektivní identifikací člověka ve společnosti? Zde je prostor pro sledování sociálních přístupů k historii obecněji.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Antropologický seminář co? - 12/03/2008 14:36
Jak vypadá ten seminář Paměť a místa paměti v českých novověkých dějinách: práce s texty? Tento čtvrtek nemohu, ale příští týden bych rád došel - stojí za?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Paměť DETEKTORu - 13/03/2008 16:26
Jinak vítám Vítkovy výpisky z DETEKTORu.
Připomenutí a prohloubení poznatků o paměti jako spíše intuitivní, smyslové a vždy znova formulované entitě Milošem Havelkou je určitě zcela na místě, i když stále tápu, zda je možné a vhodné paměť stavět do protikladu/dichotomie s historií, jako intelektuálním konstruktem toho, co bylo - přesně takto činí Havelka ve své velmi podnětné brožurce/studii Dějiny a smysl (Praha 2001). K problematice paměti z hlediska souvztažnosti její psychologické a sociální funkce jsem zde již jednou doporučoval výtečnou studii Ivo ČERMÁKA Narativní paměť: Vývoj a utváření osobnosti v sociálních a etnických kontextech (Macek, Petr – Dalajka, Jiří (eds.): Vývoj a utváření osobnosti v sociálních a etnických kontextech. Brno 2005.). No, snad Vás název zaujme více než můj komentář.
Ostatně, na spíše intuitivní a smyslové (tudíž chaotické) chápání reality člověkem naráží ve své próze, jejímž letimotivem je vnímání času v západní civilizaci a v jednom konkrétním případě školní instituce, dánská literární hvězda Paul Hoeg (Až nadejde čas). Pokud ovšem na Vás není magický realismus příliš...
Hallo, mein Name ist Peter Hoeg und Ich bin ein dänischer literarischer Stern.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Antrop. seminář - 14/03/2008 13:24
Antropologický seminář je dost málo navštěvovaný, chybí zájem, Karel Šíma je navíc dost nezkušený vypravěč. Trochu chaos, byť témata i texty zajímavé. Chce to čas a podporu z pléna. Příští týden, pokud dorazíš Petře, by měl přijít se svým příspěvkem Dušan - slíbil to Šimovi, tak uvidíme zda-li dostojí. Já jsem hovořil včera (lehce).
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Každá, jen ne velká, historie - 21/03/2008 09:51
Znáte práci Martina Nodla Dějepisectví mezi vědou a politikou: úvahy o historiografii 19. a 20. století (Brno 2007)? Měl jsem ji tento týden půjčenou a nyní vracím. Dojem?
Nodl prokazuje svůj rozhled především v západoevropském (a polském) sociálním dějepisectví, snad je na tomto poli českým znalcem největším. Do rukou (a méně do paměti) se mi tak dostala zajímavé a informativní podání, na příklad toho, jak byl vnímán, resp. nepřijímán diskurz nastupující školy Annales a mikrohistorických směrů československými historiky od 60. let 20. století.
Nodlovou kvalitou je při tom velké (i osobní) obeznámení s těmito historiky a jejich pracemi, přijde-li na mediavelistická studia a srovnání přijetí a šíření nových perspektiv historických interpretací s Polskem a západním Německem. Nejen reflexe historiografického bádání v sociálních dějinách, ale řekněme reflexe jeho reflexe historiky samotnými, je určitě silnou stránkou práce.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Jak detektit? - 20/04/2008 19:03
Nemáte někdo, prosím, při ruce Detektor? Potřeboval bych zjistit podmínky, za kterých je mohu obtěžovat redakci s článkem-adeptem, ve kterém směle rozvíjím možnosti odhalení subjektivních světů českých Židů po skončení války.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Jak detektit? - 20/04/2008 19:09
Upozornění redakce: článek by neměl přesáhnout 40 normostran+15ti řádkový abstrakt
zasílat na: dtk@mua.cas.cz
Časopis je tištěn na recyklovaném papíře Signaset
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Jak detektit? - 21/04/2008 12:04
Díky Vašku (už máš ten článek do konference sborníku?). Takže nějaké kritéria odborné či tematické povahy si redakce neurčuje? Překvapuje mě velkorysost, přijde-li na množství stránek.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Jak detektit? - 21/04/2008 18:48
Ještě se musíš podívat na citační vzor, který se liší například od SD či od ČMM a najdeš ho vzadu v DTK, ten se mi nechtělo přepisovat. To k těm řemeslným požadavkům , a pak samozřejmě dávají asi články posoudit jiným, pak různá schvalovací řízení, vše zabere plus minus půl roku až rok.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
