Vítek
|
Derridova výzva ( DETEKTOR II.) - 26/06/2006 21:14
.......po foucaultistickém zpochybnění tradičního pramene a kontinuity dějin, podívejme se na postmoderní výzvu dějinám od Derridy, resp. váhu jeho přínosu pro historiky tak, jak to vnímá Lavický.
Lavický, Jan, Derridova výzva historii:text a kontext, Dějiny-teorie-kritika 1-2005:
-Lavický obhajuje Derridu proti nepřesným závěrů Iggerse, který jej obvinil z despektu vůči osvícentví a tím k rozvratu
-Derrida: Abychom o něčem mohli hovořit, myslet, musíme mít pojmový aparát, který se ustavuje na základě hry diferencí
-za diferencí není žádné jsoucno, diference je prvotní, každé jsoucno již obsahuje diferenci ( Bůh neměl na výběr, když tvořil dobro, aby stvořil i zlo)
-text tvoří diference, není nic mimo ně, není nic jednoduše přítomné či nepřítomné
-vždy jsme již postaveni před určitý pojmový aparát, pomocí něhož vnímáme svět, díky této „oklice“( prostorový rozíl mezi znaky námi používaného pojmového aparátu) a „odklad“ ( časový rozdíl, neboť uchopujeme znak, ne věc samu) vzniká rozdíl mezi skutečným a vnímaným
-delimitací jazyka-dekonstrukcí očišťujeme skutečnost samu, zbavujeme jí metafyzických nánosů, tím se zabývá –jeho- gramatologie
-jazyk konstitutivní součástí reality- tím čtení nevypovídá jen o čteném ,ale i o čtenáři
-pro D. je důležitý i kontext....ale třeba brát ohled na neustálý pohyb- rekontextualizaci
-Derridovo „Nic není mimo text“ neznamená nic jiného než -nic není mimo kontext ( v této formě by to nebylo tak napadáno, ale je to totéž)
-obnovení původního kontextu není úplně možné ( politické, etické, stereotypní omezení)
-za nejstabilnější možno pokládat takovou interpretaci, kdy je kladeno nejméně potíží pro interprerta ....dovoluje nejméně různých interpeetací
-ani Geertzův „zhuštěný popis“ odmítající zavádění současný pojmů do dějin a využívající jen současnou terminologii, se nemůže vyvarovat interpret.
- dekonstrukce pro historiografii neznamená její destrukci. Má jít nejen o zájem o kontext v dějinách , nýbrž i kontext historikova psaní, kritika metod, přístupů, pojmosloví....ne ve fázi práce s prameny, ale v syntetizování-psaní historie
-pro historika nutno: brát v potaz i okrajové jevy, menšinu v pramenech potíranou, přiznat svůj polit.etický kontext nebo se jej pokusit dekonstruovat, každý pramen pojímat v jeho kontextu ( a brát v potaz „okliku“ a „odklad“ jeho tvůrců), brát události jako jedinečnosti ale tvořit též vyváženou syntézu
( zvýrazněno by Strobach)
Příspěvek editován: Vítek, v: 26/06/2006 21:19
Příspěvek editován: Vítek, v: 26/06/2006 21:19
|
