Vítek
|
K psychopat. a psychosoc. poruchám - 22/04/2008 12:33
Ovšem redakční řízení a zveřejnění dohromady ti na SPRATI zabere všehovšudy několik vteřin. Tak nač váhat ?
Není (neměl to být) právě jeden z pilířů Spolku ? Tedy seznamování s vlastními díly a dílky a následná kritika....
V LN (29.1, část: Publicistika) je rozhovor s psychologem Jeronýmem Klimešem s názvem "Blahobyt nás ničí". Něco o psychopatologických a pychosociálních poruchách a dnešku a nějaká ta srovnání s minulostí. Myslím inspirativní jak pro konzervativce tak pro anarchisty (případně pro věčné přeběhlíky z obojího), na LN až překvapivě solidní rozhovor......
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Každá, jen ne velká, historie - 24/04/2008 13:05
Nějaké typy, co mi dal kolega Nebřenský k fenoménu nového člověka:
Stefan Plaggenborg - Revolutionskultur. Menschenbilder und kulturelle Praxis ...
1996.
Michael David Fox - Revolution of Mind. Higher learning among bolsheviks ... 1997.
jedna prace vysla polsky: Krzysztof Kosinski - O nowa mentalnosc ... 2000.
Tak nevím. Kdyby z vás měl někdo hlubší zájem (Martine), tak mi dejte prosím vědět, pokud se vám podaří něco z toho získat, o co jde atp. Osobně jsem se zajímal fenoménem nového člověka v souvislosti s ideologickým pojetím nového Žida (sabry) v poválečném sionismu a to na území českých zemí. Mládežnická hnutí, hachšery atak. Snad to někde do jednoho roku udám.
Nebřenský mi ostatně napsal toto:
,,Ja si otazku po teoretickem napr. filozofickem
a antropologickem puvodu koncepce noveho cloveka kladu velmi casto. Bohuzel jsem nikdy nenasel cas, abych se timto problemem zabyval systematicky. Tusim,
ze souvisi s intelektualnim vymenou mezi ruskou a zapadoevropskou filozofii prelomu 19. a 20.stoleti."
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Kuděj ke kouření a manželství - 25/04/2008 19:35
Kuděj s novým šéfredaktorem Martinem Francem (vám jistě známá osoba, neboť patří do cechu soudobářů, a to by mohlo být z naší perspektivy přínosné)vyšel jako dvojčíslo 1-2/2007 s časovou propastí více než jednoho roku od vydání posledního čísla.
Pro naši věkovou a sociální skupinu by mohl být zajímavý článek Marty Vaculínové: Má se vzdělaný muž ženit? Jedná se o vývoj tématu od konce 15. do počátku 17. století v českých zemích, doložený na příkladech z traktátů, listů a univerzitních disputací. Autorka studii opřela o množství zajímavých citátů, aniž by, možná bohužel, je podrobila subtilnější interpretaci. Za všechny-většina se kloní spíše pro manželství-tento: ...ty filozofe pravím, nejobjektivnější posuzovateli věcí, vezmi si k srdci tato napomenutí, pojmy manželku a tím, že z (sic!-VK) ní zrodíš potomstvo, splníš svou povinnost k církvi i k společnosti. (17. století)
Ještě upozorňuji na výběr literatury ke kulturním dějinám za léta 2004-2007, kde jsem mimochodem našel i onen odkaz na sborník Příběh kouře...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Demetz a válečná Praha - 15/05/2008 14:33
Dnes bych zde měl upozornění na knihu/novinku z cizokrajné zahrádky, na kterou mě upozornil milý kolega Jan Láníček:
Prague in Danger
The Years of German Occupation, 1939-45: Memories and History, Terror and Resistance, Theater and Jazz, Film and Poetr.
kniha byla vydána nyní v dubnu (2008), patrně v New Yorku (nakl. Farrar, Straus and Giroux)
Autorem je Peter Demetz, který žil ve válečné Praze, při čemž byl označen nacistickými okupanty jako židovský míšenec prvního stupně. Ve své knize spojuje své osobní a subjektivní vzpomínky s líčením objektivních skutečností protektorátní reality. Výsledkem má být čtivé podání nacistické okupační mašinérie a brilantní popis pražského podzemího hnutí, na pozadí stále tepající městského srdce Prahy, tj. především kulturního a společenského každodenního života.
Srovnej na příklad:
http://www.powells.com/biblio?isbn=9780374281267
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Každá, jen ne velká, historie - 05/07/2008 13:51
Odkaz na ,,subjektivní" či ,,autobiografické" prameny nejméně zatížené dobově sociální stylizací:
http://www.wendy.com/letterwriting/
Žádná akademie, ale populární podání co to vůbec korespondence je, techniky, druhy, dále nějaké sbírky historické konference, ale i více, skupiny fiktivních psaní, celkem interaktivní záležitost - například možnost připojit se ke ,,ghostletteringu", tj. korespondovat s ostatními vzhledem ke stylizaci sama sebe jako reálné historické osobnostni či anonymního ale typického reprezentanta zvolené epochy a místa...
Anketa Infospolku: kdy jste naposledy napsali klasický dopis a komu?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Barths a trochu jiná sémiotika - 05/07/2008 22:17
Pavel Bartošek recenzuje v A2 (27/2008) knihu Ronalda BARTHSE Fragmenty milostného románu (Červený Kostelec 2008). Tak trochu jiný diskurz, chce se mi říci. Osobně mnoho text recenze neoslovil, typl bych, že třeba takový Vítek by z toho měl více, neb je to mnoho abstraktní, protkáno cizími pojmy a tendenčními výrazy jako buržoazie apod.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Hola hej, do práce se dej! - 08/07/2008 17:13
Již dlouhou dobu se chystám na práci Petera HEUMOSE, ,,Vyhrňme si rukávy, než se kola zastaví": Dělníci a státní socialismus v Československu 1945 - 1968. Praha (ÚSD) 2006.
Chtěl jsem se zeptat Václava, zda se ke knize již dostal a případně na jeho komentáře.
Dostal jsem se totiž nyní k recenzi na knihu od Kalinové (SD, 4/2007), která vyzdvihuje vůbec ze všeho nejdříve teoretická východiska Heumose, když se má tento stavět proti tradičním výkladovým pojetím ,,přímých souvislostí mezi institucionálními podmínkami a zájmovými složkami podle vzroce ,moc jedné strany se rovná bezmonosti strany druhé". Kalinová poukazuje na Heumosovu snahu příblížit výsledný prostor ve kterém se pohybovali dělníci jako výsledek přizpůsobení, které ale nemuselo být nutně pasivní. Předmětem jeho zájmů jsou tedy především postoje dělníků, jejich mentalita, mám-li to zjednodušit.
chlapík není zrovna dělník, ale aspoň - narozdíl od vás teď - něco dělá!
Na knihu se určitě brzy podívám, neb potřebuji nějaké podklady pro rekonstrukci myšlenkového světa pracujících v poválečném pohraničí, resp. Varnsdorfu pro svojí monografii!
Komentáře a typy v této oblasti vřele vítám!
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Hola hej, do práce se dej! - 08/07/2008 22:11
Než se dám do práce věz, že můj prastrýc, jak jsem se právě dozvěděl, byl národním správcem nějaké fabriky ve Varnsdorfu .... malá historie malé zemičky.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Dušan
|
Re:Hola hej, do práce se dej! - 08/07/2008 23:32
Země malá, rod Strobachů velký. Jestli nakonec nemáte s inženýrkou Pivkovou na předloktí mateřské znaménko velikosti mexického dolaru...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Hola hej, do práce se dej! - 09/07/2008 10:04
Dušane, inřenýrka Pifková! Prosím Tě o trochu ohleduplnosti!! Vítku, že by nějaký Artur Lipský či Finger? Žádám Tě v zájmu historické pravdy o všechny relevantní doklady!
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Hola hej, do práce se dej! - 09/07/2008 12:55
no já bych se tedy raděj jmenoval Pivko (Pivka) než Pifka (Pifko)
... Péťo, zatím vím jen, že prastrýc (babiččin bratr) z rodu Štolfů se coby Žid uprchlý na Západ vrátil jako voják se západní frontou zpět do republiky a pak (snad těsně po skončení války) obsadil zmíněné teplé místečko. To Strobachové v té době tropili jiné vylomeniny, jeden se vracel z 6 letého pobytu v Oranienburgu, zatímco jiný právě balil kufry, aby unikl "malému dekretu"... ještěže doma nechal něco toho arizovaného majetku, abychom za pár dekád měli za co koupit byt ... malé ale pohnuté jsou historie mojí rodiny.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Hola hej, do práce se dej! - 09/07/2008 13:13
Podle mě je teda Pifko malebnější než chmelácky-otrapnělé Pivko!
Kdybys, Vítku, zjistil příjmení, tak bych byl samozřejmě rád asi jako kdyby našel Martin chybějící důkazy o tom, že Baťa dával řednost adidaskám.
Ze západu se do Varnsdorfu vrátil nějaký Singer, kterého už bohužel nestihla do emigrace následovat žena a dvě děti, údajně kvůli starosti co bude ve Varnsdorfu s jejich psem...
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Hola hej, do práce se dej! - 09/07/2008 21:54
Heumose (Vyhrňme si...) jsem si
zakoupil, i z něho
cituji, protože se opravdu
mj. věnuje historii
všedního dně, sociálním
dějinám a podkopává
zaběhnuté narativy o mocných
a bezmocných. Tedy Kalinová míří dobře.
Jen bych dodal, že to není nic nového v zahraniční HG-američtí tzv. revizionisté (Kotkin, Sheila Fitzpatrick) tímto směrem míří zhruba od 70. let; Němci začali koncept totalitarismu nabourávat, repsektive doplňovat výrazněji v 90. letech (Sabrow, Lindenberger).
Naposledy jsem klasický dopis psal zhruba v prosinci 2007 Martině do Brazílie. Na obálku jsem ovšem zapomněl napsat číslo bytu, takže dlouho nic nepřicházelo, tudíž jsem psal dopis č. 2, v němž jsem v úvodu shrnul obsah dopisu č. 1 mysleje si, že tento se nenávratně ztratil nad Atlantikem, protože jsem na něj nenapsal ani zpáteční adresu. Překvapení hraničí se synchorním zážitkem mne čekalo v onen den, kdy se M. vrátila. Toho rána jsem ve schánce našel dopis č.1, který byl vrácen pisateli, různě orazítkovám všemi poštami světa. Ještěže na pošty je stále spolehnutí.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Na Vaška: Hola hej, do práce se dej! - 11/07/2008 09:51
Vašku, díky za příběh s dopisem - Tvůj dopis do Brazílie očividně nešel přes Břeclav! Hahaha. Ano, kam moje zkušenost šahá, pošta je mistrem v navracení zásilek, které dokáže mimořádně vizuálně zpestřit, až by se je člověk nejraději vystavil - kam se hrabe na cizokrajná razítka filatelie!
Každopádně, Heumos se zdá být u nás sociálně-historickou avantgardou. Jeho studie je součástí nějaké širší edice - podívám se co nejdříve o co jde. Ty zahraniční autory, které zde zmiňuješ, jsi nahlédl osobně? Jak jsi na tom nyní s objednáváním zahraniční literatrury přes net, prosím?
Znáš: Proměny strany moci. Početnost a složení volených funkcionářských sborů KSČ 1948-1968. Zpracoval Jiří Maňák. 296 s.?
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Václav_K
|
Re:Na Vaška: Hola hej, do práce se dej! - 11/07/2008 17:03
Jmenované zahr. historiky, resp. některé jejich studie či monografie mám doma okopírovány. Jsou k dispozici.
Heumos tady avantgardou, v Německu jedním z mnoha. Ta edice nese název Česká společnost po roce 1945. V dalších svazcích myslím vyšel nějaký Kaplan a Kalinová.
Maňáka znám.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Na Vaška: Hola hej, do práce se dej! - 11/07/2008 18:22
Mohu poslat úvod k Lindenbergrově knize Herrschaft und Eigen-Sinn in der Diktatur. Studien zur Gesellschaftsgeschichte der DDR ... ještě jsem se k tomu nedostal, ale měla by zde být patrna jeho metodická východiska.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Na Vaška: Hola hej, do práce se dej! - 11/07/2008 21:41
Na Lindbergovu knihu bych se osobně velmi rád podíval - postačí mě prozatím nahlédnout do obsahu a tak, prosím, při příštím letmém setkání.
Od Kalinové tady mám na stole knihu Společenské proměny v čase socialistického experimentu, k sociálním dějinám v letech 1945-1969 (Praha: Academia 2007). Kniha vznikla jako výsledek grantu ÚSD Dějiny české společnosti v letech 1945-1989. Poreferuji.
Jinak jsem dočetl tu Peroutkovou (Vyhnání) a chtěl jsem se o tom trochu ještě rozepsat, ale nemám čas + dojem zůstal velmi rozpačitý, však posuďte sami.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Re:Každá, jen ne velká, historie - 21/07/2008 10:35
Upozorňuji na přepis vzpomínek Jiřího Loewyho ,,Úseky polojasna" na:
http://www.cs-magazin.com/template/print.php?article=articles/cs080147.htm
Loewyho líčení jeho mladického působení v severočeském pohraničí v první polovině čtyřicátých let jsem si zde již před nějakou dobou vychvaloval. Vřele doporučuji!
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Petr
|
Ohlédnutí za sociálními dějinami - 07/10/2008 14:29
Dle: MACHAČOVÁ, Jana – MATĚJČEK, Jiří – MUSILOVÁ, Dana – PAVELČÍKOVÁ, Nina: Zpráva o stavu výzkumu sociálních dějin v období 1938 – 1948 od začátku 90. let 20. století do současnosti. In: Reflexe dějin Československa 1918-1945 v historiografii na počátku 3. tisíciletí. Praha: Historický ústav 2008, s. 125 – 143.
Autoři rozlišují v sociálních dějinách mezi starším přístupem, který ,,využívá ještě výzkumů sociální stratifikace a kvantifikace jevů, /…/, je tedy v úzkém vztahu k ekonomickému vývoji společnosti“ a mezi druhým přístupem, který ,,je již hodně strukturovaný podle přístupů i metod, opírající se o teorii elit, o modernizační teorie i postmoderní příklon ke kulturním dějinám atd.“ (126) Na teoretická východiska autoři vědomě rezignují a pouze odkazují na zasvěcené autory (Horská, Mayerová, Vašíček, Slabáková, Pullmann, Suk, Pešek, Kladiwa, Pelc, Tinková a Ratajová). Ve standardním přehledu jsou zopakovány klasičtější práce, tj. především:
: Průcha V. a kol.: Hospodářské a sociální dějiny ČS. 1. díl, 1918-1945. Brno 2004.
: Steiner – Krol: Kapitoly z hospodářských dějin ČS. Karviná 1998.
: Jančík – Kalina: Národohospodářské elity politických stran… (1945-1946). In: ČS na rozhraní dvou epoch nesvobody. Praha 2005.
aj.
Co se týče autorů, kteří reflektují již na ,,Podněty nových směrů, orientace na jedince a jeho prožívání, na změny vzorů chování a hodnot“, potom je odkázáno na práci Lenky Kalinové (Východiska, očekávání a realita poválečné doby. Praha 2004.), dále v práci Gebharta a Šedivého (Česká společnost za velkých válek 20. století. Praha 2003.) a tyto podněty měly nalézt odezvu již v Kárníkových studiích o první republice (České země v éře první republiky). Samostatně jsou takové podněty sledovány autory příspěvku v rámci části ,,procesy“ a to konkrétně urbanizace (Pešek: Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropská metropole 1850-1920. Praha 1999), migrace za prací a politické migrace, zde zvl. reemigrace (hlavně Volyňských Čechů), vývoj populace (historická demografie, tj. především Maur).
Především potom srv. část Sociální stratifikace, sociální skupiny a vrstvy, elity: zde jsou nejdříve zmíněny práce o kolektivní mentalitě a vzorech chování, jak jsou předávány napříč středostavovskou společností a konkrétně profesními skupinami, odkázáno je např. na projekt charakteristických rysech sociální nebo profesní skupiny na Moravě (Člověk na Moravě v první polovině 20. století. Brno 2006.).
Není opomenut a vyzvednut Heumos.
Zajímavé jsou odkazy na dílčí problematiky a sociální skupiny, například práce Vyskočila o státních úřednících za první republiky (C. k. úředník v československých službách. ČMM, 125, 6 (2006), 425-459.) nebo Macek a Uhlíř (Dějiny policie a četnictva, 1-3. Praha 1997, 1999 a 2001), Fasora (Problémy systému péče o mládež na Moravě v letech 1921 až 1937. Vlastivědný věstník moravský 23, 2001, 24-39).
,,Studium elit“, tj. spojeno se Svátkem (K dějinám sociálních elit první ČS republiky. Soudobé dějiny, 2, 2-3(1995), 169-200 a Jechem, přijde-li na selské elity (Soumrak selského stavu). Dělnické elity první republiky pokryl Weiser (Arbeitführer in der Tschechoslowakei. Eine Kollektivebiographie sozialdemokratischer und komunistischer Parteifunktionäre 1918-1938. Mnichov 1998) – Vítku, znáš?
Problematice každodenního života se věnuje Musilová (Byty a úroveň bydlení 1939-1945. Sborník k dějinám 19. A 20. Století, 12 (1991), 91-104; Zásobování a výživa českého obyvatelstva v podmínkách… Slezský sborník, 89, 3-4 (1991), 255-266) a Gracová. Výsledky rozsáhlé výzkumu každodennosti na Ostravsku po roce 1945 zpracovala Jeřábková a Pavelčíková (Postřehy z každodenního života obyvatel Ostravy…).
Pro nás získává na zvláštní atraktivitě ohlédnutí za proměnou spolčovací činnosti a to sborník Od středověkých bratrstev k moderním spolkům (Praha 2000).
Zajímavé je závěrečné kvantitativní zhodnocení podílu sociálních dějin v současné české HG.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
Vítek
|
Re:Ohlédnutí za sociálními dějinami - 23/10/2008 23:45
Weisera znám, je to dost ojedinělý text založený na dost ojedinělém výzkumu, práce na velkém kvantu biogr. dat a zajímavé výsledky - dost jsem z toho čerpal v diplomce (např. zastoupení různých národností ve vedení KSČ v různých obdobích I. rep.)- doporučuji (i když to má hned několik problémů, z mého pohledu zvl. se zacházením s Židy a některými teoretickými koncepty)... Petře, kdes narazil na to: Reflexe dějin Československa 1918-1945 v historiografii na počátku 3. tisíciletí ... vůbec se mi to nedaří najít, ani citaci na internetu.
|
|
|
| | Správce zakázal anonymní příspěvky. |
|
